Večer křupavých srdíček - Vlasta Redl
D D9 H7
1. Když jsi tehdy přinesla na talířku křupky,
Emi Gmi A4sus A
musel jsem se zasmát tomu, co má být dál,
D D9 H7
ta křupavá srdíčka a zapálená svíčka
Emi A4sus A D
mi prozradily, že zas nejde o víc než o zaběhaný rituál.
G C D
R1: Tak to má být, a sklenku vína na dobrou noc,
G C D
k tomu pár vět o tom, jak vzácný jsem host,
G Cmaj7 Cmi
tak to má být, když tma nad městem převezme moc
Hmi Emi7 Ami D G
a chce se žít, žít víc než jen dost.
2. Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R2: To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3. Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R1:
|