Labutí jezero - Jiří Dědeček
G
1. Kousek za hutním kombinátem,
D7
kde město tráví neděle,
je plácek vobehnanej drátem
G
a výstražnejma tabulkama.
Po jezírku z vyjetýho voleje,
D7
mezi pivními kelímkama
tam plavou bílý labutě
G
s černejma zobákama.
G D7
R1: Nekrmit, nekrmit, hlásají cedule vobrovský,
G
nekrmit, nekrmit, chtěl jsem jim hodit salám.
C G
Nekrmit, nekrmit, hlídá tu chlap jménem Čajkovskij,
D7 G
nekrmit, nekrmit, on si je nakrmí sám.
R2: Nekrmit, nekrmit, varuje labutí jezero,
nekrmit, nekrmit, na přání nejvyšších míst.
Nekrmit, nekrmit, husám je v podstatě veselo,
nekrmit, nekrmit, poněvadž neuměj' číst.
2. Kdybych byl rovněž negramotnej,
tak bych se svlíknul a zul,
skočil bych za těmi labutěma
a taky bych jenom tak plul.
Jsem avšak element študovaný,
nejedno písmenko znám,
přečtu si, co mám zakázaný
a žeru ten salám sám.
R1:
|