Déšť, vůz a pláč - Hůlka Daniel
1. Mrak černých vran na město náhle vrh zvláštní stín.
S ním i strach. Ten, kdo dřív jen klel, se modlí.
Kdosi se v přítmí skryl - měl nůž ...
Jeden muž, jenž zákon cti tiše k zemi pad a tu noc ho
pryč vez vůz. Gmi Dmi C Dmi
Vůz mačel déšť a zněl jen zvon a v dálce kříž
Gmi Dmi C D
Vůz táh jen kůň, vez náklad svůj ke kříži blíž. Ref: F Bb Gmi C
Déšť, vůz a pláč, slévá se v tmách,
Ami Dmi Gmi
slévá se dál ve vzpomínkách Vůz blátem jel, když míjel strom, jen kluk tam stál,
Kůň táh ten vůz, déšť větve rval a kluk se bál. Déšť, vůz a pláč, slévá se v tmách,
žal vítr svál, kluk stál tam dál. 2. Za tou zdí dám v kámen vepsat:
Hájil zákon, právo a čest!
Jistě bůh se zmýlil, proč mi tátu bral?
Jak mizel mrak těch černých vran
mizel v dálce i ten vůz. 3. Déšť, vůz a pláč, slévá se v tmách,
žal vítr svál, kluk stál tam dál.
|