Ten chlap má koňskou náturu - Pacifik
Ami G
1. Jednou na cestě prokletý mně jak v minulým století
F Emi Ami
zastavil tam uprostřed všech hrůz
Bb E Ami
koňmi tažený rachotivý vůz,
G
kočí měl klobouk do týla, byl strnulý jak mohyla
F Emi Ami
a na kozlík mě k sobě klidně zval,
C H Dmi Ami
měl zločinecký obočí, jen pohlédnout mi do očí
F E G
jako by se znenadání bál.
Cmi D# G# D#
R: Ten chlap má koňskou náturu, dál drkotá náš vůz,
C# G# D# G# D#
je nebe plný purpuru a kola hrají blues,
Cmi D# G# D#
má ve znamení podkovu a trochu drsnej styl,
C# Cmi Bb F
buďto mu oči vyklovu, nebo chtěla bych, aby se mnou žil,
Ami
aby se mnou žil.
2. Ve městě když mi sbohem dal, na voze rakev urovnal
a mně přestalo strachy srdce bít,
kopyta koní slyším ještě znít,
pak půlnoc věže odbily a ticho bylo za chvíli
černej kocour přeběh' náměstí,
ať byl to třeba ďábel sám, já účty s ním si vyrovnám
a počkám znovu na tom rozcestí.
R:
|