Sedmero krkavců 2  

 

 

Nahoru
Abatar - Největší moudro na světě
Abdalláh Zemský a Abdalláh Mořský
Abú Kír a Abú Sír
Alabastrová ručička
Aládín a kouzelná lampa
Alenka a Ivánek
Alí Baba a čtyřicet loupežníků
Almužna
Amíkův kámen
Anežka ve skále
Arcilhář
Arcimág a jeho sluha
Auach
Bába a panna
Babiččin kamarád
Balada o Jezerietisově dceři
Barborka a cucavé bombóny
Baron Prášil
Bárta a Juvarka
Bednářova palička
Bělinka a Růženka
Bělouš a vraník
Berona
Beruška Alenka
Betelka zlatá a Bětka smolná
Bezová matička
Bezruká dívka
Bílá a Černá
Bílá laňka
Bílá paní
Bílá paní Hradecká
Bílá paní vrbenská
Bílá panna
Bílé štěňátko a černé koťátko
Bílý had a Běla
Bílý had a sluha
Bledulky
Bleška a veška
Bludný Holanďan
Blýskání na lepší časy
Boháč a chudák
Bohatý kupec a tři sudičky
Bohatýr Naznaj
Boj na Kalinově mostě
Bonifác a bratránci
Boty z buvolí kůže
Bratr Štístko
Bratříček a sestřička
Bratříček, sestřička a tři psi
Brémští muzikanti
Broučkovo učení
Brouk Pytlík
Bubeník
Budulínek
Budulínek mandelinka
Bujný pan Kryštof
Bukač a dudek
Buvolí kráva a rybka
Bylo jedno děcko
Čáp a medvěd
Car Aggej
Car Trojan má kozí uši
Čaroděj a kupec
Čarodějka Amálka našla kouzlo
Čarodějná kniha
Čarodějná mošna
Čarodějná studna
Čarodějné zelíčko
Čarodějnice Běla
Čarodějnice Grula
Čarodějovo srdce
Čarodějův učeň
Čarostřelec
Čarovná jeskyně
Čarovná truhlice
Čarovné ovoce
Čarovný mlýnek, kabela a plášť
Čas slonů
Černá hraběnka
Černá princezna
Černokněžník
Černý Petr
Čert a cigán
Čert a jeho babička
Čert a Káča
Čert a Káča hubatá
Čert a Káča z divadla
Čert a tři sestry v nůši
Carův zeť a okřídlená babka
Čertí rodinka 1
Čertí rodinka 2 Kde žijí čerti ?
Čertí rodinka 3
Čertí rodinka 4
Čertí rodinka 5
Čertova slanina
Čertova služba
Čertův švagr
Čertův ukoptěný bratr
Červená karkulka 1
Červená Karkulka a pes
Červená karkulka a vlk vrtinoha
Červená Karkulka červený čepeček
Červený mužík
Český Honza
Cesta k jaru
Cikán a tři ďáblové
Cikán ve vlčí jámě
Cikáni a pán
Cikánská princezna
Čiperná Markyta
Císař Karel IV
Císař Rudolf
Císařovy nové šaty
Císařský hejtman
Co dělá táta, to je vždy správné
Co dostal horal za hrách
Co je nad zlato
Co je nejdále slyšet
Co není pravda
Čokoládová pohádka
Čtvero bratří
Čtvero větrů
Čtyři dovední bratři
Čučina
Cvilín
Ďábel se třemi zlatými vlasy
Ďáblova babička
Daleké putování Petra Zrnka
Dar ještěřího krále
Hastrmanův dárek
Dary skřítků
Dary vodních pannen
Dcera slunce
Délka života
Děvčátko a loupežníci
Děvčátko se sirkami
Diamantová sekera
Dílo boží a dílo Satanovo
Dítě Mariino
Dívka žabka a smutný princ
Divodějný strom
Divohusy
Divoké labutě
Divoký rytíř
Divotvorný meč
Divotvorný mlýnek
Divotvorný ubrousek
Divous a princátko
Dlaždič princem
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Dlouhý, široký a žárooký
Dobrá nálada
Dobrá žena
Dobrák Tughry a darebák Egry
Dobré děti
Dobře tak, že je smrt na světě
Dobrodružství Sindibáda námořníka
Dobrotivý Álaaddín
Dobrý obchod
Doktor Vševěd
Domácí skřítkové
Domeček u lesa
Domku, domečku
Drahé kameny
Drak Agrimón
Drak dvanáctihlavý
Drak Venca a princezna Karolína
Drakobijec
Dřevorubec a jeho chytrá dcera
Dudák Jíra
Duch Hohohó
Duch v láhvi
Dupynožka
Dva bratři
Dva kamarádi
Dva kohouti
Dva loupežníci
Dva mrazíci
Dva přátelé
Dva princové se zlatou hvězdou
Dva řezníci v pekle
Dva rybáři
Dva ševci Kmocháčci
Dva věrní bratři a krasavice
Dvanáct apoštolů
Dvanáct bratří a zlatovlasá panna
Dvanáct bratrů
Dvanáct loupeživých rytířů
Dvanáct měsíčků
Dvanáct zakletých pannen
Dvanáctero bratrů
Dvanáctero líných pacholků
Dvanáctero lovců
Dvě dcerky a dobrá lesní víla
Dvě Maričky
Dvě nevěsty
Dvě pětky z přírodopisu a cylindr
Dvě tvrdohlavé kozy
Dvojčata
Džaudar a jeho bratři
Ebenový kůň
Egle
Ejhej Mikuloi
Eletka a žárováček
Ferda Mravenec obsah
Fikmik
Fousatý princ
Fridrich a Katynka
Garagaš
Gilgameš a Agga z Kiše
Gilgameš a Enkidu
Gudrun
Hádanka 1
Hádanka 2
Hádanka o špatně zavázaném pytli
Hadí korunka
Hadí namlouvání
Hadí princezna a zlatý klíček
Hadrnička
Haf a Štěk
Hajný a jeho tři syni
Hájovna U pěti buků
Hastrmanův dárek
Havíř Jáchym
Havran
Hejtman Jan Žižka
Helenčiny květiny
Heřman z Bubna
Hlava dávného Řeka
Hlemýžď a růžový keř
Hloupá dívka
Hloupá havířka
Hloupí čerti a chytrý švec
Hloupý a chytrý
Hloupý čert
Hloupý drak a chytrý voják
Hloupý Havel
Hloupý Honza a dva bratři
Hloupý Honza Johannes
Hloupý Jura
Hloupý pecivál
Hloupý sedlák
Hloupý vlk
Hodný Džin
Hodný slon a zlomyslný krejčí
Holčička s náhradní hlavou
Holínky z bůvolí kůže
Holohlavý bohatýr
Holota
Honza a čarodějnice
Honza a Černá princezna
Honza a čert
Honza a červená bába
Honza Ježek
Honza a pan vrchní
Honza a sedlák
Honza a vrba
Honza Hlupec
Honza jde do lenoráje
Honza ke štěstí přišel
Honza Krecárek
Honza lenoch
Honza Nebojsa
Honza potkal pohádku
Honza rozesmál princeznu
Honza se žení
Honza silák
Honza špásoval
Honza v kostnici
Honza vystavěl vzducholoď
Honza z pohádky
Honzíček a Grétička
Honzík, hraběcí syn
Honzík Zázrak
Hora Zemúň
Hoře přehoře
Housenka
Housle samohudky
Hrabě a bílý jelen
Hrabě Hodic
Hraběnka Isabela
Hrady, zámky a tvrze, jak to bylo
Hrbáček králem
Hrdina Gran Bracun - o drakovi
Hrnečku vař 1
Hrnečku vař 2
Hrnečku vař 3
Hroch, který se bál očkování
Hrozný Radouš
Hruška, která nechtěla spadnout
Hujaj Hulička
Hunohrad
Hup do mošny
Hurle, burle, bác
Husopaska 1
Husopaska 2
Husopaska 3
Husopasky pláčou perly
Hvězdička Valentýna z vesmíru
Hvězdné tolary
Hvozdík
Chaloupka roubenka
Chudé královstvíčko — OBSAH
Chlapec a Had hadisko
Chlapec s copánkem a zvířatech
Chlapeček, který se stal kredencí
Chlupatý princ
Chrabrý Alí
Chrudimský kacafírek
Chudá Madlenka
Chuďas a boháč
Chudoba a pokora vedou do nebe
Chudý brahmín
Chudý mlynářský tovaryš a kočička
Chudý pasáček a kouzelná píšťalka
Chytrá Běta
Chytrá dívka
Chytrá dívka a car
Chytrá Elza
Chytrá hloupost
Chytrá Horákyně
Chytrá chalupnická dcerka
Chytrá princezna
Chytrá Šahrazád
Chytrá vesničanka
Chytrost nejsou žádné čáry
Chytrý Budulínek
Chytrý Filip
Chytrý Honza
Chytrý chasník a baba lidožroutka
Chytrý krejčí
Chytrý krejčík
Chytrý lhář
Chytrý Martin
Chytrý Petr na svatbě
Chytrý švec
Chytrý synek
Chytrý uhlíř
Iduščiny květiny
Ilja Muromec a slavík Loupežník
Ivan carevič a bohatýr Poljanin
Ivan carevič a Marta carevna
Ivan hlupec
Ivan prosťáček a smrtidrak
Ivan, selský syn
Ivánek, který tloustl a tloustl
Jabloňová panna
Jaga baba
Jaga Bura
Jak Akpamyk hledala své bratry
Jak bednář přelstil vlka, medvěda a
Jak bubeník vysvobodil princezny
Jak Budižkničemu k štěstí přišel
Jak čerta popadl vztek
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra
Jak dědeček měnil, až vyměnil
Jak dělá slunce duhu
Jak dělal lišák chůvu
Jak dívka vyzrála na Cara
Jak došel horal štěstí
Jak dva lhali, až se prášilo
Jak dva vandrovali
Jak dvanáct bratrů hledalo nevěsty
Jak dvě sestry sloužily u čarodějnice
Jak hloupý Honza přišel k bohatství
Jak hloupý rozesmál princeznu
Jak hlupáček vysvobodil princeznu
Jak chodil lišák se džbánem, až ...
Jak Jan hledal smrt
Jak Jaromil k štěstí přišel
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel
Jak jeden hoch ke štěstí přišel
Jak jedni kvůli svatbě utekli
Jak jednomu uletělo štěstí
Jak jelen chválil, až přechválil
Jak ježek uhonil zajíce k smrti
Jak jsem plul ke královně severu
Jak ke štěstí skrze šest služebníků
Jak kohout napálil lišku
Jak kohout vyzrál na lišku
Jak král hledal nevěstu
Jak králíček přelstil lišku
Jak krejčí dostal princeznu
Jak krejčík vylekal obra
Jak krejčík zbohatl
Jak Kuba parohatou princeznu léčil
Jak Kulihrášek přemohl Belzebuba
Jak Liman vyprávěl obrovi pohádku
Jak liška hostila čápa a čáp lišku
Jak mravenec zachránil holuba
Jak Nanynka ušla bití
Jak Nartové přelstili hloupé obry
Jak pomohli smutné víle
Jak pošťákovi spadla hlava
Jak princezna hádala až prohádala
Jak princezny po nocích tancovaly
Jak přišel Honza k bratrovi
Jak přišel měsíc na oblohu
Jak přišel sedláček do nebe
Jak Rozum se Štěstím vandrovali
Jak rybí císař splatil svůj dluh
Jak se Cibžgoun nestal ...
Jak se dva vsadili
Jak se Franta oženil
Jak se Honza učil tajné řeči
Jak se Jánis vydal za neznámem
Jak se jeden učil latinsky
Jak se kovář proměňoval
Jak se kovář stal zetěm fr. krále
Jak se kovář zbavil čertů
Jak se Lenka naučila plavat
Jak se liška poradila s rozumem
Jak se měl mordýř ku ženitbě
Jak se myšák oženil
Jak se narodila pohádka
Jak se osel Arcilev stal králem lvů
Jak se sáh naučil pracovat
Jak se sovy učily zpívat
Jak se stal kůň učitelem počtů
Jak se stal Matěj Cvrček doktorem
Jak se stal sedlák popem
Jak se z mravence stal silák
Jak sedláček přechytračil čerta
Jak sedlák hledal dva hloupé
Jak sedlák spadl z nebe
Jak sedlák uměl lhát
Jak šel Honzík do světa
Jak šel chlapec do světa za lepším
Jak šel jeden do nebe
Jak šel synek do světa naučit se bát
Jak šel voják do pekla
Jak Šelmu létal na mravenci
Jak si havran namlouval vránu
Jak si holub stavěl hnízdo
Jak si Honza opatřil nevěstu
Jak si pasáček vepřů přál
Jak si vedl krejčík v nebi
Jak si vlk vážil volnosti
Jak si vybrat nevěstu
Jak Šimperák vyzrál na posměváčky
Jak skřítkové šili boty
Jak šli čtyři bratři do světa
Jak šli vlk, lev a medvěd do světa
Jak spadl ševci baráček na hlavu
Jak starý Sultán vedl vojnu
Jak táhlo světem druhů šestero
Jak táta nakrmil svých sto dětí
Jak ubohý pasáček sešel ze světa
Jak udatný Greučan vrátil slunce ..
Jak umřela spravedlnost
Jak v jednom zámku strašilo
Jak vesničané koupili rozum
Jak vlk zápasil s člověkem
Jak vodníka píchlo u srdce
Jak vrabec udělal sedlákovi škodu
Jak žáby zajícům zvedly hlavy
Jak zvířátka přezimovala
Jakub a dvě stě dědečků
Jakub Krčín
Jan Roháč z Dubé
Janek Karbaník
Jazyk falešníka, horším než kopí ..
Jdi tam, nevím kam, přines ..
Je to naprosto jistě
Jeden, co pásl kohouty
Jeden, co prochodil železné boty
Jeden, co se učil bát
Jeden, co se vyučil lovcem
Jeden, kterému neporoučeli
Jeden spravedlivý
Jedenáct draků a černá paní
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka
Jednooký vousáč
Jehňátko a rybička
Jeníček a Mařenka
Ježdík
Ježek, krtek a liščí soud
Jeziňky a Janeček
Jezinky a Smolíček
Ježíšek v chaloupce
Jidáš
Jirka a jeho tři psi
Jirka s kozou
Jitřní Ivan
Jonáš a rybí tuk
Jorinda a Joringel
Joza a Janek
Julie a pečení krocani
Juro Jánošík
Jurova lžipohádka
Kachní dvorek
Kachnička jde na vandr
Kaktusáček
Kamenní rytíři
Kamenný Kryštof a kouzelné oříšky
Karkulínkové
Karlova studánka
Karlštejnský ovčák
Kateřinka a tlustý červený svetr
Katova, dcera
Kdo je hloupější?
Kdo skočí nejvýš
Kdo snědl holoubátka
Kdo toho nalže víc?
Když mluvily stromy
Když se spolčí kočka s myší
Když soudila královna Beatrix
Kmotr
Kmotr Matěj
Kmotra liška Eliška
Kmotřička
Kmotřička Smrt
Kníže pán
Koberec a pišingrové drobečky
Koblížek
Koblížek ruměný
Koblížek veršovaně
Kočičí mlýn
Kočka Koška a kočka Mňačka
Kočka, která měla ráda ušák
Kočka Míňa
Kocour, kohout a kosa
Kocour, kohout a liška
Kocour s rolničkami
Kocour soudil křepelku a zajíce
Kocour v botách
Kocourek Fouskek a Tichošlapka
Kohout se zlatým peřím
Kohoutek a slepička
Kohoutek a slepička jdou do Říma
Kohoutek zlatý hřebínek a mlýnek
Kokořínský rytíř
Komáří paštika
Konec obra Jordána
Konec Skoupé Lhoty
Koníček Brokátek
Koník Ferda
Konrád, který psal nosem
Konstantin filosof
Košile, meč a prsten
Kosmáček
Kostěj Nesmrtelný
Kotlík s kaší
Kouzelná čepička
Kouzelná fazole
Kouzelná loď
Kouzelná píšťalka
Kouzelná škatulka
Kouzelná straka
Kouzelná torna, klobouk a roh
Kouzelné hadřisko
Kouzelné vejce a moudrá Olesja
Kouzelník
Kouzelník a princezna
Kouzelníkova procházka
Kouzelný býčí roh
Kouzelný flakonek
Kouzelný hrnec a kouzelné koule
Kouzelný keř
Kouzelný kůň
Kouzelný kvítek
Kouzelný oblázek
Kouzelný osel
Kouzelný ptáček
Kouzelný pták Zymyryk
Kouzelný strom
Kouzelný tolar
Kouzlo staré truhly
Kovář Páska
Kovlad
Kozlův pohřeb
Krabat
Krajíček chleba
Král a jeho šašek
Král drozdí brada
Král houbařem
Král Ječmínek
Král Kulička
Král lovec a zakletá lesní víla
Král Matyáš a chytré děvče
Král Matyáš v Gömöru
Král Mořeplavec
Král Odřivous
Král ozvěn
Král tchoř
Král Václav
Král žabák
Král ze Zlaté hory
Král zlodějů
Kralevic Antonín a rytíř Archibald
Královna Eliška
Královna Kunhůta
Královna Žofie
Královská hádanka
Královská stráž
Královské šaty
Královský dar
Královský syn a ďáblova dcera
Královský topič
Krása a zlost
Kráska a netvor
Kráska a zvíře
Krásná Katynka a Hromburác
Krásná labutí panna
Krásná Lucie
Krásná panna Majolena
Krásná Vasilisa
Krátké nožičky
Krátký len
Kráva Hnědka
Kravál Kraválisko
Křeček, který snědl dědu Mráze
Krejčík a tři psi
Krejčík králem
Krejčík v začarovaném zámku
Křesadlo
Křišťálová koule
Křišťálová studánka
Krteček
Krtek Petr
Kryštůfek, který se schoval v mixéru
Kterak byl Honza hluchý
Kubík a Kačenka
Kulhavá vlaštovička
Kůň a komár
Kupecký syn a princezna
Kuřátko
Kuželky na Koberštejnu
Květ kapradí
Kyzylbatyr a chán všech dévů
Labuť
Labutě
Labutí jezero
Labutí panna
Laciné dřevo
Ládínek a lízátko
Lakomý kupec a chytrý čeledín
Lakomý sedlák a čeledín Vaněk
Lakomý sedlák houbař Randibas
Láska
Láska, Černý a Bílý kníže
Lenka a Filomenka
Les lidských duší
Lesní holub
Lesní chaloupka
Lesní matka
Lesní panna
Lesní šedivec
Lesní ženka
Létající princ
Létání
Lež
Líbezná Husnobóda
Libuše
Lidožravá princezna
Líná přadlenka
Líný Honza
Líný Honza a Tlustá Terka
Líný Mates
Liptaňský poklad
Lipuňuška
Liška a čáp
Liška a jeřáb
Liška a kočka
Liška a vlček
Liška a vrána
Liška Bystrouška
Liška co ošidila dva medvídky
Liška co závodila s kaprem
Liška handlířka
Liška starosvatka
Lísková větvička
Lískový oříšek
Lístkový prut
Listonoš, který nechtěl chodit
Lívanec nejlívancovitější
Lněné odhozky
Locika
Lomikar
Loupežníci na Žárech
Loupežnická jeskyně
Loutkové dovadlo
Lstivý direktor
Lucerna
Lvy a plachetnice obsah
Madlenka a lesní tajemství
Mahulena
Mahulena, krásná panna
Makaróny, které šly na procházku
Malá dušička a slunce
Malá mořská víla
Malá veveruška
Malenka
Malý čarostřelec
Malý, dřevěný koníček a přítelkyně
Malý princ
Mamut a umělé dýchání
Marja Morevna
Markéta
Martin a velryba
Maruška a medvěd
Maryška
Matěj a Majdalenka
Matěj Kozko
Matějův kohout
Matematické pohádky
Matka vod
Mazaný učitel a čertiska
Měděný muž
Medvěd a čáp 1
Medvěd a čáp 2
Medvěd a lišák klučili les
Medvěd a myška
Medvěd, prase a liška
Medvěd, vlk, lišák a zajíc
Medvědí kůže
Mikulovický zvon
Miláček Štěstěny
Míša a zajíček
Míša Kulička
Mistr Kopýtko
Mladý kovář
Mlsný Mehmed
Mluvící pták, živá voda a jabloně
Modrá kočička
Modrá lucerna
Modrá štola
Modrovous
Modrý hrnec, který rád vařil rajskou
Modrý kyblík
Modrý ptáček
Monoauga
Morčátko
Mordýřský zámek
Mořská panna
Motýl
Moudrá Zangulez
Moudré dělení
Moudrý Miloun
Moudrý zlatník
Mravenečník
Mráz a Mrazivec
Mrazík
Mrazík, který maloval barvami
Mulisák01 Obsah
Muž bez srdce
Mužík omlazený ohněm
Mužík s kouzelným zrcadlem
Myš a slon
Myš, datel a klobása
Myška tulačka
Myslivec a labutí panna
Nadání dětí Eviných
Ne chudoba, činí mudrce
Nebeská svatba
Nedochvilná Máša
Nedosněný sen zlatnického tovariše
Nedovtipný stařec
Nejchytřejší člověk
Nejkrásnější nevěsta
Nejmilejší Roland
Největší kuřátko na světě
Nemocný král a jeho tři synové
Nenažraný obr
Neohrožený Mikeš
Neposedný domeček
Neposlušná kůzlátka
Neposlušný zajíček
Nepovedená bitva
Nesmrtelný Kostěj
Nesyta
Neuvěřitelná dobrodružství tří lovců
Nevděčné kuřátko
Nevděčný rybář
Nevěrná žena
Nevěsta z obrazu
Nevěsta a žába
Nezbedný kluk
Nezdárný princ
Noční stráž
Nosáč
Obecní pasák a jeho chytrá dcera
Obr
Obr a František
Obr a horský duch
Obr a Paleček
Obři a skleněná hora
Obři na Edelštejnu
Obrobijce
Obušku z pytle ven
Odměna a trest
Odpověď na každou otázku
Oklamaný ďábel
Okradený ďábel
Opustíš-li mne, zahyneš
Orfan
Ošizený čert
Ošklivé káčátko 1
Ošklivé káčátko 2
Oslí hlava
Oslí kůže
Oslíček
Oslík
Osmnáctero vojáků
Ospalý Janek
Ostrov pro šest tisíc budíků
Ostružinová Rafenka
Osud
Otcovo dědictví
Otcovská přísaha
Otesánek
Otýlie a tisíc pět set kaněk
Ovčí víly
Padlý anděl
Paleček 1
Paleček 2
Paleček 3
Paleček 4
Paleček jde do světa
Palečkovo vandrování světem
Pán a čert
Pan Bůh
Pan Felix a slečna Liběna
Pan Jiřík
Pan Kavka
Pan Oldřích Krajíř
Pan Petr Čáp
Pan Poberta
Pan Racek
Pan Rašín
Pan Šembera
Pan Smíšek z Vrchovišť
Pan učitel z Cinkoty
Pan Vítek
Pancíř ze Smojna
Pandur Trenko
Paní Bída
Paní Holle
Paní Johanka
Paní Kateřina
Paní Manda
Paní Zima
Panna Meluzína
Panna Světlana
Panská řeč
Pasáček
Pasáček vepřů
Pasáček zajíců
Pasák Timling
Pasák vepřů
Pasekář Adam
Pastýř
Pastýřka a kominíček
Patero otázek
Patnáct
Páv je stará primabalerína
Paví král
Pecivál nejmocnější na světě
Pejsek a kočička00 OBSAH
Pekelná výpomoc
Pěkná Kačenka a Kuba Mlátihuba
Peříčko finista jasneho sokola
Perníková chaloupka 1
Perníková chaloupka 2
Perníková chaloupka 3
Perníkový dědek
Pět hrášků v jednom lusku
Petr Vok
Petrovy kameny
Pidivousek
Pilná přadlena
Pilný se raduje
Písař Tomášek
Plameňák
Plešáček a šest závistivých bratří
Plivník Tomáše Pechy
Poctivý Petr a jeho falešní bratři
Poctivý purkrabí
Podivný vlas
Podivuhodná řemesla
Podivuhodný muzikant
Podivuhodný pták
Podkovák
Pohádka rozřezaná na šest kousků
Pohádkový drak
Pohrobek
Poklad na Cvilíně
Pokladnička
Polepšený sedlák
Poletuška
Polévka ze špejle od klobásy
Polovina všeho
Popelák
Popelák králem
Popelka a havran
Popelka a kmotřička víla
Popelka a kravka
Popelka a líska
Popelka a sestry
Popelka z Vystrkova a Úpětína
Popletený Kuba
Poslední Kaceřovští páni
Poslové Smrti
Pošťácká pohádka
Potrestaná pýcha
Povedený soud
Povedený učenec
Pověst o studánce Litoše
Požehnané ořechy
Pozemský ráj
Pozor na masařku
Praděd
Praděd Vítek
Přátelství s drakem
Pravá nevěsta
Překrásná rybka
Přeukrutné hoře
Příběhy o kalifu čápovi
Příhody skřítka Džina
Princ Bajaja
Princ Dafin, věrný Afin a Kyraline
Princ, který se ničeho nebál
Princ v hadí kůži
Princ Žabinec
Princezna a čtyřiadvacet myslivců
Princezna a víla
Princezna, co ráda přemýšlela
Princezna Jasněnka a létající švec
Princezna, která milovala květiny
Princezna, která všechno viděla
Princezna Myší kožíšek
Princezna na hrášku 1
Princezna na hrášku 2
Princezna se zlatou hvězdou na ..
Princezna ve věži
Princezna z hory Muntserrat
Princezna z Ohňového zámku
Princezna ze Rmutného dolu
Přírodopis a vítězové od Waterloo
Přítel na cestách
Proč je voda v moři slaná
Proč jsou šneci pomalí
Proč nesmějí havíři do pekla
Proč nosí včela radost a pavouk ..
Proč pes vrčí a kočka chytá myši
Proč se kocour myje po jídle
Proč se už ve škole netahá za uši
Proč si holubi neumí stavět hnízda
Proč žáby kvákají
Prodaná nevěsta
Prodaný sen
Prohnaná Grétlička
Proměny
Prosné zrnko
Protančené střevíčky
Psí lejstro
Pohádka psí
Psí trh na Budíně
Ptáček pro štěstí
Ptáček zpěváček
Ptačí hlava a srdce
Ptačí král
Ptačí pohádka
Ptačí zpěv
Pták Noh
Pták Ohnivák
Pták Ohnivák a liška Ryška
Pták ohnivák a mořská panna
Pú00 Medvídek Pú Obsah
Půt Švihovský
Putování k ptáku Nohovi
Pyšná ovce
Pyšný netopýr
Pytlák Šebesta
Radostné cestování
Rak co předběhl lišku
Raráš a šetek
Rebečka, zapomenutá nevěsta
Řemeslo má zlaté dno
Řepa
Řepa veršovaně
Řeznický tovaryš
Ropucha
Rozpustilý Arnoštek a voda
Rozum a Štěstí
Rozumbradové
Rudá labuť, pes a šedivá kočka
Rudý kvítek
Rumcajs - Obsah
Rumpelniček
Rybář a jeho žena
Rybář a rybka
Rýbrcoul
Rytíř Arkleb
Rytíř Jan Burian
Rytíř Miloš
Rytíř z Myšího hrádku
Santálový strom
Šašek Havel
Šaty s pávy, housaty a jeleny
Šediváček
Sedláček
Sedláček a medvěd
Sedláček v nebi
Sedlák a pán
Sedlák mudrc
Sedlák Vokoun
Sedm havranů
Sedm krejčí a jedna moucha
Sedm kůzlátek
Sedm Simeonů
Sedm strážců
Sedum Švábů
Sedmero krkavců 1
Sedmero krkavců 2
Sedmikráska
Sedmikráska kytička
Sen, který nebyl pro císařské uši
Sépie
Šest labutí
Šest služebníků
Šestka táhne světem
Sestřička Aljonuška a bratr
Siama
Šibal Jaryžka
Silák Vilík s tisícerem stigmat
Šílená rybářka
Silný Ctibor
Silný Honza
Silný Kadubec
Silný krejčík
Šípková Růženka 1
Šípková Růženka 2
Sivák, hnědák a vraník
Skleněný vrch
Škola bohatí
Škola v chaloupce
Skřítci pod Cvilínem
Skřítek Elzinš
Skřítek u hokynáře
Skřítkové
Skromný rybář
Škubánek
Slavík
Slavík a růže
Šlechetný Lurdža
Slepá královna
Slepice, která nesla zlatá vejce
Slepý, chromý a nahý
Slunečník, Měsíčník a Větrník
Slunečník, měsíčník, větrník a Uliána
Smích bláznivé žáby
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen
Smolíček Pacholíček
Smolíček pacholíček a Mecháč
Smrček
Smuténka a Ukrutěnka
Smutná Linda
Smutný kominíček
Snad to není někdo jiný?
Šnečí království
Šnečí pohádky
Šnečí pohádky - Vladimíři
Sněhová královna
Sněhový mlýnek
Sněhuláci a zázrak života
Sněhurka a sedm trpaslíků 1
Sněhurka a sedm trpaslíků 2
Sněhurka a sedm trpaslíků 3
Sněhurka a sedm trpaslíků 4
Sněhurka sněhová
Šnek Seldýn
Sněženka a Růženka
Sněženka a sedm trpaslíků
Sokolník Beneda
Soudce Šemjak
Sousedův kohout a slepice
Spanilá Růžička
Špatně namalovaná slepice
Špatní kamarádi
Správce Rozmarýn
Spravedlivý Ahmad a ukrutný šáh
Spravedlivý Bohumil
Spravedlivý chléb
Stará svítilna
Stará žebračka
Staré sedlo
Stařeček a vnuk
Starší syn
Starý dům
Starý Jakub
Starý, prastarý vodník
Starý věchet
Šťastná šneččí rodina
Šťastný ostrov
Šťastný ovčák
Statečná princezna
Statečný cínový vojáček
Statečný Hroznat
Statečný Jimram
Statečný krejčík
Statečný rychtář
Statečný Tomáš
Statečný voják
Statkář a šafář
Štefka a Maryška
Štěňátko na ledě
Stepas a pán
Šternberk
Štěstí a neštěstí
Štěstí a smůla
Štětináč štětinatý
Stín
Stoleček Prostřise, oslík a obušek
Stonožka, boty a ukradený park
Strakatinka
Strakonický převor
Strašlivá loupežnická historie
Strejček Příhoda
Střevíčky ze vší kůže
Stříbrňák
Střízlíček a medvěd
Střízlíček králem
Stromeček, který hrál a zpíval
Strýc Pavel
Sůl nad zlato
Sulajman a jeho bratři
Švábská sedmička
Svatá panna starosta
Svatba paní lišky
Svatba s ropuchou
Svatopluk
Svatopluk a jeho syni
Svatý Josef v lese
Švec Matěj
Švestka
Svět kapradí - Svatojánská pohádka
Světluška a potopa
Světská krása
Synáček z hrášku
Synek, který se učil strachy třást
Tabule modrá jako nebe
Tajemství Sulajmy beznosého
Tajné slovo
Tak svět odplácí
Tatařín
Tatarská princezna
Tatarská princezna 2
Tatoš
Temnota temná a láska věrná
Templář Čičos
Terezka a skřítek
Tkadlena a oráč
Tlusté prasátko
Tlustý pradědeček a loupežníci
Trampoty sv Mikuláše
Trejtík a Dajtínka
Třetí přání
Tři bratři
Tři bratři a zlovolné obřisko
Tři bratři, dva moudří a jeden
Tři bratři královští
Tři carství
Tři černé princezny
Tři císařské otázky
Tři dítka Štěstěny
Tři groše
Tři hadí lístky
Tři hejkálkové
Tři chlapíci a obr
Tři koně
Tři kouzelné dary
Tři kouzelné džbánky
Tři královské děti
Tři krkavci
Tři labutě
Tři lesní skřítkové
Tři malá prasátka
Tři medvědi
Tři mrzáci
Tři ňoumáci
Tři oblázky z potoka
Tři pírka
Tři přadleny
Tři princovy poklady
Tři prokleté princezny
Tři ptáčkové
Tři rady
Tři řeči
Tři rudovousové
Tři růže
Tři růže na jednom stonku
Tři selští synci
Tři sestry a jeden ženich
Tři sestry a lidožroutské obřisko
Tři sestry a Reinald
Tři sestry a žabka
Tři sestry z chudé rodiny
Tři šťastlivci
Tři tovaryši
Tři tovaryši na Bouzově
Tři zakletí knížata
Tři zakletí psi
Tři zaslíbené princezny
Tři zelené ratolesti
Tři zlatá péra
Tři zlaté vlasy děda vševěda
Třináctero
Tříska a Kůra
Trojí vraní skřehotání
Trpásek
Trpasličí dárky
Trpaslík
Trubač
Trylkující a hopkající skřivánek
Tulácká pohádka
Tuřín
Tvrdohlavý Ondráš
Tykev a hříbě
Tymlink
U čarodějnice
Ubrousek, beránek a mošna
Udatný krejčík
Uhlíř, kterého potkalo štěstí
Uhlířský princ
Ukradený pan Berka
Uloupená princezna
Uspávač
V lese žijí čarodějnice
Vajíčko
Valdštejnský lev
Valibuk
Vandrovali tovaryši
Vandrování kdovíkudy kdovíkam
Vánoce v lese
Vánoční blázen
Vánoční pohádka
Vavřinec toulavec
Vavřínek
Vazač košťat
Včelí královna
Vděčná otrocká duše
Věčný student a jeho pohádka
Velbloud
Velikán Velevous
Velká doktorská pohádka
Velká kočičí pohádka
Velká policejní pohádka
Velké strašení na Střekově
Velký černý pes
Věrné hříbátko a statečné princátko
Věrné přátelství živého a nebožtíka
Věrný a Nevěrný
Věrný Jan
Věrný ovčák
Věrný Pavel
Veselý voják
Veška a bleška
Veverčák oříšek
Vikštejn
Víla Amálka - obsah
Víla na rybníce
Víla nedbá o domácnost
Vlaštovčí dary
Vlk a kozlátka
Vlk a ovečka
Vlk a sekáč
Vlk a sem kůzlátek
Vlkodlak
Vodní paní
Vodníček
Vodnická pohádka
Vodník
Vodník v pivovaře
Vodovod, který zpíval v opeře
Voršulák a čert
Vozka
Vrabčák a jeho čtyři synové
Vrba
Vřesová studánka
Vřetánko, člunek a jehla
Vrchní Ben
Vrť se vřetánko, Starucha nepomůže
Všehochlup
Všudybyl
Vybíravá Lenička
Vychytralý Bonacin
Vychytralý provazník
Vyšehradské poklady
Vysloužilec a sabatora
Vzteklý pán na Cornštejně
Z pohádky do pohádky
Žabí král
Žabí král aneb železný Jindřich
Žabka carevna
Žabka královna
Začarovaný tulák
Zahrada na jaře
Zahrada na podzim
Zahrada v létě
Zahrada v zimě
Zachráněné hádě
Zajícova chaloupka
Zakletá krasavice
Zakletá princezna
Zakletý dům
Zámecký písař
Zámek mouchy Štípalky
Zapomenutý čert
Zapovězený uzel
Zasloužená odměna
Záviš z Falkenštejna
Zazděný preclíkář
Zázračné jablíčko
Zázračný groš
Zázračný strom
Zázračný visutý zámek
Zbečenský chasník
Zbojník Jurka
Zbožná kněžna Durana
Zbožný Pasler
Zbrklý Menetbek a Akyldžan
Zdvořilý loupežník
Ze života polního šneka Ferdy
Žebrota žebrácká a pokora pokorná
Zelená husa
Zelená panna
Zelený rytíř
Železná pec
Železná skříňka
Železný Hans
Železný Honza
Železný chlapec
Železný Jan
Želva
Želví král a strakaté moře
Zemní mužíček
Žid v trnisku
Žil král
Žirafa
Živá šachovnice
Živá voda 1
Živá voda 2
Živá voda a Praděd
Zkáza ženského chánství
Zkrocený vodník
Zlá hraběnka na Kaltenštejnu
Zlá Kateřina
Zlá selka a chlupatý hastroš
Zlatá husa
Zlatá jablíčka
Zlatá jabloň
Zlatá kachna Gondolána
Zlatá rybka a dcerka
Zlatá rybka a tři přání
Zlaté kapradí a Mikeš
Zlaté kapradí
Zlaté království
Zlaté zámky
Zlato pod Edelštejnem
Zlatohlávek
Zlatohlávek a Zlatovláska
Zlatovlásek
Zlatovláska
Zlatovláska a Zlatovlásek
Zlatovláskové
Zlatý cop
Zlatý jelen
Zlatý kolovrátek
Zlatý pták
Zlatý vrch
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá
Žlutá bunda s pokaženým zipem
Žlutý ptáček
Zpívající hora
Zpívající rákos
Zrádná sestra a věrná zvířata
Zrádný hejtman
Žravý Matěj
Zrnko prosa
Zrození Jana
Ztracená polobotka
Ztracený žlutozelený měsíc
Zuzanka a písmenka
Zuzanka plátenice
Žvanivá žena
Žvanivý slimejš
Zvědavá Juditka
Zvědavý lakomec
Zvířátka a loupežníci
Zvířecí řeč
Zvířecí sněm o Vánocích
Zvířecí věrnost a lidská proradnost
Zvonec
Zvonící lipka  

Sedmero krkavců 2

 

pohádka: Sedmero krkavců 2Matka pekla chléb a přislíbila svým sedmi synům, že udělá každému po bochníčku, budou-li tiší. Chlapci umlkli na chvíli jako pěny, ale bochníčky za tu chvíli upečeny být nemohly, a chlapcům trpělivost brzy přešla. Začali matku zase hněvat, neustále za sukně ji tahat a křičet, kdy budou bochníčky hotovy. Dlouho to matka snášela, ale konečně ji trpělivost přešla; hněvivě na ně vzkřikla:
„I bodejž jste se všichni zkrkavčili!“
Sotva ta nešťastná slova dopověděla, proměnili se její synáčkové v sedmero krkavců, pohlédli smutně na matku, zatřepali křídly, vznesli se do povětří, a než se uleknutá máti vzpamatovala, zmizeli jí z očí. Jak si vlasy z hlavy trhala, jak naříkala a bědovala, ale již bylo vše darmo, děti byly tytam. A což teprv, když se otec vrátil a kadeřavý Jaroslávek mu naproti nepřišel, ani žádný ze sedmi synů ho nepřivítal, což tu naříkal a div si nezoufal, když se o jejich nešťastném osudu dověděl. Manželku nekáral, vida, že těžce hoře své nese, neboť ji velice miloval, a proto raději bolest svou v srdci ukrýval.
Po čase se i matčin zármutek ztišil, když se pánbůh nad ní smiloval a pro potěšení dceruškou ji obdařil, kterou ona si dávno místo některého chlapce přála. Bohdanka byla děťátko rozmilé, a čím více rostla, tím spanilejší byla a tím více radosti rodičům působila, jako by věděla, že má mnoho co vynahrazovat. Jedenkráte, když byla již trochu odrostla, stála v komoře u truhly, v níž matka cosi hledala, a tu spatřila vespod malé kazajky a košile pro chlapce.
„Ale matinko, čí jsou to kazajky a košile?“ ptala se zvědavě matky.
„O neptej se mě, dítě milé,“ odpověděla matka a hned ji horké slzy polily.
Bohdanka, vidouc matku plakat, nechtěla se více tázat, ale přece jí to neustále v mysli vězelo, čí to asi kazajky jsou a proč při pohledu na ně máti plakala. I ptala se otce, ale ten začal také slzet, a Bohdanka se opět nic nedověděla. I napadlo jí, neměla-li bratry; ale bylo jí divné, proč je rodiče zapírají, a jestli umřeli anebo někde v cizině jsou, proč žádný o nich nemluví.
V domě byla mezi čeládkou stará děvečka, jménem Dorota, která již mnohá léta u nich sloužila a tak říkaje k rodině patřila, té se konečně Bohdanka ptala, čí to jsou kazajky a košile, co v truhle leží a nad nimiž matka plakala. Dlouho jí to nechtěla Dorota povědět, až jejím lichocením a prosbami pohnuta déle vzdorovat nemohla a děvčeti o ztrátě sedmi bratrů pověděla. Ó jak se Bohdanka nad nešťastným osudem svých bratrů zarmoutila!
„Povídej mi, Dorotko,“ ptala se děvečky, „povídej, jak moji bratříčkové vyhlíželi.“
Dorotka začala chlapce popisovat od hlavy k patě, vypravovala, co který rád dělal a jedl, který byl dobrý a který lepší.
„O jak bych svoje bratry byla milovala!“ vzdychlo děvče, když Dorotka svou chvalořeč dokončila, a na chvíli se zamyslelo. Najednou ale kadeřavou hlavinku vztyčila a ptala se:
„Ale Dorotko, kampak moji bratři ulítli, což jsou navěky ztraceni?“
„Ztraceni? To snad ne; ale kdož ví, na kterém místě jsou zakleti. Pochybuji, že by se kdo odvážil po světě je hledat.“
„Kdybych já byla jen tak velká a silná, jako jste Vy, já bych je hledala tak dlouho, až bych je našla.“
„Milá panenko, svět je velikánský, Vy byste se v něm ztratila jako zrnko máku na širé pláni, to je bláhová myšlenka,“ vymlouvala stará děvečka Bohdančinu řeč. Ale to zmužilé děvče nepustilo myšlenku od sebe. Kudy chodila, tudy myslela na ubohé bratry, myslela na žal svých rodičů, které často potají plakat vídala, a den ode dne byl pevnější její úmysl, vydati se na cestu, až jen síly nabude.
Rok po roce plynul, a Bohdanka vyrostla jako jedle, tělo její bylo jako ulité a tvář krásná, krásnější byla však její čistá, ctnostná duše. Po celý ten čas nezapomněla ani okamžení na své předsevzetí, a když počítala osmnácte let, umínila si, že tu pouť nastoupí. Jednalo se tu jen o to, co tomu rodiče řeknou a zdali milované dítě do světa pustí. Bohdanka měla ale pevnou vůli na rodičích svolení vyprositi. Jedenkráte seděli otec a matka vedle sebe a oba, vzpomenuvše na své syny, zaslzeli; tu přistoupila Bohdanka k nim a vzala je za ruce řkouc:
„Mamičko, tatíčku, neskrývejte přede mnou slzy, já vím již, co Vás trápí, a chci Vám pomoci.“
„Ty, Ty že víš, co nás trápí, a že nám chceš pomoci, to není možná!“ zvolali oba najednou.
„O je to možná, já Vám jistě pomohu, jen když svolíte, oč budu žádat.“
„Kdo Ti to pověděl, jak nám chceš pomoci, co žádáš?“ tázali se kvapně.
„Mně se zdálo již po tři noci, že přilítl k mému loži malý krkavec a takto ke mně pravil:,Nemeškej, Bohdanko, a vydej se na cestu. Já jsem jeden z Tvých sedmi bratrů v krkavce zakletých, my na Tebe čekáme, abys nás vysvobodila. Řekni to rodičům a vydej se na cestu, my Tě povedem a chránit budeme, kamkoliv se obrátíš. Tak mi po tři noci ten krkavec povídal, a já nyní vím, že jsem měla sedm bratrů, pro které Vy želíte a jež Vám já zase přivedu, když mi požehnání na cestu dáte a mě od sebe pustíte,“ dokončila Bohdanka, která si byla sen jenom vymyslela, aby snáze svolení od rodičů obdržela.
„Dítě, dítě, také Tebe máme želet, máme ještě poslední radost ztratit? Ne, ne, Ty nás nesmíš opustit,“ naříkali ubozí, lekajíce se slov dceřiných.
„Mám tedy nechat bratry zahynout, kteří jen ve mě svou naději skládají? Nechte mě jít a nemějte starosti, že v širém světě zahynu, láska mě povede a ochrání na všech cestách mých. Jaká to bude radost, až Vám bratry přivedu a zdráva do Vašeho náručí se vrátím!“ Tak a ještě mnohem úsilněji prosila a dotírala na rodiče Bohdanka, až konečně svolili, ačkoli s hořkými slzami a s těžkým srdcem.
Nyní si uchystala Bohdanka pocestní šat a za několik dní byla na cestu připravena. Když se s rodiči loučila, dala jí matka prsten z ruky a řekla:
„Po tomto prstenu Tě moji starší synové poznají, to byla jejich nejmilejší hračka, když jsem je na klíně držívala.“
S bolestí požehnali rodiče své jediné drahé dítě a s těžkým srdcem se i Bohdanka s nimi rozloučila. Než úmysl její ani na okamžení neochabl. Odhodlaně pustila se do dalekého světa bez průvodce, bez ochránce, jen čistá láska sesterská bděla nad ní a nedala jí klesnouti.
Dlouho chodila, aniž se byla co o bratřích dověděla. Jedenkráte přišla do velkého lesa, a bloudíc drahný čas po něm, našla chaloupku, do níž vešla. Bylo tu chladno a libo, ale i ticho a pusto; Bohdanka sedla a čekala, kdo přijde. Najednou se dvéře otevřely a do nich vkročil se šumotem divoký mládenec.
„Co tu hledáš, kdo jsi?“ ptal se Bohdanky a dech jeho ji silně ovanul.
„Nehněvej se, pane, já hledám svých sedm bratrů, dnes jsem v tomto lese zabloudila a do chaloupky Vaší vkročila. Nech mě zde odpočinout.“
„Já jsem Vítr a každého, kdo mi v cestu přijde, roztrhám. Ale že jsi umdlena, popřeji Ti odpočinutí.“
Bohdanka si zase usedla a myslela, když je mládenec Vítr, že by snad o bratřích vědět mohl, a umínila si zeptati se ho na ně. „Pane,“ začala po chvilce, „již dlouhý čas tomu, co chodím po světě a hledám svých sedm bratrů, kteří jsou v krkavce zakleti; nemáš zdání, kde by se nacházeli?“
„Nemohu Ti o nich povědět, ale můj bratr Měsíc, ten by měl vědět, kde jsou. Že jsi tak hodná, chci Tě k němu donést.“
Bohdanka byla s navržením spokojena a divoký mládenec vzal ji do náručí. Jako by prsa jeho byla naplněna vonným kvítím, tak libě vanul dech jeho.
Měsíc byl bledý mládenec se stříbrnými vlasy. „A co u mě pohledáváš?“ ptal se Bohdanky, když ji k němu Vítr donesl.
„Pane, hledám sedmero bratrů v krkavce zakletých. Bratr Tvůj povídal mi, že bys o nich věděti měl; prosím tedy, abys mi pověděl, kde jsou.“
„Rád bych Ti pověděl, kde se nacházejí, ale nevím o nich nic. Bratr můj Slunce, ten Ti dá nejjistější zprávu. Chceš-li, donesu Tě k němu.“
Jak by nebyla Bohdanka chtěla! S radostí svěřila se stříbrovlasému mládenci a ten ji donesl k Slunci, bratru svému.
Slunce byl mládenec zlatovlasý, krásných tváří. Když mu Bohdanka žádost přednesla, řekl:
„Vím, kde jsou bratři Tvoji, a chci Tě k nim donésti. Dříve si však odpočiň a posilni se večeří.“
Na ta slova musela se Bohdanka posadit a povečeřet. Bylo to kuřátko, co k večeři dostala.
Když se najedla, promluvil bratr Slunce:
„Panenko, kostičky nenech ležet, seber je a vezmi s sebou, budou Ti k dobrému.“
Bohdanka uposlechla a kostičky do zástěry svázala. Ještě si trochu odpočinula, a když noc přecházela, přijel Slunce se zlatým vozem, Bohdanka sedla do něho, a již jela přes hory a doly. Kolik hodin jízda trvala, než se octli ve tmavém údolí, kolkolem vysokými skálami obklopeném, bylo by těžko vypočíst. Tam ji zlatovlasý mládenec z vozu sesadil řka:
„Nyní si pomoz sama!“ a zmizel.
Bohdanka se ohlédla kolem sebe, a vidouc ty vysoké skály a to prázdné údolí, nevěděla, kde má bratry hledat.
„Snad jsou na některé skále,“ pravila sama k sobě, „ale jak tam nebohá vylezu?“
I chodila od jedné ke druhé, až se u té zastavila, která se nejpřístupnější být zdála. Aby mohla snáze lézti, vykasala sukně, ale vtom jí ze zástěrky kostičky vypadly. A hle, jaký to div! Z kostiček udělal se žebřík, dosahující až na vrchol skály. Hbitě začala Bohdanka po příčkách lézti, až se šťastně na poslední dostala a v jeskyni se octla, kde hned na první pohled viděla, že obydlí bratrů našla. Stálo tam sedm postelí, uprostřed stůl a na něm bylo pro sedm osob prostřeno. Krmí tu bylo dost a oheň nebyl ještě vyhasnul. Honem tedy vybrala Bohdanka, co potřebovala, a začala strojit sedmero jídel, pro každého bratra jiné. Hotova byvši s vařením, postavila jídla na stůl, svlékla prsten matčin z prstu a položila jej pod talíř, který byl na prvním místě, neboť se domnívala, že tam jistě nejstarší bratr sedět bude. Potom všecko urovnala, skrčila se za jednu postel a čekala, až bratři přijdou. Netrvalo to dlouho a bratři krkavci přišli z lovu domů.
„Co to!“ zvolal první, „jídla na stole, kdo je připravil?“
„A pohleďte pak, bratři, ta jídla jsou jako schválně pro nás připravena, každý má, co nejraději jídá,“ zvolal druhý.
„Bratři, bratři, tu je matčin prsten, musí tu někdo z domu být,“
vzkřikl radostně nejstarší, když přiklopený talíř pozdvihnuv, prsten našel.
„Tedy hledejme po jeskyni,“ navrhl Jaroslávek. Všichni se na ta slova obrátili a hledali, a tu za sebou Bohdanku spatřili. „Kdo jsi?“ ptali se jedním hlasem.
„Vaše sestra Bohdanka; nesu Vám pozdravení od matky a od otce; abyste mi ale uvěřili, dala mi matka svůj prsten.“
„O my Ti věříme, žes naše sestra, kdo jiný byl by se k nám odvážil!“ zvolali bratři. Hned jí udělali místo u stolu, a když mezi nimi seděla, musela vypravovat, co se doma od jejich zmizení stalo, což ona mileráda učinila. Po ukončení svých zpráv ptala se bratrů, jak by možná bylo, aby je vysvobodila.
„To je těžká úloha, ač se Ti bude lehkou zdát,“ povídal nejstarší z nich. „Chceš-li nás, milá sestro, vysvobodit, musíš nám ušít každému po košili. Musíš však len sama zasít, vyplít, vytrhat, připravit i sepříst, předivo sama utkat, plátno vybílit a košile z něho ušít. Při tom všem nesmíš ale slova promluvit, ať se s Tebou cokoliv děje. Troufáš-li si to vyvést, vysvobodíš nás.“
„To není tak těžká věc; všecky ty práce já dobře umím, a mlčeti mi nebude zatěžko, když vím, že Vás tím vysvobodím,“ odpověděla dobrá sestra.
Za ta slova bratři div jí ruce nezulíbali. Po večeři udělali jí lože a ona brzy usnula.
Ráno po snídani dal jí bratr skřínku se semenem a řekl:
„Nyní musíš od nás pryč, milá sestro; chceš-li nás vysvobodit, vezmi to semeno, pojď s námi a my Ti místo k setí vykážeme.“
Bohdanka byla svolná učinit, jak bratr pravil, vzala skřínku do ruky a kráčela za ním. Když přišli do pěkného údolí, vykázali jí bratři pole k setí lnu a vydutou vrbu k obývání, potom se s ní smutně rozloučili a odešli do své jeskyně. Bohdanka pak ihned pole připravila a semínko zašila. Mezitímco semeno vzcházelo a len povyrůstal, měla ovšem trochu dlouhou chvíli, ale ona chodila po údolí a po lese anebo krášlila své obydlí, vydutou vrbu. O pokrmy starat se nemusela, neboť pokaždé včas měla snídani, oběd i večeři ve vrbě, a ač věděla, že jí to bratři nosí, přece žádného neviděla. Brzy byl len tak daleko vzrostl, že jej musela Bohdanka plít, a tu bylo na čas práce dost. Od pletí až k trhání lnu opět doba uplynula, a již měla čáku, že dlouhou chvíli mít nebude. Ona pilně prostírala len na rosu, obracela jej, a když byl odrhnut, zklepán a zvochlován, byl měkký jak hedvábí. Nářadí k tomu, jakož i vřeteno a přeslici s kuželem našla v čas potřebný ve vrbě. Nyní měla již všecek len v žemních a mohla začít příst. Sedla tedy k přeslici, a již se vřeténko točilo jako čamrda; vzpomněla si přitom na své rodiče, jak sedávala s matkou a Dorotkou při přeslicích a otec jak všelicos povídal nebo čítal.
Teď budou sedat sami, myslela si v duchu, a budou na mě vzpomínat, kde asi jsem a jestli mě do smrti uvidí. Ráda bych byla, kdyby do zejtří úkol můj hotov byl, ale to není možná. Však uplyne čas co nevidět, a pánbůh nedopustí, aby se nás rodiče nedočkali. Přitom utřela slzy, které jí byly do očí vstoupily, zástěrou, a když ji zase spustila, viděla před sebou psa, který okolo ní čuchal a do štěkání se dal. I vystoupila z vrby a koukala, je-li kdo nablízku, komu by pes ten náležel, a tu viděla zdaleka kočár přijíždět. I schovala se do vrby a začala psa odhánět, ale ten pryč jít nechtěl a neustále štěkal. V kočáře seděl mladý pán, který se z cesty do svého zámku vracel a do údolí toho zabloudil. Když slyšel psa štěkati, poslal kočího, aby se podíval, co to znamená. Kočí šel, a když Bohdanku ve vrbě sedět a přísti viděl, ptal se jí, kdo je a proč v té vrbě sedí.
Ale Bohdanka zavrtěla hlavou a ukázala na ústa, že je němá. Na to znamení se kočí k pánu svému vrátil, a co viděl, vypravoval s doložením, že je ta němá panna překrásná. Pán ihned poručil, aby kočí k vrbě zajel; tam pak skočil z vozu a k panně vkročil. Jako dříve kočímu, ukázala Bohdanka nyní i pánu, že mluvit nemůže; ten ale nedbaje na to umínil si, že vezme krásnou přadlenu s sebou, neboť se mu velice zalíbila. Tento svůj úmysl také ihned Bohdance vyjevil.
Děvče se ovšem toho velice zaleklo, ale v okamžení vzpomnělo na slova bratrova, že musí trpělivě a mlčky všecko snášet, cokoliv se stane, a odhodlaně poddala se vůli pánově v přesvědčení, že zkouška ta k vysvobození bratrů potřebná je.
Pán pln radosti, že se děvče nezdráhá, nemeškal podle jejího ukázání všecek len, jakož i přeslici a vřeteno na vůz odnésti. Když se byla Bohdanka i on posadili, švihnul kočí do koní a ti uháněli v jednom kvapu. Na cestě chtěla se Bohdanka na mladíka podívat, neboť si byla v překvapení jeho tváře ani nevšimla, než sotva oko k němu pozvedla, již ho zase sklopila. Inu, potkala se s jeho krásnýma očima, a to byla dvě slunce, do jejichž paprsků ona hledět nemohla.
Mlčky přijeli k jeho zámku; ona mluvit mohla a nesměla, on mluvit směl, ale nemohl samým zalíbením. Služebníci hleděli s podivením na Bohdanku, když ji pán z vozu dával a poroučel, aby len a přeslici za nimi nesli. V domě jim vyšla vstříc obstárlá hospodyně, nevlastní to sestra pánova, vítajíc je, ale v duchu žehrajíc. Byla to zlá osoba, která na světě žádného nemilovala kromě sebe; za to ji ale také nikdo nemiloval, vyjmouc bratra, který jsa dobrosrdečný co sestru ji miloval a celé hospodářství jí svěřil. Ona znala jeho slabé stránky, a tak se uměla k němu lichotit, že jí vždy věřil, a často tím nespravedlivě jednal proti jiným. Bohdance se vedlo v zámku dobře a domácí pán by jí byl pomyšlení udělal. Viděla dobře, že ji miluje, a nebylo jí to protivné. A jakž také?
Vždyť nebylo ani její srdce prosto oné vášně, která světem vládne.
Proto však přece na své bratry nezapomněla, pilně předla, a ani tenkráte slova nepromluvila, když se jí milovaný mladík tázal, chce-li být jeho ženou. Oni si však i beze slova rozuměli, neboť když od ní pán odcházel, jsa celý blažený, poroučel sestře, aby přípravy k svatbě dělala. Té to ale nebylo po chuti, že si bratr neznámé děvče vezme, pročež mu to na všelijaký způsob vymlouvala, ale tenkráte se zmýlila. Když viděla, že je všecko domlouvání marné a že bratr jinak nedá, myslela: Ať si ji tedy vezme, lépe tu němou prostou dívku než sobě rovnou, však ona mi panování v domě nepřekazí, aniž se opováží nade mě se postavit; a kdyby přece, potom bych se postarala o prostředek, že by panování její navěky přešlo.
Tak si myslela ta nenávisti plná dračice a jakoby s největší chutí přípravy k svatbě činila. I Bohdanka musela na několik dní přádlo odložit a místo se lnem se svatebním šperkem a věncem se obírat, hosty vítat a domácí paní představovat. Vpravila se tak brzy do všeho, co jí bylo nové, že sám její manžel jinak nemyslel, než že z panského rodu vyšla. Sestru manželovu brzy prohlédla, nenechala to však na sobě znát, byla k ní přívětivá a laskavá, ale v domě poroučela nejvíce sama, a kde mohla, učinila dobrodiní. Služebníci poznali, jak dobrou paní mají, a brzy jí všichni dobrořečili. Manžel jí kolikráte říkal, aby tak pilně nepředla, že to nemusí být; ale ona si to vymluvit nedala a konečně mu znamení dala, že by se stala nešťastnou, kdyby jí nenechal v tom celou vůli. Od té doby mohla dělat, co chtěla.
Když byla s přádlem hotova, dala si postavit v pokoji stav a začala tkát. Nebylo to nic divného, neboť tenkráte ty nejvznešenější paní všechny domácí práce vykonávaly. Za nějaký čas cítila se být Bohdanka matkou, a tu dosáhlo štěstí jejího manžela nejvyššího stupně, a již si nic jiného nepřál. Bohdanka ale přece jedno přání ještě měla, a to se již k cíli chýlilo, neboť bylo již plátno vybílené a košile se šily. V domě chodila ale ještě jedna osoba, kterou to těšilo, že přijde mladý dědic. To byla sestra pánova; v její jedem skrz naskrz napuštěné duši zrodil se plán docela jí hodný. Lísala se k Bohdance a tak upřímně se k ní stavěla, že ta lsti a úskoky neznající duše jí uvěřila. Když docházel již čas, dostal pán od přítele list, aby mu v jedné při nápomocen byl a na několik dní ho navštívil. Nerad opustil v tu dobu svoji drahou Bohdanku, ale nemohl to příteli odepřít. I přikázal přísně své sestře, jakmile se co přihodí, ať v okamžení rychlého posla k němu pošle. Ta slíbila, že tu největší opatrnost a bedlivost ve všem mít bude, a bratr rozloučiv se s milovanou chotí odejel pryč.
Za tři dni po jeho odjezdu porodila Bohdanka synáčka. Žádný ji neopatroval, než švagrová. Jak se dítě narodilo, zacpala mu ústa, zaobalila do plenky a pustila oknem. Namísto něho podstrčila kotě. Bylo to ovšem hrozné leknutí pro matku a ta nejbolestnější rána, která ji trefit mohla. Ale co měla říci? Žádný nebyl u ní, nikdo nevěděl, zdali to pravda či nepravda, a tedy musela mlčet, ač tušila, že to není možné, aby ji pánbůh tak zkoušel. Švagrová ale toho okamžení list bratrovi napsala, a nejenže nešťastný porod manželčin vylíčila, ale i hroznou lež si vymyslela, že totiž jakýsi divný muž u postele se octl, a když Bohdanku objal, že se též v ošklivou ženu proměnila a s ním v neznámé řeči rozprávěla a se smála. Konečně mu připomínala divé ženky na mysl, dokládajíc, že Bohdanka takovou je, a nechce-li být nešťastným, aby ji dal upálit. Též napsala lístek příteli bratrovu, aby ho u sebe zdržoval a k ženě ho nepouštěl, že je divá.
Když manžel Bohdančin list ten obdržel, nevěděl v zoufalosti co počít, ale přítel mu to rozmlouval a žádnou mocí od sebe jej pustit nechtěl, dokud by nebyl chladnější mysli. Přítel vypravil posla s vlastnoručním listem na sestru, kde jí zoufalost bratrovu oznamuje a slibuje, že ho hned od sebe nepustí. Zatím byla sestra hrozné pohádky o švagrové roztrousila, že se i služebnictvo zděsilo a k ní jít bálo, ačkoliv ji všichni tak srdečně milovali.
Když jí list došel, povídala, že je od bratra a že jí oznamuje, pro uvarování dalšího neštěstí, aby se divá žena hned na hranici upálila. Ten rozkaz se měl bez meškání vyplnit a hranice byla co nevidět hotova. Zatím seděla Bohdanka ve své ložnici tichá a bledá a došívala slzíc u poslední košile rukáv. O všech těch bezbožnostech švagrové neměla ani polovic vědomosti, ač poznávala, že se v ní zmýlila a že ona všeho toho zlého je původcem. Tu vkročí k ní švagrová, a oznamujíc rozkaz manželův, poroučí, ať se k smrti hotoví.
Dobře věděla Bohdanka, že to není poručení manželovo, ale co si měla počít samojediná proti davu rozlíceného lidu, který se již do světnice dral, aby ukrutnou čarodějnici spatřil. Znamením prosila ještě, aby ji nechala švagrová jen asi sedm stehů došít, které na rukávu chyběly, ale ani to jí dovoleno nebylo. Složila tedy košili k druhým a vzdychla:
„Moji ubozí bratříčkové, já úlohu skončila, a kde jste vy?“
V tom okamžení strhl se hrozný šumot, lid se rozestoupil, a sedm krkavců přilítlo nesouce na svých křídlech hezounké děťátko, které Bohdance do náručí složili.
„Zde, drahá sestro, jsme se Ti poněkud odsloužili, a nyní nám honem košile přehoď!“ Tak řekl nejstarší bratr.
Radostí opojena vzala košile a jednu po druhé na bratry hodila. V tom okamžení se udělali z nich statní mužové a mládenci, jen tomu nejmladšímu Jaroslávkovi zůstalo na rameně sedm pírek, protože nemohla sestra těch sedm stehů došít.
V největší radosti zaklepou na dvoře koňská kopyta, a v okamžení nato objímá Bohdanka svého manžela a klade mu do náručí vysvobozeného syna. Kdyby mu bylo možná bývalo ještě více ji milovat, jistě by to byl udělal, když se od švagrů dověděl, co pro jejich vysvobození podnikla. V radosti a laskavém hovoru zapomněli na sestru pánovu, ale zato pamatovali na ni služebníci, kterým ona tak nedobrou paní byla. Když viděli, že ona všeho je příčinou a nyní skrze lid se prodírá, aby prchnout mohla, vzali ji za vlasy a bez milosrdenství na hranici hodili a podpálili.
Již byla ztracena, když se to bratr a Bohdanka dověděli. Ona se lekla, ale on ji káral, řka:
„Děkuj bohu, že nás jí zbavil; ona mně tak hrozné psaní poslala, že jsem div se nezbláznil. Ale přece jsem v Tebe důvěru neztratil; navzdor všemu zdržování sednuv na koně, byl bych přece již pozdě přišel, kdyby Tvoji bratři Tě nebyli vysvobodili.“
„Nyní na to všecko zapomeňme, vždyť jsme šťastni,“ odpověděla Bohdanka, líbajíc své krásné dítě.
Manžel její prodá) panství a odebral se se ženou a svými švagry k jejich rodičům. Jaká to byla radost pro rodiče, když se všecky děti, dávno pokládané již za ztracené, vrátily, a s nimi ještě nový syn a vnuk, to vypsat možná není. Co chybělo ještě k jejich blaženosti?

 

Pokud se Vám pohádka líbila, zvažte prosím, jestli by se Vám chtělo těmto pohádkám pomoci. Dělám je už několik let a velice by mne potěšila nějaká Vaše podpora. Podívejte se prosím, zde krátce píši o jakou podporu jde.
Předem velice děkuji a zároveň přeji příjemné další počteníčko
.