Dým - Kamelot
E
1. Nad skálou měsíc vplouval a po dní oheň hřál,
A Am
starou partu tuláků, kterou podzim z rovin svál.
Tady jsem uviděl Tvůj úsměv, jak jej namaloval dým,
mizel v korunách stromů i v korálkách jeřabin. E Emaj7 A Ami
R: Ten dým mou paměť otvírá,
E Am
vidím dlouhý koleje a dlouhý loučení,
C#m
modrou řeku, modrý oči, modrý ráno
A Am D E
a zvláštní znamení, to mi přináší ten dým. 2. Ještě zpívám o dálkách, ještě nosím starej šál,
a taky uschlej vlčí mák, ten co s námi stopoval.
Každý srdce má svou chvíli, která z hlubin přchází,
je ty cesty zůstanou rozpletený provazy. R:
|