Nechoď do kláštera - Javory
A D A
R: Tam někde v trávě pod jedlí pobledlá holka právě dlí,
E A
srdce má ďáblem posedlý.
A
1. Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou,
E
odveď ji od dveří klášterních,
E7
klášter, ten ji nezachrání, seber se a spěchej za ní,
A
jenom ty jí můžeš vrátit smích.
2. Ukloň se tý holce smutný a, jestli to bude nutný,
pláštěm svým jí slzy osušíš,
vymysli si píseň něžnou, nazvi ji v té písni kněžnou,
jdi k ni blíž a blíž a ještě blíž.
R:
3. Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou,
pohleď, jak se trápí v modlitbách,
z jezera jí přines leknín, ukloň se a potom smekni,
zpívej, dokud nezašeptá "ach!"
R: Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám,
jdi k ní, a jak ti povídám.
R: Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám,
jdi k ní a Pánbůh žehnej vám.
|