Zahrádky - Nedvědi
D Ami
1. Večer zapálil svíčky okolních lamp,
G
ruku na tváři, ze mě si čteš,
A
holka, tam smutku je na knížku, a já nevím, co s ním,
D
pravda s nepravdou, láska i lež.
2. A písničky smutný, že ze slz by déšť
pokryl zahrádky nad Berounkou,
tak směj se a mluv, ať cítím, že jseš,
já skloním se nad panenkou.
D
R: Já oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
a když se nade mnou sklopí, mám rád,
Emi D
jsi štěstí, co splétá mi smích na dlaních,
A D
jsi můj jedinej hřích.
3. Večer zapálil svíčky okolních lamp,
a ty chodíš, jak bych nebyla snad,
těch večerů, co myslela jsem na tebe, víš,
jak bys odněkud zdaleka spad'.
R:
D A D
R: + jsi můj jedinej hřích ...
|