Ukrytá - Argema
C Am Dm
1. Právě svítá a mně zase schází kus noci zlé,
Dm G C
jen kousek spánku, obraz té, díky níž jsou dny tak mdlé,
svět nás vítá, vše kolem se stává trápením,
vím, slunce můj sen vyhání, po sté ptám se: co s tím? 2. Do svých dlaní chci jedinou navěky vzít,
leč osud víru nevnímá, mé srdce touží ctít,
pláče duše má oceán horkých slzí,
Dm G
proč žádnej nevidí, jak mne to mrzí?
C G F
R: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů,
F Am G
můj spánek zakletej nechává,
dál se skrývá, vpletená láskou do mých snů,
však nedostižnou zůstává. 3. Zdá se zvláštní, když slzavých nocí je víc a víc,
cit vyštvat z mysli nejde tím, že chceš zapomenout,
čas vrásky zanechá a lidé budou jako dřív,
Dm G
sám Bůh prý ví, jak dál, nic se nedá vrátit.
R: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, ... (D dur)
R: Dál se skrývá a ničí krásu všedních dnů, ...
|