Balada Manoně - Karel Kryl
- A C# C - H
1. Sní v povlacích, vlasy má havraní,
- E
sní o mracích s muzikou varhanní,
A C# F#mi - Hmi E
vím, že se jí zdá o pasekách s malinovím,
A - E - A - E(D)
řekne, až procitne, že mě sem nezvala,
A - E - A D
ústa až poskytne, přečtu jí z Nezvala:
A - D - A - E
Manon je motýl, Manon je včela,
A - D - A - E A(-)
a že ji nepustím, i kdyby chtěla.
2. Dál ale sní o mořích blankytných,
snít budu s ní v trochejích nezbytných,
vím, až se mi vzdá, nikdy že jí nedopovím
v zeleným salóně, co tehdy neznala,
z Balady Manoně od pana Nezvala,
že Manon je motýl, Manon je včela,
Manon je růže hozená do kostela,
A - D - A - E
Manon je motýl, Manon je plavovláska,
A - D - A - E
Manon je první a poslední má láska,
A - D - A - E
Manon je první a poslední můj hřích,
A - E - A - E
nepoznat Manon, nemiloval bych,
- A - D - A - D - A D A
ach, Manon, Manon, Manon, Manon, Manon ...
|