Náhrobní kámen - Petr Novák
G Emi G A
Až půjdeš po cestě, kde růže vadnou,
G C G
kde rostou stromy, bez listí,
G Emi G A
tam přijdeš na místo, kde tvý slzy spadnou,
G C G
na hrob, co nikdo nečistí. Jen starej rozbitej náhrobní kámen,
řekne i, kdo už nemoh dál,
tam sepni ruce svý a zašepej amen,
ať jsi tulák nebo král. Všem lidem dávala kvěin náruče plné,
sázela kytky podél cest,
pak jednou zmizela a jako když utne,
přestaly růže náhle kvést. Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu
na zvadlých květech věčně sní,
všem lidem rozdala svou lásku a sílu,
že sama dál nemohla žít. Tak jsem ji postavil náhrobní kámen
a čerstvé růže jsem ji dal,
pak jsem se pomodlil a zašeptal amen
a svoji píseň jsem ji hrál. Dřív děvče chodilo s kyicí růží
rozdávat lidem štěstí a svůj smích,
oči ji maloval sám Bůh černou tuší,
pod jejím krokem tál i sníh.
|