Klaunova zpověď - Novák Petr
F#mi D E A F#mi A E A
1. Já v mládí často podobal se vánku. A říkali mi, že mi rozum chybí.
F#mi D E A D G E
A
Dnes, dnes už mám, už mám na kahánku, a vy se ptáte proč vám to
povídám?
F#mi D E A C Hmi Dmi A
Tak slyšte, já miloval jsem lidi a proto jim, ne bohu, se zpovídám.
F#mi E D F#mi 2. Říkalo se o mně, že prý jsem hrubý, drzý a hloupý, nic prý mi nevadí.
Vám lidem, vám se to mluví, já však byl šašek a musel jsem se smát.
A bál jsem se, že pláč můj prozradí, že chtěl jsem lásku svou někomu
dát. 3. Teď už mi líčidla rozežrala tvář a maska smíchu na věky mi spadla.
Tam v dálce vidím, vidím slunce zář. Já za tím sluncem musím jít. F#mi D E A C Hmi Dmi A
Rec: Dohrála hudba, opona spadla, alespoň dneska chci lidskou hrdost mít.
F#mi E D F#mi
4. Po celý svůj život rozdával jsem smích, měl jsem rád lidi a žil jsem
pro potlesk.
A snad jsem taky, snad taky trochu zpych. Přesto bych rozdal, všechno
co jen mám.
Však nemám nic, mně zbyl jenom stesk. Tak běžte všichni pryč, já chci
umřít sám.
|