Jak Rumcajs utopil draka
Knížepán sedí ve věžičce, kněžna Majolena se ještě nevrátila z Kopidlna, ale ať tak nebo tak, v loupežnickém životě nemá nikdo na růžích ustláno.
Rumcajsovi jednoho dne došly žaludy do pistole. Vzal pytel a povídá Mance:
„Musím se podívat, jestli už uzrály letošní, aby bylo čím nabíjet.“
Když došel k dubu na křižovatce, vidí, že na nejvyšší větvi sedí jičínský podučitel Očičko, prohlíží si zvětšovacím sklíčkem žaludy a píše si o nich něco do knížky. V tom mu vyklouzlo psací olůvko z prstů, Očičko po něm sáhne a zvrtla se mu nešikovná podučitelská noha. Vzal pochopa a jen tak, že uvízl za přezku na větvi. Visí tam a křičí na celý Řáholec.
Rumcajs skočil lehkým loupežnickým skokem k dubu, zatřásl a Očičko se mu šťastně sesypal do náruče. Nejdřív se podíval, jestli se mu neodprýsklo zvětšovací sklíčko, a pak povídá Rumcajsovi:
„Díky. Jsem Očičko, podučitel, lučebník a silozpytec z Jičína. Kdybys, Rumcajsi, někdy potřeboval radu, najdeš mě ve škole.“
Rumcajs pokýval hlavou, že je dobře, vyvedl Očička na kraj lesa a ukázal mu, kudy se chodí císařskou silnicí do Jičína.
Potom se Rumcajs vrátil k dubu. Tam už čekala Manka s košíkem vypraného loupežnického prádla. Pěkně se usmála a povídá:
„Chtěla jsem věšet prádlo, ale zapomněla jsem v jeskyni kolíčky. Nepočkal bys mi, Rumcajsi, u košíku?“
Rumcajs kývl a Manka odběhla. Aby se mu čekalo pohodlněji, opřel se Rumcajs o dub. Snad to byl dub naražený od blesku, snad se mu hnulo v kořání, když z něho Rumcajs setřásal podučitele. V dubu zapraskalo, svalil se a zbyla po něm díra. Manka, která zatím přiběhla s kolíčky, se nad ní zastavila celá vyjevená. Z díry vede někam dolů podzemní chodba.
„Ať mi tam, Manko, ani nevkročíš,“ povídá Rumcajs. Přinesl si pryskyřičnatý skolek, křísl nehtem o nehet a zapálil skolek jako fakuli. Slezl do díry a jde dál a dál a níž a níž. Jak jde, je v podzemní chodbě pořád tepleji, jako by tam někde hřála pec. Táhne se tu divný čoud, jako by někdo u té pece zapomněl přivřít dvířka. Tak došel Rumcajs až do samého srdce stráně, co se na ní zelená les Řáholec.
A je konec chodby a leží tam drak. Tři hlavy má poskládané mezi pazoury a spí. Oči má zamčené a ze šesti dírek u nosu se mu ohnivě hulí.
Rumcajs honem uhasil fakuli. Drak se pohnul, začal zle zeleně světýlkovat, krajní hlava mrkla a povídá:
„Sestřičky hlavičky, probuďte se, někdo tu je.“ Druhé dvě hlavy si Rumcajse prohlídly a prostřední povídá:
„Hoho!“
Rumcajs se nedal a taky zahoukal:
„Hoho!“
Jenže všecky tři hlavy spustily dohromady:
„Hohohohoho!“
„Nebudeme tu přece takhle na sebe křičet,“ povídá Rumcajs.
„S kým to vlastně mluvím?“ Hlavy spustily jedna přes druhou:
„Mluvíš, Rumcajsi, s drakem, co si zítra touhle dobou přijde pro Manku.“
Rumcajs vylezl z díry a opatrně povídá Mance:
„Neplač, ale zítra si pro Tebe přijde drak. Draci jsou lítací a v povětří si nohu o nic neopřu. No co, popadnu se s ním i tak.“
Manka zbledla jako měsíc.
„Rumcajsi, já Tě nepustím.“
„Konec řečí, Manko.“
Když tohle loupežník řekne, má loupežnická hospodyňka mlčet. Jenže Manka aspoň špitla:
„Ledaže bys to zkusil u Očička.“
Když Rumcajs přišel do školy, prováděl lučebník a silozpytec podučitel Očičko své hokuspokusy. Bylo přitom plno jisker a praskání. Rumcajs ještě ani pořádně nezačal o tom, co ho přivedlo, a Očičko mu povídá:
„Dál nemusíš mluvit. Tuhle máš na draka aparátek. A už jdi, Rumcajsi. Uhasly by mi jiskry.“
Rumcajs si odnesl aparátek do jeskyně. Dlouho si ho s Mankou prohlíželi. Byly to dvě nafouklé měchuřiny, svázané k sobě řemínkem. Když se to pustilo z ruky, ulítlo to rovnou nahoru ke stropu. K tomu patřilo ještě krátké dřevěné veslo.
Rumcajs převrací měchuřiny v rukách a krabatí čelo, aby se v tom aparátku pořádně vyznal. Nakonec se ťukl do čela a tvář se mu rozsvítila.
„Už vím, nač je ten verk!“
Druhý den v tu nešťastnou hodinu se přihnal drak. Netrpělivě přešlapoval před jeskyní a huhlal:
„Já jsem tady. Kde je Manka?“
Rumcajs si vytřásl z vousů včely, aby jim drak neublížil, vyšel ven a povídá:
„Ale šla si do Jičína pro pentle, aby se Ti líbila.“
Přitom na sebe pomaloučku navlíkal ten aparátek, co mu dal podučitel Očičko.
„Co sebou pořád vrtíš a co to tam pořád motáš?“ rozzlobily se tři dračí hlavy.
„Co motám, to motám, už jsem domotal,“ řekl Rumcajs, zavázal poslední uzel na řemínku a vzal do ruky dřevěné veslo. ,Jestli chceš, tak si spolu pro Manku doletíme.“
Drak kývl. Rumcajs si mu vyskočil na záda a drak vyrazil do povětří. Letí k Jičínu a všude kolem sebe dělá plameny a kouř. Rumcajs jen dával pozor, aby mu to neošlehlo měchuřiny.
Přeletěli Jičín, už jsou za ním, ale Manka nikde. Drak se na Rumcajse vztekle ohlídl první hlavou:
„Kde je?“
„Mám jen dvě oči,“ povídá Rumcajs.
Drak se po něm ohnal druhou hlavou:
„Tak kde je?“
„A Ty máš očí šest,“ povídá Rumcajs. Drak po něm sekl třetí hlavou:
„Tak kde je ta Manka?“
„Kdybys nerámusel a radši se pořádně díval, viděl bys ji. Tamhle na Tebe ceká u rybníka,“ povídá Rumcajs a ukázal dřevěným veslem dolů, kde se v lukách blýskal jako očko rybník Kníže.
Drak si k němu shora namířil. Když byl nad rybníkem na jednu skřivánci míli, spustil znova: ,Já tam žádnou Manku nevidím.“
„Musíš níž, ona tam na Tebe čeká pod vrbou,“ povídá Rumcajs.
Drak níž a níž. Když byli asi tak na vrabčí hon nad rybníkem, zahlídl se v něm drak šesti očima jako v zrcadle. Zařval:
„Kdo je to tam dole?“
Rumcajs se vyklonil a povídá:
„Vida, nějaký drak. Přišli jsme pozdě, to on už si vzal Manku před Tebou.“
Drak rovnou ze vší síly na toho druhého. A vletěl do rybníka. Zabořil se do dna tak hluboko, že není moci, která by mu pomohla ven.
Než drak vrazil nosem do vody, Rumcajs mu v poslední chviličce sklouzl ze zad. Měchuřiny od Očička zabraly a vynesly ho až málem do mraků. Rumcajs pluje nad Jičínem jako na obláčku a veslem vesluje k lesu Řáholci. Manka už tam na něho čekala.
„Jak bylo, Rumcajsi?“ povídá celá ustrašená.
A Rumcajs na to:
„Jak by bylo? Všecko se to obrátilo. Teď je nám hej, ale tomu drakovi už ne.“
Pokud se Vám pohádka líbila, zvažte prosím, jestli by se Vám chtělo těmto
pohádkám pomoci. Dělám je už několik let a velice by mne potěšila nějaká Vaše
podpora. Podívejte se prosím, zde
krátce píši o jakou podporu jde.
Předem velice děkuji a zároveň přeji příjemné další počteníčko
♥.
|
|