Vysočany - Libeň - Jiří Dědeček
A
1. Vysočany, Libeň, to jsou pražský čtvrti,
E
kdo sem večer zajde, ten je synem smrti,
A
sem nejezdí žádný auta s turistama,
E
sem se slušná holka nevodváží sama.
A
R: Vysočany, Libeň, Libeň, Vysočany,
E A
Vysočany, Vysočany, Libeň.
2. Chátrají tu domy z první republiky,
daleko vod Hradu, blízko do fabriky,
lidi, co tu bydlej', mají těžkou chůzi,
zaprášený voči, zamazaný blůzy.
R:
3. Strašně se tu bojím, když jdu večer domů
a ze tmy se za mnou točí bělma Romů,
nic proti těm očím, nic proti těm lidem,
to mě děsí pouze Vysočany - Libeň.
R:
4.=1.
R: Vysočany, Libeň, žádná pěší zóna,
Vysočany, Vysočany, Libeň.
5. Vysočany, Libeň, jak jména dvou vísek,
ale vzduch je tady těžkej jako písek,
polibek tu chutná jako pomyje,
Vysočany, Libeň, Vysočany, Libeň,
Vysočany, Libeň - [: periférie. :]
|