|
|
|
|
|
František z Assissi
|
|
|
František z Assissi - Pepa NosD A Hmi A 1. Pomalu jde olivovým hájem D A Hmi A vzhůru do hor, do své poustevny, D A Hmi A vzduch voní mátou a rájem, D A Hmi A jako bychom byli bývali s ním šli i my. 2. Bez jídla a s jediným přáním: poznat pravdu, tu nejvyšší, poznat, co je jenom pouhým zdáním, čekat, až Bůh prosby vyslyší. G D A Hmi R1: František z Assissi a ti, co ho měli rádi, G D A Hmi A Ruffino, Angelo, všichni jeho kamarádi. 3. Za blázna byl pro svoji pokoru, papež ho poslal vyválet se s prasaty, všechna příkoří však snášel bez odporu, zkusme si představit, co bychom dělali já a ty. 4. Papežovi se pak zdálo o borcení chrámu, v tom snu uviděl postavu jasně jak den, podpírala svým tělem chrámovou bránu, o Františkovi byl tenhleten sen. R2: František z Assissi a ti, co ho měli rádi, Gineppro, Masseo, všichni jeho kamarádi. 5. V horách za městem je díra ve skále, tam bydlíval za svého života, teď jeho tělo odpočívá v katedrále, takto se odměňuje lidská dobrota. 6. Ptáci štěbetají, cikády zpívají, oslík hýká, lidi si plní kapsy, auta popojíždějí, hluk ve městě, dej ruku na srdce a zkoumej, zda se tě to taky týká, tenhleten příběh z roku jedentisíc dvěstě. R1: R2: |
|
|
|