Kdo prošel blátem a louží - Javory
G D
1. Kdo prošel blátem a louží,
Emi Hmi
přesto však doufá a touží
C G
být k slunci blíž, křídla spálit,
A D
do mojí chýše je zván.
2. Kdo popsal šrámy svou kůži,
rozeznal plevel od růží,
kdo lásku křehkou chce chránit,
do mojí chýše je zván.
G A C D
R: Smí přinést dávná přání, čas návratů a tání,
G A C D
klíč od svých vzdušných zámků, pár šňůrek od opánků,
G A C D
stín, který v létě chladí, žár, který můrám vadí,
G A C D G
své kotě - mládě slepé, krev, která v žilách tepe dál.
3.=1.
4.=2.
R:
|