Klekání - Ryvola Miki
E E7 A E
1. Von vysokej byl akorát Allan se jmenoval,
F#7 H7
a ženskejch, těch se nechtěl bát a překrásně se smál.
A E H7 E
měl voči modrý po nebi a úsměv křídovej,
A E H7 E E7
pak zmizel, aniž slovo řek, v tom nebyl férovej. A E H7 E
R: Když vostruh klekání, mě večer vyzvání,
A E H7 E E7
v dáli slyším jeho volání
A E H7 E
v dáli slyším jeho volání 2. Už dávno nejsem veselá a vrásčitou mám tvář,
jsem dočista uz vomšelá, jak starej kalendář,
jen voči modrý po nebi, můj bože ty mi dej,
můj Allan jednou vrátí se, byl přece férovej. R:
|