Jižní eskadrona - Savana
Rec: Dávno utichly boje, i vítr odvál dunění kopyt někam tam, kde
se vyprahlá poušť trávy snoubí s obzorem, dávno pohasl lesk
v očích dívky, již osud zanechal tak samotnou, se srdcem
navždy, navždy prázdným.
D G
1. Déšť ti, holka, slepil vlasy,
A D
z tvejch očí zbyl prázdnej kruh,
G
kde je zbytek z tvojí krásy,
A D
to ví dneska jenom Bůh.
2. Na kopečku v prachu cesty
leží i tvůj generál,
v ruce šátek od nevěsty,
ale ruka leží dál.
3. Tvář má zšedivělou strachem,
zbylo v ní pár dětskejch chvil,
proužek krve stéká prachem,
déšť slepil vlasy jak jíl.
4. A z celý jižní squadrony
nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony,
déšť ti smejvá ze rtů rúž.
Rec: Nedočkáš se, holka, svý jižní eskadrony,
tý velký chlouby nás, mrtvejch všech,
dříve najdeš hroby mezi stromy
anebo šest stop hlíny tam, v těch smutnejch zdech.
5. Na kopečku v prachu cesty
leží i tvůj generál,
hm ...
Rec: Vím, že nejsem sama, které osud odepřel jedinou lásku, a
také vím, že tak jako mně, i mnoha jiným se stále vrací ono
tragické "proč".
|