Nebeští jezdci - Waldemar
Matuška Rudolf Kortéz
Ami C
1) Po zasmušilé pustině jel starý honec krav
Ami C
den temný byl a dech ševelil ve větru stébel trav
Ami
tu náhle k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát
F Ami
když z rozervanejch oblaků viděl stádo krav se hnát C Ami F Ami
R: [: Jupia hej jupia hou to přízraky táhnou tmou :] 2) Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavý
a na bocích mu plápolaly cejch řežavý
a oblohou se neslo jeho kopyt dunění
a za ním jeli honáci až k smrti znavení R: ....
3) Ti muži byli zsinalý a kalný měli zrak
a marně stádo stíhali jak mračno stíhá mrak
a proudy potu zmáčeli jim tvář i košili
a oblohou se rozléhal jejich jekot kvílivý R: ...
Ami C
4. Tu jeden z honců zastavil a pravil pozor dej
Ami C
svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej
Ami
bys´ nemusel pak po smrti se věčně věků štvát
F Ami
a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát
Ami C Ami F Ami
R: Jupi ja ej jupi ja ou to přízraky táhnou tmou
|