NA SKÁLE U STŘÍBRNÉ ŘEKY
► https://darujsong.bandcamp.com/track/na-skale-u-stribrne-reky
Na skále u Stříbrné řeky, stál statný indián.
On náhle, tichý povel, svým bojovníkům dal:
"Hleďte bratři, ..... hleďte v dál."
Tam bělochů prapor nasáklý krví vlál.
Náčelník indiánů nemeškal a do boje se dal.
Boj byl krutý a nemilosrdný, ale náčelník to nevzdal.
Indiánům neschoval se nikdo a nic.
Běloši obrátili své koně a neukázali se víc.
Hijé, hijé, heja hou. Hijé, hijé, heja hou.
Ted indiáni žijí lépe, nebojí se nikoho.
Na toho kdo na ně ruku vztáhne, použijou kladivo!
Hmmmmmmmm, Hmmmmmmmm, heja hou.
Písnička to byla krátká, nemoh jsem to použít,
tak to trochu prodloužím a třeba z toho bude hit.
Tenkrát jsem netušil, že v rezervacích žijou,
a ani bych neuvěřil, že běloši někdy vyhrajou.
Dokonce se jim šklebí a vtipům hloupým smějí se,
Třeba jak chlap v hotelu na volný pokoj zeptal se .
"A rezervaci máte?" zeptal se recepční a ten pán:
"No dovolte, vypadám já snad jak indián?"
Hijé, hijé, heja hou. Hijé, hijé, heja hou.
Zkrátka kdo miloval Vinetua, Old Šetrhenda i Ribanu,
zavzpomínal nyní se mnou a má indiánskou náladu.
Naše dětství, bylo prima, vzory skvělé měli jsme,
Do ted nám to pomáhá, zase bych chtěl at tu jste.
Hijé, hijé, heja hou, Hmmmmmmmm
Hijé, hijé, heja hou,
... zase bych chtěl at tu jste.
_____________________________________________________________
© Všechna práva vyhrazena. Autor: Angel Leon. Vznik písničky: 17. dubna 2025 v 20:15
NA SKÁLE U STŘÍBRNÉ ŘEKY
► https://darujsong.bandcamp.com/track/na-skale-u-stribrne-reky
Tato písnička asi nebude okamžitým hitem v hudebním světě a docela si troufám
tvrdit, že mi za ni nikdo nezaplatí ani to minimum - tedy těch 20,-Kč.
I přes to má ale pro mne obrovskou cenu. Byla to totiž druhá písnička v mém
životě, kterou jsem složil. Bylo to ve čtvrté třídě, bylo mi 10 a zrovna v
kinech běžel Vinnetou. Ano Vinnetou, ta ikona dobra, cti, přátelství a odvahy.
Zrovna jsem dostal k narozeninám kytaru a začal se učit hrát. No a toto byl tedy
můj první krok do světa hudby a slávy.
Za posledních 50 let ji po mně sice nikdo nechtěl zahrát, ale když jsem si na
ni ted vzpomněl, tak mne dost překvapilo, že si pamatuji jak text tak melodii. No,
musel jsem ji tedy oživit.
Sám jsem se tomu musel pousmát. Hlavně na konci tomu kladivu. Pamatuji si, jaký
jsem s tím měl tenkrát fakt problém. Moc jsem chtěl, aby tam byl pochopitelně
tomahavk, ale to tam prostě nijak nešlo. Ošidil jsem to tedy kladivem, jako, že
to je trochu podobný nástroj. Asi jsem tím nikdy nikoho neobalamutil, ale píseň
jsem díky tomu byl tenkrát schopný dokončit. Jo a Ribana, ta mne brala už
tenkrát!
No prostě vzpomínka.