Jakub Krčín  

 

 

Nahoru
Abatar - Největší moudro na světě
Abdalláh Zemský a Abdalláh Mořský
Abú Kír a Abú Sír
Alabastrová ručička
Aládín a kouzelná lampa
Alenka a Ivánek
Alí Baba a čtyřicet loupežníků
Almužna
Amíkův kámen
Anežka ve skále
Arcilhář
Arcimág a jeho sluha
Auach
Bába a panna
Babiččin kamarád
Balada o Jezerietisově dceři
Barborka a cucavé bombóny
Baron Prášil
Bárta a Juvarka
Bednářova palička
Bělinka a Růženka
Bělouš a vraník
Berona
Beruška Alenka
Betelka zlatá a Bětka smolná
Bezová matička
Bezruká dívka
Bílá a Černá
Bílá laňka
Bílá paní
Bílá paní Hradecká
Bílá paní vrbenská
Bílá panna
Bílé štěňátko a černé koťátko
Bílý had a Běla
Bílý had a sluha
Bledulky
Bleška a veška
Bludný Holanďan
Blýskání na lepší časy
Boháč a chudák
Bohatý kupec a tři sudičky
Bohatýr Naznaj
Boj na Kalinově mostě
Bonifác a bratránci
Boty z buvolí kůže
Bratr Štístko
Bratříček a sestřička
Bratříček, sestřička a tři psi
Brémští muzikanti
Broučkovo učení
Brouk Pytlík
Bubeník
Budulínek
Budulínek mandelinka
Bujný pan Kryštof
Bukač a dudek
Buvolí kráva a rybka
Bylo jedno děcko
Čáp a medvěd
Car Aggej
Car Trojan má kozí uši
Čaroděj a kupec
Čarodějka Amálka našla kouzlo
Čarodějná kniha
Čarodějná mošna
Čarodějná studna
Čarodějné zelíčko
Čarodějnice Běla
Čarodějnice Grula
Čarodějovo srdce
Čarodějův učeň
Čarostřelec
Čarovná jeskyně
Čarovná truhlice
Čarovné ovoce
Čarovný mlýnek, kabela a plášť
Čas slonů
Černá hraběnka
Černá princezna
Černokněžník
Černý Petr
Čert a cigán
Čert a jeho babička
Čert a Káča
Čert a Káča hubatá
Čert a Káča z divadla
Čert a tři sestry v nůši
Carův zeť a okřídlená babka
Čertí rodinka 1
Čertí rodinka 2 Kde žijí čerti ?
Čertí rodinka 3
Čertí rodinka 4
Čertí rodinka 5
Čertova slanina
Čertova služba
Čertův švagr
Čertův ukoptěný bratr
Červená karkulka 1
Červená Karkulka a pes
Červená karkulka a vlk vrtinoha
Červená Karkulka červený čepeček
Červený mužík
Český Honza
Cesta k jaru
Cikán a tři ďáblové
Cikán ve vlčí jámě
Cikáni a pán
Cikánská princezna
Čiperná Markyta
Císař Karel IV
Císař Rudolf
Císařovy nové šaty
Císařský hejtman
Co dělá táta, to je vždy správné
Co dostal horal za hrách
Co je nad zlato
Co je nejdále slyšet
Co není pravda
Čokoládová pohádka
Čtvero bratří
Čtvero větrů
Čtyři dovední bratři
Čučina
Cvilín
Ďábel se třemi zlatými vlasy
Ďáblova babička
Daleké putování Petra Zrnka
Dar ještěřího krále
Hastrmanův dárek
Dary skřítků
Dary vodních pannen
Dcera slunce
Délka života
Děvčátko a loupežníci
Děvčátko se sirkami
Diamantová sekera
Dílo boží a dílo Satanovo
Dítě Mariino
Dívka žabka a smutný princ
Divodějný strom
Divohusy
Divoké labutě
Divoký rytíř
Divotvorný meč
Divotvorný mlýnek
Divotvorný ubrousek
Divous a princátko
Dlaždič princem
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Dlouhý, široký a žárooký
Dobrá nálada
Dobrá žena
Dobrák Tughry a darebák Egry
Dobré děti
Dobře tak, že je smrt na světě
Dobrodružství Sindibáda námořníka
Dobrotivý Álaaddín
Dobrý obchod
Doktor Vševěd
Domácí skřítkové
Domeček u lesa
Domku, domečku
Drahé kameny
Drak Agrimón
Drak dvanáctihlavý
Drak Venca a princezna Karolína
Drakobijec
Dřevorubec a jeho chytrá dcera
Dudák Jíra
Duch Hohohó
Duch v láhvi
Dupynožka
Dva bratři
Dva kamarádi
Dva kohouti
Dva loupežníci
Dva mrazíci
Dva přátelé
Dva princové se zlatou hvězdou
Dva řezníci v pekle
Dva rybáři
Dva ševci Kmocháčci
Dva věrní bratři a krasavice
Dvanáct apoštolů
Dvanáct bratří a zlatovlasá panna
Dvanáct bratrů
Dvanáct loupeživých rytířů
Dvanáct měsíčků
Dvanáct zakletých pannen
Dvanáctero bratrů
Dvanáctero líných pacholků
Dvanáctero lovců
Dvě dcerky a dobrá lesní víla
Dvě Maričky
Dvě nevěsty
Dvě pětky z přírodopisu a cylindr
Dvě tvrdohlavé kozy
Dvojčata
Džaudar a jeho bratři
Ebenový kůň
Egle
Ejhej Mikuloi
Eletka a žárováček
Ferda Mravenec obsah
Fikmik
Fousatý princ
Fridrich a Katynka
Garagaš
Gilgameš a Agga z Kiše
Gilgameš a Enkidu
Gudrun
Hádanka 1
Hádanka 2
Hádanka o špatně zavázaném pytli
Hadí korunka
Hadí namlouvání
Hadí princezna a zlatý klíček
Hadrnička
Haf a Štěk
Hajný a jeho tři syni
Hájovna U pěti buků
Hastrmanův dárek
Havíř Jáchym
Havran
Hejtman Jan Žižka
Helenčiny květiny
Heřman z Bubna
Hlava dávného Řeka
Hlemýžď a růžový keř
Hloupá dívka
Hloupá havířka
Hloupí čerti a chytrý švec
Hloupý a chytrý
Hloupý čert
Hloupý drak a chytrý voják
Hloupý Havel
Hloupý Honza a dva bratři
Hloupý Honza Johannes
Hloupý Jura
Hloupý pecivál
Hloupý sedlák
Hloupý vlk
Hodný Džin
Hodný slon a zlomyslný krejčí
Holčička s náhradní hlavou
Holínky z bůvolí kůže
Holohlavý bohatýr
Holota
Honza a čarodějnice
Honza a Černá princezna
Honza a čert
Honza a červená bába
Honza Ježek
Honza a pan vrchní
Honza a sedlák
Honza a vrba
Honza Hlupec
Honza jde do lenoráje
Honza ke štěstí přišel
Honza Krecárek
Honza lenoch
Honza Nebojsa
Honza potkal pohádku
Honza rozesmál princeznu
Honza se žení
Honza silák
Honza špásoval
Honza v kostnici
Honza vystavěl vzducholoď
Honza z pohádky
Honzíček a Grétička
Honzík, hraběcí syn
Honzík Zázrak
Hora Zemúň
Hoře přehoře
Housenka
Housle samohudky
Hrabě a bílý jelen
Hrabě Hodic
Hraběnka Isabela
Hrady, zámky a tvrze, jak to bylo
Hrbáček králem
Hrdina Gran Bracun - o drakovi
Hrnečku vař 1
Hrnečku vař 2
Hrnečku vař 3
Hroch, který se bál očkování
Hrozný Radouš
Hruška, která nechtěla spadnout
Hujaj Hulička
Hunohrad
Hup do mošny
Hurle, burle, bác
Husopaska 1
Husopaska 2
Husopaska 3
Husopasky pláčou perly
Hvězdička Valentýna z vesmíru
Hvězdné tolary
Hvozdík
Chaloupka roubenka
Chudé královstvíčko — OBSAH
Chlapec a Had hadisko
Chlapec s copánkem a zvířatech
Chlapeček, který se stal kredencí
Chlupatý princ
Chrabrý Alí
Chrudimský kacafírek
Chudá Madlenka
Chuďas a boháč
Chudoba a pokora vedou do nebe
Chudý brahmín
Chudý mlynářský tovaryš a kočička
Chudý pasáček a kouzelná píšťalka
Chytrá Běta
Chytrá dívka
Chytrá dívka a car
Chytrá Elza
Chytrá hloupost
Chytrá Horákyně
Chytrá chalupnická dcerka
Chytrá princezna
Chytrá Šahrazád
Chytrá vesničanka
Chytrost nejsou žádné čáry
Chytrý Budulínek
Chytrý Filip
Chytrý Honza
Chytrý chasník a baba lidožroutka
Chytrý krejčí
Chytrý krejčík
Chytrý lhář
Chytrý Martin
Chytrý Petr na svatbě
Chytrý švec
Chytrý synek
Chytrý uhlíř
Iduščiny květiny
Ilja Muromec a slavík Loupežník
Ivan carevič a bohatýr Poljanin
Ivan carevič a Marta carevna
Ivan hlupec
Ivan prosťáček a smrtidrak
Ivan, selský syn
Ivánek, který tloustl a tloustl
Jabloňová panna
Jaga baba
Jaga Bura
Jak Akpamyk hledala své bratry
Jak bednář přelstil vlka, medvěda a
Jak bubeník vysvobodil princezny
Jak Budižkničemu k štěstí přišel
Jak čerta popadl vztek
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra
Jak dědeček měnil, až vyměnil
Jak dělá slunce duhu
Jak dělal lišák chůvu
Jak dívka vyzrála na Cara
Jak došel horal štěstí
Jak dva lhali, až se prášilo
Jak dva vandrovali
Jak dvanáct bratrů hledalo nevěsty
Jak dvě sestry sloužily u čarodějnice
Jak hloupý Honza přišel k bohatství
Jak hloupý rozesmál princeznu
Jak hlupáček vysvobodil princeznu
Jak chodil lišák se džbánem, až ...
Jak Jan hledal smrt
Jak Jaromil k štěstí přišel
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel
Jak jeden hoch ke štěstí přišel
Jak jedni kvůli svatbě utekli
Jak jednomu uletělo štěstí
Jak jelen chválil, až přechválil
Jak ježek uhonil zajíce k smrti
Jak jsem plul ke královně severu
Jak ke štěstí skrze šest služebníků
Jak kohout napálil lišku
Jak kohout vyzrál na lišku
Jak král hledal nevěstu
Jak králíček přelstil lišku
Jak krejčí dostal princeznu
Jak krejčík vylekal obra
Jak krejčík zbohatl
Jak Kuba parohatou princeznu léčil
Jak Kulihrášek přemohl Belzebuba
Jak Liman vyprávěl obrovi pohádku
Jak liška hostila čápa a čáp lišku
Jak mravenec zachránil holuba
Jak Nanynka ušla bití
Jak Nartové přelstili hloupé obry
Jak pomohli smutné víle
Jak pošťákovi spadla hlava
Jak princezna hádala až prohádala
Jak princezny po nocích tancovaly
Jak přišel Honza k bratrovi
Jak přišel měsíc na oblohu
Jak přišel sedláček do nebe
Jak Rozum se Štěstím vandrovali
Jak rybí císař splatil svůj dluh
Jak se Cibžgoun nestal ...
Jak se dva vsadili
Jak se Franta oženil
Jak se Honza učil tajné řeči
Jak se Jánis vydal za neznámem
Jak se jeden učil latinsky
Jak se kovář proměňoval
Jak se kovář stal zetěm fr. krále
Jak se kovář zbavil čertů
Jak se Lenka naučila plavat
Jak se liška poradila s rozumem
Jak se měl mordýř ku ženitbě
Jak se myšák oženil
Jak se narodila pohádka
Jak se osel Arcilev stal králem lvů
Jak se sáh naučil pracovat
Jak se sovy učily zpívat
Jak se stal kůň učitelem počtů
Jak se stal Matěj Cvrček doktorem
Jak se stal sedlák popem
Jak se z mravence stal silák
Jak sedláček přechytračil čerta
Jak sedlák hledal dva hloupé
Jak sedlák spadl z nebe
Jak sedlák uměl lhát
Jak šel Honzík do světa
Jak šel chlapec do světa za lepším
Jak šel jeden do nebe
Jak šel synek do světa naučit se bát
Jak šel voják do pekla
Jak Šelmu létal na mravenci
Jak si havran namlouval vránu
Jak si holub stavěl hnízdo
Jak si Honza opatřil nevěstu
Jak si pasáček vepřů přál
Jak si vedl krejčík v nebi
Jak si vlk vážil volnosti
Jak si vybrat nevěstu
Jak Šimperák vyzrál na posměváčky
Jak skřítkové šili boty
Jak šli čtyři bratři do světa
Jak šli vlk, lev a medvěd do světa
Jak spadl ševci baráček na hlavu
Jak starý Sultán vedl vojnu
Jak táhlo světem druhů šestero
Jak táta nakrmil svých sto dětí
Jak ubohý pasáček sešel ze světa
Jak udatný Greučan vrátil slunce ..
Jak umřela spravedlnost
Jak v jednom zámku strašilo
Jak vesničané koupili rozum
Jak vlk zápasil s člověkem
Jak vodníka píchlo u srdce
Jak vrabec udělal sedlákovi škodu
Jak žáby zajícům zvedly hlavy
Jak zvířátka přezimovala
Jakub a dvě stě dědečků
Jakub Krčín
Jan Roháč z Dubé
Janek Karbaník
Jazyk falešníka, horším než kopí ..
Jdi tam, nevím kam, přines ..
Je to naprosto jistě
Jeden, co pásl kohouty
Jeden, co prochodil železné boty
Jeden, co se učil bát
Jeden, co se vyučil lovcem
Jeden, kterému neporoučeli
Jeden spravedlivý
Jedenáct draků a černá paní
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka
Jednooký vousáč
Jehňátko a rybička
Jeníček a Mařenka
Ježdík
Ježek, krtek a liščí soud
Jeziňky a Janeček
Jezinky a Smolíček
Ježíšek v chaloupce
Jidáš
Jirka a jeho tři psi
Jirka s kozou
Jitřní Ivan
Jonáš a rybí tuk
Jorinda a Joringel
Joza a Janek
Julie a pečení krocani
Juro Jánošík
Jurova lžipohádka
Kachní dvorek
Kachnička jde na vandr
Kaktusáček
Kamenní rytíři
Kamenný Kryštof a kouzelné oříšky
Karkulínkové
Karlova studánka
Karlštejnský ovčák
Kateřinka a tlustý červený svetr
Katova, dcera
Kdo je hloupější?
Kdo skočí nejvýš
Kdo snědl holoubátka
Kdo toho nalže víc?
Když mluvily stromy
Když se spolčí kočka s myší
Když soudila královna Beatrix
Kmotr
Kmotr Matěj
Kmotra liška Eliška
Kmotřička
Kmotřička Smrt
Kníže pán
Koberec a pišingrové drobečky
Koblížek
Koblížek ruměný
Koblížek veršovaně
Kočičí mlýn
Kočka Koška a kočka Mňačka
Kočka, která měla ráda ušák
Kočka Míňa
Kocour, kohout a kosa
Kocour, kohout a liška
Kocour s rolničkami
Kocour soudil křepelku a zajíce
Kocour v botách
Kocourek Fouskek a Tichošlapka
Kohout se zlatým peřím
Kohoutek a slepička
Kohoutek a slepička jdou do Říma
Kohoutek zlatý hřebínek a mlýnek
Kokořínský rytíř
Komáří paštika
Konec obra Jordána
Konec Skoupé Lhoty
Koníček Brokátek
Koník Ferda
Konrád, který psal nosem
Konstantin filosof
Košile, meč a prsten
Kosmáček
Kostěj Nesmrtelný
Kotlík s kaší
Kouzelná čepička
Kouzelná fazole
Kouzelná loď
Kouzelná píšťalka
Kouzelná škatulka
Kouzelná straka
Kouzelná torna, klobouk a roh
Kouzelné hadřisko
Kouzelné vejce a moudrá Olesja
Kouzelník
Kouzelník a princezna
Kouzelníkova procházka
Kouzelný býčí roh
Kouzelný flakonek
Kouzelný hrnec a kouzelné koule
Kouzelný keř
Kouzelný kůň
Kouzelný kvítek
Kouzelný oblázek
Kouzelný osel
Kouzelný ptáček
Kouzelný pták Zymyryk
Kouzelný strom
Kouzelný tolar
Kouzlo staré truhly
Kovář Páska
Kovlad
Kozlův pohřeb
Krabat
Krajíček chleba
Král a jeho šašek
Král drozdí brada
Král houbařem
Král Ječmínek
Král Kulička
Král lovec a zakletá lesní víla
Král Matyáš a chytré děvče
Král Matyáš v Gömöru
Král Mořeplavec
Král Odřivous
Král ozvěn
Král tchoř
Král Václav
Král žabák
Král ze Zlaté hory
Král zlodějů
Kralevic Antonín a rytíř Archibald
Královna Eliška
Královna Kunhůta
Královna Žofie
Královská hádanka
Královská stráž
Královské šaty
Královský dar
Královský syn a ďáblova dcera
Královský topič
Krása a zlost
Kráska a netvor
Kráska a zvíře
Krásná Katynka a Hromburác
Krásná labutí panna
Krásná Lucie
Krásná panna Majolena
Krásná Vasilisa
Krátké nožičky
Krátký len
Kráva Hnědka
Kravál Kraválisko
Křeček, který snědl dědu Mráze
Krejčík a tři psi
Krejčík králem
Krejčík v začarovaném zámku
Křesadlo
Křišťálová koule
Křišťálová studánka
Krteček
Krtek Petr
Kryštůfek, který se schoval v mixéru
Kterak byl Honza hluchý
Kubík a Kačenka
Kulhavá vlaštovička
Kůň a komár
Kupecký syn a princezna
Kuřátko
Kuželky na Koberštejnu
Květ kapradí
Kyzylbatyr a chán všech dévů
Labuť
Labutě
Labutí jezero
Labutí panna
Laciné dřevo
Ládínek a lízátko
Lakomý kupec a chytrý čeledín
Lakomý sedlák a čeledín Vaněk
Lakomý sedlák houbař Randibas
Láska
Láska, Černý a Bílý kníže
Lenka a Filomenka
Les lidských duší
Lesní holub
Lesní chaloupka
Lesní matka
Lesní panna
Lesní šedivec
Lesní ženka
Létající princ
Létání
Lež
Líbezná Husnobóda
Libuše
Lidožravá princezna
Líná přadlenka
Líný Honza
Líný Honza a Tlustá Terka
Líný Mates
Liptaňský poklad
Lipuňuška
Liška a čáp
Liška a jeřáb
Liška a kočka
Liška a vlček
Liška a vrána
Liška Bystrouška
Liška co ošidila dva medvídky
Liška co závodila s kaprem
Liška handlířka
Liška starosvatka
Lísková větvička
Lískový oříšek
Lístkový prut
Listonoš, který nechtěl chodit
Lívanec nejlívancovitější
Lněné odhozky
Locika
Lomikar
Loupežníci na Žárech
Loupežnická jeskyně
Loutkové dovadlo
Lstivý direktor
Lucerna
Lvy a plachetnice obsah
Madlenka a lesní tajemství
Mahulena
Mahulena, krásná panna
Makaróny, které šly na procházku
Malá dušička a slunce
Malá mořská víla
Malá veveruška
Malenka
Malý čarostřelec
Malý, dřevěný koníček a přítelkyně
Malý princ
Mamut a umělé dýchání
Marja Morevna
Markéta
Martin a velryba
Maruška a medvěd
Maryška
Matěj a Majdalenka
Matěj Kozko
Matějův kohout
Matematické pohádky
Matka vod
Mazaný učitel a čertiska
Měděný muž
Medvěd a čáp 1
Medvěd a čáp 2
Medvěd a lišák klučili les
Medvěd a myška
Medvěd, prase a liška
Medvěd, vlk, lišák a zajíc
Medvědí kůže
Mikulovický zvon
Miláček Štěstěny
Míša a zajíček
Míša Kulička
Mistr Kopýtko
Mladý kovář
Mlsný Mehmed
Mluvící pták, živá voda a jabloně
Modrá kočička
Modrá lucerna
Modrá štola
Modrovous
Modrý hrnec, který rád vařil rajskou
Modrý kyblík
Modrý ptáček
Monoauga
Morčátko
Mordýřský zámek
Mořská panna
Motýl
Moudrá Zangulez
Moudré dělení
Moudrý Miloun
Moudrý zlatník
Mravenečník
Mráz a Mrazivec
Mrazík
Mrazík, který maloval barvami
Mulisák01 Obsah
Muž bez srdce
Mužík omlazený ohněm
Mužík s kouzelným zrcadlem
Myš a slon
Myš, datel a klobása
Myška tulačka
Myslivec a labutí panna
Nadání dětí Eviných
Ne chudoba, činí mudrce
Nebeská svatba
Nedochvilná Máša
Nedosněný sen zlatnického tovariše
Nedovtipný stařec
Nejchytřejší člověk
Nejkrásnější nevěsta
Nejmilejší Roland
Největší kuřátko na světě
Nemocný král a jeho tři synové
Nenažraný obr
Neohrožený Mikeš
Neposedný domeček
Neposlušná kůzlátka
Neposlušný zajíček
Nepovedená bitva
Nesmrtelný Kostěj
Nesyta
Neuvěřitelná dobrodružství tří lovců
Nevděčné kuřátko
Nevděčný rybář
Nevěrná žena
Nevěsta z obrazu
Nevěsta a žába
Nezbedný kluk
Nezdárný princ
Noční stráž
Nosáč
Obecní pasák a jeho chytrá dcera
Obr
Obr a František
Obr a horský duch
Obr a Paleček
Obři a skleněná hora
Obři na Edelštejnu
Obrobijce
Obušku z pytle ven
Odměna a trest
Odpověď na každou otázku
Oklamaný ďábel
Okradený ďábel
Opustíš-li mne, zahyneš
Orfan
Ošizený čert
Ošklivé káčátko 1
Ošklivé káčátko 2
Oslí hlava
Oslí kůže
Oslíček
Oslík
Osmnáctero vojáků
Ospalý Janek
Ostrov pro šest tisíc budíků
Ostružinová Rafenka
Osud
Otcovo dědictví
Otcovská přísaha
Otesánek
Otýlie a tisíc pět set kaněk
Ovčí víly
Padlý anděl
Paleček 1
Paleček 2
Paleček 3
Paleček 4
Paleček jde do světa
Palečkovo vandrování světem
Pán a čert
Pan Bůh
Pan Felix a slečna Liběna
Pan Jiřík
Pan Kavka
Pan Oldřích Krajíř
Pan Petr Čáp
Pan Poberta
Pan Racek
Pan Rašín
Pan Šembera
Pan Smíšek z Vrchovišť
Pan učitel z Cinkoty
Pan Vítek
Pancíř ze Smojna
Pandur Trenko
Paní Bída
Paní Holle
Paní Johanka
Paní Kateřina
Paní Manda
Paní Zima
Panna Meluzína
Panna Světlana
Panská řeč
Pasáček
Pasáček vepřů
Pasáček zajíců
Pasák Timling
Pasák vepřů
Pasekář Adam
Pastýř
Pastýřka a kominíček
Patero otázek
Patnáct
Páv je stará primabalerína
Paví král
Pecivál nejmocnější na světě
Pejsek a kočička00 OBSAH
Pekelná výpomoc
Pěkná Kačenka a Kuba Mlátihuba
Peříčko finista jasneho sokola
Perníková chaloupka 1
Perníková chaloupka 2
Perníková chaloupka 3
Perníkový dědek
Pět hrášků v jednom lusku
Petr Vok
Petrovy kameny
Pidivousek
Pilná přadlena
Pilný se raduje
Písař Tomášek
Plameňák
Plešáček a šest závistivých bratří
Plivník Tomáše Pechy
Poctivý Petr a jeho falešní bratři
Poctivý purkrabí
Podivný vlas
Podivuhodná řemesla
Podivuhodný muzikant
Podivuhodný pták
Podkovák
Pohádka rozřezaná na šest kousků
Pohádkový drak
Pohrobek
Poklad na Cvilíně
Pokladnička
Polepšený sedlák
Poletuška
Polévka ze špejle od klobásy
Polovina všeho
Popelák
Popelák králem
Popelka a havran
Popelka a kmotřička víla
Popelka a kravka
Popelka a líska
Popelka a sestry
Popelka z Vystrkova a Úpětína
Popletený Kuba
Poslední Kaceřovští páni
Poslové Smrti
Pošťácká pohádka
Potrestaná pýcha
Povedený soud
Povedený učenec
Pověst o studánce Litoše
Požehnané ořechy
Pozemský ráj
Pozor na masařku
Praděd
Praděd Vítek
Přátelství s drakem
Pravá nevěsta
Překrásná rybka
Přeukrutné hoře
Příběhy o kalifu čápovi
Příhody skřítka Džina
Princ Bajaja
Princ Dafin, věrný Afin a Kyraline
Princ, který se ničeho nebál
Princ v hadí kůži
Princ Žabinec
Princezna a čtyřiadvacet myslivců
Princezna a víla
Princezna, co ráda přemýšlela
Princezna Jasněnka a létající švec
Princezna, která milovala květiny
Princezna, která všechno viděla
Princezna Myší kožíšek
Princezna na hrášku 1
Princezna na hrášku 2
Princezna se zlatou hvězdou na ..
Princezna ve věži
Princezna z hory Muntserrat
Princezna z Ohňového zámku
Princezna ze Rmutného dolu
Přírodopis a vítězové od Waterloo
Přítel na cestách
Proč je voda v moři slaná
Proč jsou šneci pomalí
Proč nesmějí havíři do pekla
Proč nosí včela radost a pavouk ..
Proč pes vrčí a kočka chytá myši
Proč se kocour myje po jídle
Proč se už ve škole netahá za uši
Proč si holubi neumí stavět hnízda
Proč žáby kvákají
Prodaná nevěsta
Prodaný sen
Prohnaná Grétlička
Proměny
Prosné zrnko
Protančené střevíčky
Psí lejstro
Pohádka psí
Psí trh na Budíně
Ptáček pro štěstí
Ptáček zpěváček
Ptačí hlava a srdce
Ptačí král
Ptačí pohádka
Ptačí zpěv
Pták Noh
Pták Ohnivák
Pták Ohnivák a liška Ryška
Pták ohnivák a mořská panna
Pú00 Medvídek Pú Obsah
Půt Švihovský
Putování k ptáku Nohovi
Pyšná ovce
Pyšný netopýr
Pytlák Šebesta
Radostné cestování
Rak co předběhl lišku
Raráš a šetek
Rebečka, zapomenutá nevěsta
Řemeslo má zlaté dno
Řepa
Řepa veršovaně
Řeznický tovaryš
Ropucha
Rozpustilý Arnoštek a voda
Rozum a Štěstí
Rozumbradové
Rudá labuť, pes a šedivá kočka
Rudý kvítek
Rumcajs - Obsah
Rumpelniček
Rybář a jeho žena
Rybář a rybka
Rýbrcoul
Rytíř Arkleb
Rytíř Jan Burian
Rytíř Miloš
Rytíř z Myšího hrádku
Santálový strom
Šašek Havel
Šaty s pávy, housaty a jeleny
Šediváček
Sedláček
Sedláček a medvěd
Sedláček v nebi
Sedlák a pán
Sedlák mudrc
Sedlák Vokoun
Sedm havranů
Sedm krejčí a jedna moucha
Sedm kůzlátek
Sedm Simeonů
Sedm strážců
Sedum Švábů
Sedmero krkavců 1
Sedmero krkavců 2
Sedmikráska
Sedmikráska kytička
Sen, který nebyl pro císařské uši
Sépie
Šest labutí
Šest služebníků
Šestka táhne světem
Sestřička Aljonuška a bratr
Siama
Šibal Jaryžka
Silák Vilík s tisícerem stigmat
Šílená rybářka
Silný Ctibor
Silný Honza
Silný Kadubec
Silný krejčík
Šípková Růženka 1
Šípková Růženka 2
Sivák, hnědák a vraník
Skleněný vrch
Škola bohatí
Škola v chaloupce
Skřítci pod Cvilínem
Skřítek Elzinš
Skřítek u hokynáře
Skřítkové
Skromný rybář
Škubánek
Slavík
Slavík a růže
Šlechetný Lurdža
Slepá královna
Slepice, která nesla zlatá vejce
Slepý, chromý a nahý
Slunečník, Měsíčník a Větrník
Slunečník, měsíčník, větrník a Uliána
Smích bláznivé žáby
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen
Smolíček Pacholíček
Smolíček pacholíček a Mecháč
Smrček
Smuténka a Ukrutěnka
Smutná Linda
Smutný kominíček
Snad to není někdo jiný?
Šnečí království
Šnečí pohádky
Šnečí pohádky - Vladimíři
Sněhová královna
Sněhový mlýnek
Sněhuláci a zázrak života
Sněhurka a sedm trpaslíků 1
Sněhurka a sedm trpaslíků 2
Sněhurka a sedm trpaslíků 3
Sněhurka a sedm trpaslíků 4
Sněhurka sněhová
Šnek Seldýn
Sněženka a Růženka
Sněženka a sedm trpaslíků
Sokolník Beneda
Soudce Šemjak
Sousedův kohout a slepice
Spanilá Růžička
Špatně namalovaná slepice
Špatní kamarádi
Správce Rozmarýn
Spravedlivý Ahmad a ukrutný šáh
Spravedlivý Bohumil
Spravedlivý chléb
Stará svítilna
Stará žebračka
Staré sedlo
Stařeček a vnuk
Starší syn
Starý dům
Starý Jakub
Starý, prastarý vodník
Starý věchet
Šťastná šneččí rodina
Šťastný ostrov
Šťastný ovčák
Statečná princezna
Statečný cínový vojáček
Statečný Hroznat
Statečný Jimram
Statečný krejčík
Statečný rychtář
Statečný Tomáš
Statečný voják
Statkář a šafář
Štefka a Maryška
Štěňátko na ledě
Stepas a pán
Šternberk
Štěstí a neštěstí
Štěstí a smůla
Štětináč štětinatý
Stín
Stoleček Prostřise, oslík a obušek
Stonožka, boty a ukradený park
Strakatinka
Strakonický převor
Strašlivá loupežnická historie
Strejček Příhoda
Střevíčky ze vší kůže
Stříbrňák
Střízlíček a medvěd
Střízlíček králem
Stromeček, který hrál a zpíval
Strýc Pavel
Sůl nad zlato
Sulajman a jeho bratři
Švábská sedmička
Svatá panna starosta
Svatba paní lišky
Svatba s ropuchou
Svatopluk
Svatopluk a jeho syni
Svatý Josef v lese
Švec Matěj
Švestka
Svět kapradí - Svatojánská pohádka
Světluška a potopa
Světská krása
Synáček z hrášku
Synek, který se učil strachy třást
Tabule modrá jako nebe
Tajemství Sulajmy beznosého
Tajné slovo
Tak svět odplácí
Tatařín
Tatarská princezna
Tatarská princezna 2
Tatoš
Temnota temná a láska věrná
Templář Čičos
Terezka a skřítek
Tkadlena a oráč
Tlusté prasátko
Tlustý pradědeček a loupežníci
Trampoty sv Mikuláše
Trejtík a Dajtínka
Třetí přání
Tři bratři
Tři bratři a zlovolné obřisko
Tři bratři, dva moudří a jeden
Tři bratři královští
Tři carství
Tři černé princezny
Tři císařské otázky
Tři dítka Štěstěny
Tři groše
Tři hadí lístky
Tři hejkálkové
Tři chlapíci a obr
Tři koně
Tři kouzelné dary
Tři kouzelné džbánky
Tři královské děti
Tři krkavci
Tři labutě
Tři lesní skřítkové
Tři malá prasátka
Tři medvědi
Tři mrzáci
Tři ňoumáci
Tři oblázky z potoka
Tři pírka
Tři přadleny
Tři princovy poklady
Tři prokleté princezny
Tři ptáčkové
Tři rady
Tři řeči
Tři rudovousové
Tři růže
Tři růže na jednom stonku
Tři selští synci
Tři sestry a jeden ženich
Tři sestry a lidožroutské obřisko
Tři sestry a Reinald
Tři sestry a žabka
Tři sestry z chudé rodiny
Tři šťastlivci
Tři tovaryši
Tři tovaryši na Bouzově
Tři zakletí knížata
Tři zakletí psi
Tři zaslíbené princezny
Tři zelené ratolesti
Tři zlatá péra
Tři zlaté vlasy děda vševěda
Třináctero
Tříska a Kůra
Trojí vraní skřehotání
Trpásek
Trpasličí dárky
Trpaslík
Trubač
Trylkující a hopkající skřivánek
Tulácká pohádka
Tuřín
Tvrdohlavý Ondráš
Tykev a hříbě
Tymlink
U čarodějnice
Ubrousek, beránek a mošna
Udatný krejčík
Uhlíř, kterého potkalo štěstí
Uhlířský princ
Ukradený pan Berka
Uloupená princezna
Uspávač
V lese žijí čarodějnice
Vajíčko
Valdštejnský lev
Valibuk
Vandrovali tovaryši
Vandrování kdovíkudy kdovíkam
Vánoce v lese
Vánoční blázen
Vánoční pohádka
Vavřinec toulavec
Vavřínek
Vazač košťat
Včelí královna
Vděčná otrocká duše
Věčný student a jeho pohádka
Velbloud
Velikán Velevous
Velká doktorská pohádka
Velká kočičí pohádka
Velká policejní pohádka
Velké strašení na Střekově
Velký černý pes
Věrné hříbátko a statečné princátko
Věrné přátelství živého a nebožtíka
Věrný a Nevěrný
Věrný Jan
Věrný ovčák
Věrný Pavel
Veselý voják
Veška a bleška
Veverčák oříšek
Vikštejn
Víla Amálka - obsah
Víla na rybníce
Víla nedbá o domácnost
Vlaštovčí dary
Vlk a kozlátka
Vlk a ovečka
Vlk a sekáč
Vlk a sem kůzlátek
Vlkodlak
Vodní paní
Vodníček
Vodnická pohádka
Vodník
Vodník v pivovaře
Vodovod, který zpíval v opeře
Voršulák a čert
Vozka
Vrabčák a jeho čtyři synové
Vrba
Vřesová studánka
Vřetánko, člunek a jehla
Vrchní Ben
Vrť se vřetánko, Starucha nepomůže
Všehochlup
Všudybyl
Vybíravá Lenička
Vychytralý Bonacin
Vychytralý provazník
Vyšehradské poklady
Vysloužilec a sabatora
Vzteklý pán na Cornštejně
Z pohádky do pohádky
Žabí král
Žabí král aneb železný Jindřich
Žabka carevna
Žabka královna
Začarovaný tulák
Zahrada na jaře
Zahrada na podzim
Zahrada v létě
Zahrada v zimě
Zachráněné hádě
Zajícova chaloupka
Zakletá krasavice
Zakletá princezna
Zakletý dům
Zámecký písař
Zámek mouchy Štípalky
Zapomenutý čert
Zapovězený uzel
Zasloužená odměna
Záviš z Falkenštejna
Zazděný preclíkář
Zázračné jablíčko
Zázračný groš
Zázračný strom
Zázračný visutý zámek
Zbečenský chasník
Zbojník Jurka
Zbožná kněžna Durana
Zbožný Pasler
Zbrklý Menetbek a Akyldžan
Zdvořilý loupežník
Ze života polního šneka Ferdy
Žebrota žebrácká a pokora pokorná
Zelená husa
Zelená panna
Zelený rytíř
Železná pec
Železná skříňka
Železný Hans
Železný Honza
Železný chlapec
Železný Jan
Želva
Želví král a strakaté moře
Zemní mužíček
Žid v trnisku
Žil král
Žirafa
Živá šachovnice
Živá voda 1
Živá voda 2
Živá voda a Praděd
Zkáza ženského chánství
Zkrocený vodník
Zlá hraběnka na Kaltenštejnu
Zlá Kateřina
Zlá selka a chlupatý hastroš
Zlatá husa
Zlatá jablíčka
Zlatá jabloň
Zlatá kachna Gondolána
Zlatá rybka a dcerka
Zlatá rybka a tři přání
Zlaté kapradí a Mikeš
Zlaté kapradí
Zlaté království
Zlaté zámky
Zlato pod Edelštejnem
Zlatohlávek
Zlatohlávek a Zlatovláska
Zlatovlásek
Zlatovláska
Zlatovláska a Zlatovlásek
Zlatovláskové
Zlatý cop
Zlatý jelen
Zlatý kolovrátek
Zlatý pták
Zlatý vrch
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá
Žlutá bunda s pokaženým zipem
Žlutý ptáček
Zpívající hora
Zpívající rákos
Zrádná sestra a věrná zvířata
Zrádný hejtman
Žravý Matěj
Zrnko prosa
Zrození Jana
Ztracená polobotka
Ztracený žlutozelený měsíc
Zuzanka a písmenka
Zuzanka plátenice
Žvanivá žena
Žvanivý slimejš
Zvědavá Juditka
Zvědavý lakomec
Zvířátka a loupežníci
Zvířecí řeč
Zvířecí sněm o Vánocích
Zvířecí věrnost a lidská proradnost
Zvonec
Zvonící lipka  

Jakub Krčín ..... (pověsti)

 

pohádka: Jakub Krčín ..... (pověsti)Kterak se na Sedlčanském panství usadil a po smrti první ženy druhou si vzal, ale syna mu přece jenom neporodila, i když mu byl ďábel ve všem nápomocen.

Jednoho dne dostali na Sedlčanském panství nového pána. Nebyl to nikdo jiný než regent rožmberského vladaře pan Jakub Krčin z Jelčan a nyní také na Sedlčanech. Když se zajel podívat do Křepenic, dobře si tu všechno prohlédl a brzy se dal do stavění nového hrádku. Stará křepenická tvrz už byla na spadnutí a pan regent byl zvyklý jinému pohodlí.
Leccos se povídalo o něm nepěkného, ale potají. Jinak se ho každý bál, protože to byl pán přísný a tvrdý. Když tedy začal stavět ten nový hrádek Krčínov, honil lidi zběsile do práce a s ničím nebyl spokojen. Sám si dělal plány na nové stavení, sám všechno všude přeměřil, a běda, když zedníci udělali něco jinak, než nařídil. Každému hned hrozilo vězení nebo bití. Přesto stavba rychle rostla. „Tomu Krčínovi pomáhá satanáš!“ povídaly si mezi sebou svíčkové báby. „Určitě s ním udělal zase novou smlouvu a on mu teď staví ten hrádek i v noci. Jinak by stavba takhle nerostla.“
Pan regent nutil lidi, aby pracovali dlouho do noci při loučích a svíčkách, nešetřil peněz, jen aby byl panský dům uprostřed velikého dvora brzo dostavěn. Kolem stála pak jiná stavení: ovčín, stáje a také tři bašty. Rybník Návesník obtáčel sídlo půlkruhem a dlouhá hráz s mostem vedla až k silnici.
„Nic tu nesmí být nadarmo,“ říkával regent Krčin, když prohlížel své nové sídlo. „Jedno je k užitku a druhé pro radost. Ale všechno musí být děláno poctivě.“ Světnice dal pěkně vymalovat, i mázhaus, kde se sám král na zdi milostivě skláněl nad regentem. Kolem dveří a oken bylo plno květů, rozmanitých lístků a pentlí. V jiné světnici byla na zdi panna v oblacích a dva vojáci, z toho jeden s jelení hlavou.
Služky tam umývaly podlahu a před těmi malůvkami se křižovaly. Jedna druhé šeptala:
„Že se náš milostpán boha nebojí, taková prostopášnost z toho kouká.“ Sotva bylo všude uklizeno, ve stáji stáli koně, ve chlévě krávy a voli, ovčín byl plný ovcí, hned najal regent novou čeládku a odkudsi přivezl šafáře. Než se kdo nadál, zastavilo před mostem několik vozů s truhlicemi, stoly, almarami a vyřezávanými židlemi. V panském kočáře přijela nová paní.
Když jí pan regent pomáhal z kočáru, nemohla ani prolézt dveřmi pro spoustu suknic a kožešin. Byla to babka už scvrklá a vrásčitá. Ruce se jí třásly, ale hubu měla jako meč.
„Tohle je ten nový hrádek, Jakube?“ ptala se paní Dorota a přitom nastavovala kdekomu ruku k políbení.
„Ano, paní Doroto! To je nový hrádek Krčínov,“ řekl pan regent unaveně. „Ves Křepenice je tam dole pod kopcem.“
„To rejsování na zdech stálo asi dost peněz a není k ničemu,“ řekla zlobně, než vešla dovnitř, a nic se neohlížela, že ji všichni kolem poslouchají. Pan regent byl k paní zdvořilý, zvláště před lidmi. Doma za zavřenými dveřmi už tomu dávno tak nebylo. Vdovu Dorotu si vzal kdysi pro peníze, které nutně potřeboval, a nic mu nevadilo, že byla o kolik let starší než on. Ona měla muže a on potřebný majetek. Potom si svůj život zařizoval vždycky po svém, jak tomu byl zvyklý od mládí. Dříve se paní na něho často zlobila a hrozila mu, křičela, ale pan regent ujížděl z domu, kdy se mu zachtělo. Nakonec se paní se vším smířila a byla ráda, že není ve stáří docela sama.
„Tahle stavba stála dost peněz a s panským sídlem si nezadá, přestože je o mnoho menší,“ řekl pan regent ženě, když ji usadil v panské světnici. „Budeš zde mít pohodlí i své služky a o nic se starat nemusíš. Pokud nebudu doma, o všechno se postará šafář.“
„A co já? Já se mám prosit o všechno šafáře? Ještě jsem Tvoje žena před bohem i lidmi, ať se Ti to líbí nebo ne, Jakube! A dokud budu živa, bude tomu tak,“ rozkřikla se paní Dorota ostrým hlasem, ale s panem regentem to ani nepohnulo. Už dávno si zvykl. Mohla křičet, jak chtěla, jeho nepřivedla nikdy z míry. „Peníze Ti tu vždycky nějaké nechám a pak máš přece služky. Co budeš potřebovat, to Ti rády udělají. Jinak se do ničeho nepleť! Znáš mne. Darmo by bylo mezi námi zle a toho už není potřeba.“
Potom jí ukázal, které světnice jsou její, kde je komora pro služky a kuchyň. „Ty budeš bydlet tu v patře, je tu tepleji. Já v přízemí. Dal jsem si tam už všechno zařídit a rušit Tě nebudu. Tak to tu všechno ve zdraví užívej!“ Potom pokynul hlavou na pozdrav a odešel.
Paní Dorota seděla u stolu ještě celá nabalená, aby neprochladla, a uvažovala o tom, jestli udělala dobře, že se dala k tomu stěhování přemluvit. Pan regent byl pořád ve službách pana Viléma z Rožmberka a jenom občas zajížděl na své panství. Jinak býval celý čas na Krumlově nebo na Třeboni, kde stavěl nový rybník Rožmberk.
Paní Dorota bydlela na Křepenicích několik let, ale ve vsi ji nikdo neznal. Když umřela, žádný pro ni také neplakal. Služky byly rády, že se jí zbavily, protože je celé dny a noci jenom trápila. Když pan regent přijel na pohřeb, pozval kněze a brzy všechno odbyl. Potom se pozeptal šafáře, kde je co nového, dal opravit spadlou zeď a zase odejel.
Na Křepenicích si lidé povídali, že ho jednou jistě odnese čert, protože je mu tak podobný. Ani děti nemá, a když mluví, jako by pilou řezal. Ale pan regent najednou začal mládnout, i když mu na zádech sedělo už pět křížků. Všude byl a všechnu práci zvládl, hlavu měl pořád plnou nových nápadů a rožmberského vladaře zahrnoval novými starostmi i radostmi.
„Co se s tím Krčínem jenom děje?“ divil se pan vladař Vilém. „Je jako jiskra, že by od něho i stodolu zapálil.“
„Snad ještě nějakou prohnilou a starou,“ dodal zlomyslně pan Petr Vok, který nikdy neměl Jakuba Krčina rád pro jeho šetrnost a starosti, které mu často dělal, když dlužil víc peněz, než pan regent mohl splatit.
„To ještě uvidíme, jak je to s panem regentem. Jenom aby v tom nebyla zase nějaká bohatá vdova,“ smál se pan vladař, který dobře znal slabosti svého regenta. Ale pan Petr se ušklíbl.
„Na ženitbu už nebude mít odvahu. Kdopak by si také vzal takového starého kocoura. Snad ještě pro peníze a ten majetek, o který nás v našich službách připravil.“
„Nejsi dnes spravedlivý, pane bratře!“ řekl přísně pan vladař. „Kdyby nebylo Krčina, dávno bychom už nebyli bohatými pány v Čechách. Jenom jemu vděčíme za statky a rybníky, které vynášejí tolik peněz. A to, co si u nás vysloužil, dal by mu rád kdokoliv jiný. Ale on je našemu rodu věrný jako pes, ani císaři se nepodařilo nám ho odloudit. A proto, co si vzal od nás navíc, to mu budiž odpuštěno. Mnohonásobně nám to vynahradil.“
Zatímco se na Krumlově páni takhle bavili na účet pana regenta, seděl on na Jindřichově Hradci, v domě hejtmana Zelendra z Prošovic, a vyprávěl mu o svém životě. V poslední době sem často zavítal, ale žádnému to nebylo nápadné, protože s panem hejtmanem byli stejného věku a dávno se znali.
Jenomže regent Jakub Krčin nikdy neztrácel nikde zbytečně čas, a tak ani tentokrát sem nejezdil nadarmo. Zalíbila se mu hejtmanova dcera Kateřina, panna hezká jako poupátko. Když pan regent na ni pohlédl, pořád se jenom rděla. A když jednou seděl s hejtmanem o samotě, znenadání řekl o její ruku. „Já vím, že se možná jako otec budeš vytáčet, hejtmane, když se Ti nabízí takový starý ženich. Ale dobře víš, že rozumu mám dost, abych věděl, co chci. Je načase, abych založil rodinu a měl děti. Na věno Tvé dcery hledět nebudu, ale líbí se mi a snad ani já jí nejsem protivný.“
Hejtman seděl za stolem jako opařený a koukal na pana regenta vyvalenýma očima. Když nabral trochu dechu, těžko hledal slova.
„Víš přece, Jakube, že jsem Tě měl odjakživa rád, ale že bys právě Ty přijel k nám na námluvy, to se mi nechce ani věřit.“
„Věř nebo nevěř, je to tak. Jestli chceš, nějaký den ještě počkám, aby sis to mohl rozmyslit. Ale já už mám času namále, každý den je mi drahý,“ řekl regent rozhodně a chystal se k odchodu.
Hejtman se honem sebral a z rukou mu bral plášť i klobouk, potom volal na ženu, aby nosila jídla na stůl.
„Snad bys od nás jenom tak neodjížděl, Jakube? Vždyť jsme přece přátelé. A já Ti ukážu, že o Tebe stojím, i když mi to možná bude mít žena za zlé. Rozhodneme to ještě dnes, a hned teď!“
Než ho mohl regent zadržet, hejtman volal na dceru a křičel také na pacholka, aby přinesl ze sklepa to nejstarší a nejlepší víno, co tam leží. Když vstoupila do světnice hejtmanka, regent jí uctivě ruku políbil a ona se spokojeně usmívala. Zato panna Kateřina vešla tiše a zase klopila oči, ani na regenta nepohlédla. Hejtman nalil víno do pohárů, pak už na nic nečekal a vedl dlouhou řeč:
„Tuhle pan regent Jakub Krčin z Jelčan k nám přijel projednat tuze vážnou věc. Dobře, ženo, poslouchej a všechno uvaž! A Ty, Kateřino, taky! Jde totiž o tebe. Pan regent mne přijel požádat o Tvoji ruku. Jestli chceš být jeho ženou, tak si ho vezmi. Jestli ne, tak to hned řekni, ať svého přítele zbytečně netrápím nadějemi.“ Hejtmanka zůstala, jako by hrom do ní uhodil. Tlustý podbradek se jí začal třást a slzy se zaleskly v očích. Hejtman se zamračil, protože žena pořád mlčela. Potom mávl rukou a obrátil se k dceři.
„Tak promluv! Jde přece o tebe, já si ho brát nebudu.“
Kateřina zvedla pomalu oči a upřeně se podívala na otce, potom na pana regenta. Ve světnici bylo ticho. V tu chvíli i hejtmanka přestala vzlykat, a čekala, co dcera řekne.
„Já si ho vezmu, tatínku, když poručíte! A ráda.“
Všem se ulevilo a hejtman vypil jedním douškem plný pohár vína, aby spláchl tu ošklivou chvilku. Pan regent byl celý rozechvělý, protože se toho nenadál. Něžně vzal pannu Kateřinu za ruku a uctivě ji políbil. Potom se mu Kateřina celá uzardělá vytrhla a utekla ze světnice. Jenom hejtmanka se střídavě smála a plakala, obskakovala pana regenta a nevěděla, co by mu dobrého přinesla k jídlu. Ale on už tu neměl žádné stání a měl se k odchodu.
„Zítra se přijdu na pannu Kateřinu podívat a tu svatbu smluvíme, jak to půjde nejrychleji.“
A protože se regentovi vždycky všechno dařilo, co si umínil, na té brzké svatbě trval. Marně hejtmanka naříkala, že nemá pro dceru ještě všechnu výbavu a potom že musí mít nové šaty na svatbu. Pan regent sám všechno zařídil. Sláva to byla na Krumlově nevídaná, když v kostele vedle pana regenta poklekla půvabná Kateřina a šťastně se usmívala, ani slzičku neuronila. Báby jí hned pomlouvaly, že je to špatné znamení. Každá poctivá nevěsta musí svou svobodu řádně oplakat.
Pan vladař Vilém z Rožmberka i pan Petr Vok byli také v kostele. Oba s údivem hleděli na krásnou regentovu ženu a při svatební hostině na zámku dávali jí najevo svou přízeň, až jim to měly ostatní paní za zlé.
Ale pan regent se na Krumlově dlouho nezdržel. Hostina ještě nebyla u konce, když se začal loučit a prosil pana Viléma o krátký čas volna.
„Já Ti ho dávám s radostí, regente!“ řekl pan vladař uznale. „Mnoho štěstí přeji Tobě i Tvé krásné paní. Máš vždycky šťastnou ruku, jak v díle, tak v lásce. O tom jsem se už mnohokrát přesvědčil.“
Taková chvála by jindy pana regenta potěšila, ale tentokrát by se jí tuze rád zřekl. Paní Kateřina se však pořád šťastně usmívala, nic její štěstí nemohlo pokazit. Jejich první společná cesta vedla na Křepenice. Rožmberský kočár vezl oba k novému domovu.
Když dojeli, všichni už věděli, že si pán přiveze novou paní, protože všechny světnice dal předem vytopit a mnohá jídla navařit. Vozy s výbavou přijely až dávno po nich.
Tentokrát, když paní regentka vystoupila z vozu, všichni si kolem oddechli. Byla to paní jako lusk a mile se usmívala. Potom se zavěsila do pana regenta a spěchali spolu do panského domu.
„Kde jenom ten starý čert sebral takovou hezkou ženu?“ divily se zase zlé jazyky, které panu regentovi nepřály. „Vždyť by jí mohl být dobře otcem.“ V životě lidském se to ale všelijak obrací, a paní Kateřina si už dávno Krčina oblíbila, když u nich doma vyprávěl po večerech o svém díle. A nebylo pochyb, že si ti dva spolu rozuměli, ale každý z panské čeládky vyprávěl jenom o mladé paní. Všichni by ji byli nejraději nosili na rukou.
Brzy se ukázalo, že pan Jakub Krčin nebyl ještě tak starý, jak se lidem zdálo. Paní čekala první dítě. A bylo zase řečí a dohadů. Ale ona byla pořád jako růžička a kolem pana regenta se jenom točila. Od té doby býval regent víc na Křepenicích než na Krumlově a jednoho dne. přišel k panu vladaři skládat účty. Když byli se vším hotovi, řekl:
„Rád bych už odešel ze služby, Milosti! Neměj mi to za zlé, ale mám mladou ženu a ta čeká dítě. Rád bych byl při tom na Křepenicích.“
Pan vladař zůstal jako omráčený a v duchu zbledl závistí. Jeho starý a slavný rod byl na vymření. Sám žádných potomků neměl a panu Petru Vokovi se v manželství také nevedlo. A tenhle starý regent a rybníkář tu stojí před ním a chlubí se otcovstvím.
Regent Krčin dobře věděl, že svým sdělením pana vladaře nepotěší, však v tom bylo i trochu jeho zlomyslnosti, že se tak otevřeně ke všemu přiznal. On, který dosud v životě nedostal nic zadarmo a z chudého synka se stal bohatým pánem, měl nyní lidského štěstí víc než celý bohatý rožmberský rod pánů z Růže. „Závidím ti, regente,“ přiznal se pan vladař. „A říkám Ti to otevřeně, jako chlap chlapovi. Asi máš přece nějaké ty spolky s čertem, jak se to o Tobě povídá. Jinak tomu všemu, cos dokázal udělat, nemohu ani uvěřit.“
Potom se spolu dohodli, že ho vladař zprostí regenství, ale on mu za to dostaví ještě rybník Rožmberk.
„To bych rád, Milosti! Vždyť to bude největší rybník, který jsem kdy stavěl,“ usmál se a o všem se s pánem dohodli.
Moc a sláva pana Jakuba Krčina z Jelčan přece jen opojila. Nemohl se zbavit pýchy a umínil si, že musí mít syna. Paní Kateřina mu to sice vymlouvala a vroucně se každý den za jeho přání modlila k pánubohu, ale vše zůstalo jenom přáním. Na Křepenicích se jednoho dne narodila panu Krčínovi dcera a on byl zklamán. Opil se nejdříve do němoty, potom pokorně přišel a políbil paní obě ruce. „Nezlob se na mne, Kateřino! To mne zmohla ta moje pýcha, ale další dítě musí být syn.“
A zase jezdil Krčin jako ďáblem posedlý kolem stavby rybníka Rožmberka a honil rybníkářskou chasu od rána do večera. Chtěl možné i nemožné. Sedlčanské panství mu vzkvétalo, proto přikupoval nové vsi a dvory, ale ani druhé dítě nebyl syn, zase jen dcera.
Paní Kateřina posmutněla, že rodí samé dcery, když její muž Jakub Krčin si přeje míl syna. Dávala kostelům na modlení a na mše, ale nic to nebylo platno. Na Křepenicích byla kolébka pořád plná samých dcer a vytoužený syn nikde. Když přijížděl Jakub Krčin odpočinout si na Křepenice, stále častěji se zdržoval ve svých světnicích, kde měl také alchymistickou dílnu a kde rýsoval svoje veliké plány. Měl tu plnou almaru knih a čítával v nich dlouho do noci.
„Musíš se více, šetřit, paní Kateřino!“ říkával ustaraně, když viděl její propadlé tváře a smutné oči. „Na práci máš služky a k dětem chůvy. Ty si poshov a nezapomeň, že budeme mít ještě syna.“
Pan regent byl posedlý a za každou cenu chtěl mít dědice. V tom však neměl štěstí, dcer bylo už šest. Batolily se kolem matky a všude bylo plno křiku. Když paní Kateřina chodila posedmé s outěžkem, už jí byla jenom půle z té bývalé Kateřiny a pořád pokašlávala. I pan regent se změnil. Vlasy mu zbělely a vous mu prokvétal, ale barvit si ho nechtěl, protože na to pro samou práci neměl čas. Když koupil Obděnice, dal udělat přes celou ves novou strouhu a do ní kladl dřevěné roury, aby jimi vedl vodu na zámek. Byly z toho panské spoly, ale on nepovolil a přikoupil ještě dva grunty, aby měl od žalobce pokoj. V tom shonu si ani nepřipustil, že mu jedna dcera umřela.
„A bude to syn! Musí to být syn, který dostane dědictvím celé bohaté panství!“ umíněně si v duchu říkal Jakub Krčin, když se jednou vracel z Obděnic na Křepenice.
Sotva otevřeli před ním bránu, služky mu s pláčem vyběhly naproti a volaly, aby si pospíšil, že je s paní Kateřinou zle. Skočil z koně jako mladík a spěchal nahoru do světnice.
Paní Kateřina ležela v horečkách a už ho nepoznávala. Těžce dýchala, chvílemi někoho volala. Poklekl k její posteli a bral ji za ruce. Usmála se jako ve snu, pak zvrátila hlavu a vydechla naposledy.
„Kateřino! Kateřino!“ volal pan Jakub jako posedlý a žalem si rval šedivé vlasy. Museli ho odvést a také uložit. Paní Kateřinu pohřbili i s nenarozeným dítětem a od té doby se všechno změnilo.
Pan Krčin se o své dcery nestaral, jako by jich ani nebylo. Kdyby neměly služky a chůvy, kdo ví, jak by to bylo vypadalo. Sotva se pán ze své slabosti vykřesal, dal zapřáhnout do kočáru a vyjel na Obděnice. Tam bylo plno práce a všude ho bylo už zapotřebí. Rybník Rožmberk byl hotov, ale přesto rád k němu zajel, aby se podíval, jak se mu dílo podařilo.
Potom dostal nápad a chuť postavit ještě jeden rybník. Zajel na Třeboň k panu vladaři Petru Vokovi, protože pan Vilém už dávno spal v hrobce Vyšebrodského kláštera. Všude na Třeboni znali starého regenta a každý ho zdravil a vítal. Když se dostal k panu vladaři, byla u něho veliká společnost. Ale Krčin se jen tu a tam uklonil, když poznal nějakou známou tvář, a přál si mluvit s panem Petrem o samotě.
„Regente, Tebe už nezajímají hezké ženy a můj fraucimor?“ divil se vladař Petr s úsměvem a trochu zlomyslně, ale Jakub Krčin se nebál odpovědět. „Ne, Milosti. Jsem už přece dávno starý kocour, jak jste sám říkával,“ a hrdě zvedl hlavu, jen se mu v očích zalesklo.
„Nic ve zlém, regente!“ omlouval se pan Petr a vedl ho do své komnaty, aby si mohli nerušeně pohovořit.
Sotva za nimi zapadly dveře a zůstali sami, pan Jakub Krčin neztrácel čas zbytečnými slovy.
„Než umřu, chtěl bych postavit ještě jeden rybník, Milosti! Času mám už namále, ale snad ještě ta smrtholka tak brzy nepřijde. Ten rybník by byl větší než Rožmberský a stavěl bych ho zde nedaleko Třeboňského zámku. Takové malé české moře.“
Když to pan Petr Vok uslyšel, vzpomněl si na svou cestu do Anglicka. Tehdy viděl moře poprvé, ale rád se pak vracel do země řek a rybníků, do Čech. A nyní uslyšel tenhle veliký nápad. Byla tu nová příležitost pro něho i pro starého regenta. Trochu však dělal drahoty.
„To bude stát hodně peněz a já nejsem dobrý hospodář, jako byl můj bratr Vilém. A nemám ani tak dobrého regenta, jako měl on.“
„To nevadí,“ ujišťoval ho Jakub Krčin. „Mám už své plány a doufám, že se dílo podaří.“
Když mu ukázal plány a nákresy, pan vladař přece jen neodolal a svolil ke stavbě. A brzy potom se začala stavět veliká hráz rybníka Svět.
A zase lidé viděli jezdit Jakuba Krčina s čerty. Za nocí prý mu stavěli novou hráz. Strakatý pes za nimi běhal a na každého štěkal. Krčin do kostela moc nechodil a mezi kněžími se dobře o něm nikdy nemluvilo. Když se rybníkářská chasa napila, uměla mnoho povídat, a o panu regentovi znala tolik historek, že šla z toho hlava kolem.
Ale Jakub Krčin se svého díla nevzdal. Občas jezdil na Obděnice, kam za ním přijížděly také dcery. Zvláště nejmladší Johanka se mu zalíbila a zmocnila se jeho přízně, protože se podobala své matce.
„Máš oči zrovna takové, jako měla ona,“ říkával jí někdy otec, když spolu seděli u jednoho stolu a on vyprávěl o svém novém díle i stesku. „Skoda, že tu se mnou nezůstala paní Kateřina déle, lehčeji by se mi umíralo.“
To poprvé mluvil o smrti vážně, jinak si dělal jen šprýmy na tu zubatou smrtholku s kosou. A také hned druhý den začal shánět dobré kameníky, aby mu udělali kamenný náhrobek. Když se to Johanka dověděla, přiběhla za otcem a plakala. „Proboha, otče! Vždyť je to hřích, takhle přivolávat na sebe neštěstí!“
„Jaképak neštěstí!“ smál se už zase pan regent. „Chci jenom vědět, co mi pak dáte na hrob. Musí to být poctivá práce, aby se mi dobře spalo.“
A po večerech si vymýšlel nápis, který pak nechal vytesat na desku. Čím dál tím víc se zamýšlel nad koncem života. Brzy nato se postaral, aby jeho majetek byl po jeho smrti rozdělen mezi dcery rovným dílem. Johance připsal Obděnice se zámkem, aby prý byla jeho hrobu nejblíž.
„Musíš mi posloužit do konce, Johanko, a potom také na mne nezapomeň!“ prosil ji kolikrát. A dcera ho s pláčem utěšovala.
Z Křepenic dal všechny knihy odvézt na Obděnice a zde zase sedával nad nimi dlouho do noci. Spánku mu rychle ubývalo. Když jednou ulehl, ráno už nevstal.
Dal si zavolat kněze a dlouho s ním mluvil o samotě. Za to mu něco přidal na kostel, aby po jeho smrti byly slouženy mše.
Krajem se roznesla rychle zpráva, že pan regent už asi nebude. Staří rybníkáři plakali, mladí se divili. Všichni věděli, že to byl tvrdý chlap, a měli s ním proto mnohé spory, ale svému řemeslu rozuměl a jim také. Zůstalo po něm tolik užitečné práce jako po málokom.
A když pan regent přece jen umřel, dcery ho řádně oplakaly a pohřbily. Za pár let se jeho zboží rozpadlo tak, jak se která z dcer vdala. Ani Obděnice nezůstaly ušetřeny a po stu letech byla tu jenom polorozbořená stavení a říkalo se, že v nich straší.
Jednou sem přišel nějaký horlivý jezuita, kde co mohl, to prošmejdil. V jednom výklenku našel hromadu zetlelých knih. Sám je hned vyvezl na dvůr až ke studni, kam je pak naházel. Dlouho se potom nad tou studní modlil a mnoho křížků nadělal, aby zlý duch Jakuba Krčina byl z Obděnic zažehnán.
Na mnohé rybniční hrázi bývalého rožmberského panství jezdívá prý o půlnoci Jakub Krčin zapřažen do ohnivého pluhu a zorává hráz. Kdo ale přijde k rybníku Rožmberku nebo třeboňskému Světu, na hrázích uvidí staleté duby, které svými silnými kořeny dosud zpevňují Krčínovo dílo, a ještě dlouhá léta tomu bude tak.

 

Pokud se Vám pohádka líbila, zvažte prosím, jestli by se Vám chtělo těmto pohádkám pomoci. Dělám je už několik let a velice by mne potěšila nějaká Vaše podpora. Podívejte se prosím, zde krátce píši o jakou podporu jde.
Předem velice děkuji a zároveň přeji příjemné další počteníčko
.