Nahoru Pohádky Audio pohádky MP3 Básničky Hádanky Jazykolamy Rozpočítávadla Pohádkové obrázky ..... Pohádkové bytosti Informace o pohádkách Na slovíčko ..... Vysvětlivky Poděkování
| |
Jazykolamy
- Anděla viděla anděla, an dělá děla.
- Byly přiřčeny přiřčené ceny, z čeho chceš sčítat?
-
Čistý čistič s čistou čističkou čistili činčilový čepec.
-
Datel dutě zadutal nad dutou dutinou dubu.
-
Já rád játra, Ty rád játra.
-
Jedna chodba byla zaneřáděná, druhá byla znezaneřáděná a třetí byla
nejznezaneřáděnější.
-
Jelen letěl jetelem. Letěl jelen jetelem? Jelen jetelem letěl.
-
Ještě štěstí, že se nesešli!
-
Karlíček, králičí král, s králicí Klárou na klavír hrál.
-
Kdyby si byla, Sibylo, chybila, nebyla by jsi Sibyla.
-
Klára Králová hrála na klavír.
-
Kmotře Petře, kmotře Petře, nepřepepři toho vepře. Jestli kmotře Petře vepře
přepepříš, sám si kmotře Petře vepře sníš. Vem Petře pepře, opepři vepře,
opepři, ale nepřepepři.
-
Kyklop koulí kouli od poklopu ku poklopu.
-
Mezi stromama má má máma malou zahrádku.
-
Na cvičišti čtyři svišti piští.
-
Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
-
Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu
ji.
-
Naše lomenice je ze všech lomenic ta nejlomenicovatější.
-
Naše okenice je ze všech okenic nejokenicovatější!
-
Naše posvíceníčko je ze všech posvíceníček to nejposvíceničkovatější
posvíceníčko.
-
Nejkulaťoulinkatější.
-
Nejnekulaťoulinkovaťejší z nejnekulaťoulinkovaťejších.
-
Nejneobhospodařovávatelnějšími.
-
Nenaliju-li já, nalije Julia.
-
Nenaolejuje-li Julie koleje, naolejuje je Jan.
-
Neustelu-li si u Stely, ustelu si u stolu.
-
Neznepokojujte se meteorologickými proroctvími.
-
Pan kaplan v kapli plakal.
-
Pan Novák má vrabce v kapse.
-
Pane kováři, ptám se vás, přiletujete-li či nepřiletujete-li mi to?
-
Pět ptáčátek, pět pěnkavek ptáčátek.
-
Pět švestek, šest švestek.
-
Petr Fletr pletl svetr. Pletl Petr Fletr svetr? Svetr pletl Petr Fletr.
-
Petře, nepepři pepřem toho vepře.
-
Pinka linka, pinka linka, pánubohu do okýnka.
-
Ploužil se dlouze pouhou strouhou dlouhou.
-
Po poli se popel popelí.
-
Pokopete-li mi to pole nebo nepokopete-li mi to pole.
-
Polep plot plátnem.
-
Poslal posel posla pro slámu.
-
Prd krt skrz drn, zprv zhlt hrst zrn.
-
Prokop překop příkop.
-
Prut plul po proudu.
-
Prut plul rychle po proudu a v láhvi se lyricky perlil ricínový olej.
-
Před potokem pět kop konopí, za potokem pět kop konopí.
-
Přišel za mnou jeden Řek a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku
řeckých řek. A já mu řek, že nejsem Řek, abych mu řek, kolik je v Řecku
řeckých řek.
-
Pštros s pštrosicí a s pštrosáčaty šli do pštrosáčárny.
-
Rozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora, či
nerozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora.
-
Rozprostovlasatila-li se dcera Semiramidina nebo nerozprostovlasatila-li se
dcera Semiramidina.
-
Řapík řebříčku řízl Řinu do prstu.
-
Řehoř Řehořovic řeže řeřichu.
-
Řekni Lili, nalili-li liliputáni liliím vodu!
-
Řežu a žeru, řežeš a žereš, žerou a řežou, žeru a řežu, žereš a řežeš, řežou
a žerou.
-
Sazeč dnes všecko nevysází!
-
Sčeš si vlasy z čela a osuš si šosy!
-
Strč prst skrz krk.
-
Strýc Šusta suší švestky: pět švestek, šest švestek, pět švestek, šest
švestek...
-
Svišť sice svisle visel. Zasvištěl svišť, slyšel sysle.
-
Šla Prokopka pro Prokopa, pojď Prokope pojíst oukropa.
-
Tři sta třicet tři stříbrných křepelek přeletělo přes třista třicet tři
stříbrných střech.
-
Tvrdíš, že sis přiskřípl prsty mezi dvířka skříně.
-
U poklopa klika klapla.
-
U Řezáčů řinčel řetěz při řezání řezanky.
-
Utlum tu hubu a kup tu kupu hub!
-
V hlavní roli lorda Rolfa hrál Vladimír Leraus a na klavír hrála Klára
Králová.
-
V naší peci piští myši, v naší peci psíci spí.
-
Vlk strhl srně hrst srsti.
-
Zadrželo-li se to nebo nezadrželo-li se to?
-
Zalyžařil-li si zalyžařivší si lyžař, či nezalyžařila-li si nezalyžařivší si
lyžařka.
-
Zaželezilo-li se železo, či nezaželezilo-li se železo.
-
Přemysl Řehořík
Přemysl Řehořík řezbář byl,
dřeváky ze dřeva tvořil.
Při
záři zářících zřítelnic,
zřejmě se Jiřině kořil.
Denně jí přinášel
řeřichy,
řeřavé jak záře v září,
před arkýř přistavil řebříky,
přál se hřát při
její tváři.
Když záře stříbřila přes střechy,
Přemysl na řebři
dřepěl,
překrásné zahořklé říkanky
Jiřině v arkýři přepěl.
Přitom však
příšerně vykřikl,
zřítil se z arkýře stříšky.
Jiřina, neřád, mu s
řehotem
přeřízla v řebříku příčky.
Přemysl hořce se rozřehtal,
příkoří přece
však přežil,
Jiřině pomstu přísahal,
přímo ji příšerně střežil.
Při bouři,
přes římsu přístřeším,
napříč se v předpokoj přikrad,
s třeskotem dvéře roztříštil,
přihořkle zařval třikrát.
Dovnitř střemhlav se přiřítil -
sveřepé
zvíře zřel-lis? -
Jiřinu vytřepal z arkýře,
Řehoři chřtán břitbou
přeříz!
Řebřík se roztříštil v příkopu
třináct střevíců zšíři,
Jiřina mřela
jak křepelka,
když křídly třepe a víří.
Vystřízlivělý Přemysl
vyřezal přeumný
kříž,
Jiřinu pohřbiv přeslavně,
přibil jej hřeby na mříž.
Převelmi třás se
představou,
že umře v hříchu a do řad
lotříků v předpeklí se zařadí,
přikován
řvát bude pořád.
Přehorlivý přec křesťan byl.
By smířil hříchů svých
řadu,
přepásal řízu řemenem,
umřel co řeholník v řádu.
Přemýšlejte, ó
přátelé,
o přemíře křivd z hoře.
Nepřepínejte příchylnost
k přeneřádné potvoře!
Střezte se přát si překročit
přísloví, že měřit třikrát
třeba, než řezati příslušno!
Příšerný-ť Přemyslův případ!
| |
|