Hrnečku vař 1
Byla jednou jedno chudičká a zbožná dívenka, které žila sama se svojí matičkou, a neměly často co jísti. Tu vyšlo jednou dítě do lesa a potkalo tam starou ženu, která dobře věděla o jejím žalu a protože ji měla ráda, darovala ji hrneček, kterému měla prý povědět:
„Hrnečku, vař!“
A on prý uvaří dobrou, sladkou prosnou kaši, a když pak řekne:
„Hrnečku, dost!“
Tu hrneček poslechne a přestane vařit.
Děvčátko přineslo onen hrneček domů mamince a nyní byl jejich smutek a hlad zažehnán a jedly sladkou kaši tak často, jak si byly přály.
Jednoho času, když byla děvenka někdy za svými záležitostmi, pravila matička:
„Hrnečku vař!“
A on vařil a ona jedla, až byla sytá, a nyní chtěla, aby hrneček přestal vařit, ale ta správná slova neznala.
A tak ten kouzelný hrneček vařil dál, kaše přetekla přes okraj a vařil dál, až byla celá kuchyně a pak celý dům plný kaše, a potom ta kaše zaplavila ulici, že by se jí celý svět nasytil, a to bylo už k úzkosti, neboť kaše se valila dál a žádný z lidí si nevěděl rady.
Nakonec zůstal stát ve městě jediný prázdný dům, když tu přišla dívenka konečně domů, a když tu spoušť byla viděla, zvolala:
„Hrnečku, dost!“
A hrneček ji poslechnul a přestal vařit.
Každý, kdo do toho města vjet či vejít chtěl, musel se tou sladkou kaši prokousat.
Pokud se Vám pohádka líbila, zvažte prosím, jestli by se Vám chtělo těmto
pohádkám pomoci. Dělám je už několik let a velice by mne potěšila nějaká Vaše
podpora. Podívejte se prosím, zde
krátce píši o jakou podporu jde.
Předem velice děkuji a zároveň přeji příjemné další počteníčko
♥.
|