|
|
|
|
|
Fénix
|
|
|
Fénix - NezmařiG D/F# C G 1. Vlak smutně zahoukal, čas do klusu se dává, Ami7 D D7 osud se rozběhnul a já to nevěděl, G D C G marně jsem v okně čekal na volání "sláva!", Ami7 D9 D7 v nádražním bufetu pak jsem sám poseděl. G D Emi R: Posílám ti pozdrav z dálky bláznivý C Hmi Ami7 D7 a můj stín o tebe zakopává, G D Emi A7 jsem tu sám, nad hlavou mraky šedivý, C D7 G a bůhví, jestli se vrátím k vám. 2. Mládí se zdá jak sluncem prozářený ráno, sem-tam bouřka, ale to už k věci náleží, a nikdo neví, že je v předpovědi psáno, že se i před večerem někdy sešeří. R: 3. Já přesto věřím, co v moudrých knihách bývá, i to, že naděje naposled umírá, a že se ten, kdo v duši spáleniště mívá, ze svého popela jak Fénix posbírá. R: |
|
|
|