Loutka - Jiří
Schmitzer
Emi
1. Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky
A C D H
a měl dost sil, před sebou všechny lásky své,
Emi
pět let jsem žil, můj děda rád mě míval,
A C D
loutku mi dal, "to je," řek', když jsem zíval, "tvé."
G
R: Proč hračka má se smutně na mě dívá,
D
proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá,
Emi
čas kolem nás tak bezohledně běží
D
a ona v koutě pohozená leží,
Emi D Emi D
proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí,
Emi D Emi D Emi
vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc.
2. Už ženu mám, děda už dávno není,
nežiju sám, můj život však se mění v sen,
a, jak to bývá, když se léta řinou,
mnohé se splní v duchu pod peřinou jen.
R:
3. Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá,
zas vidím, kde děd s vlasy jako křída stál,
a v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku,
v dobrém i zlém mám pohozenou loutku dál.
Emi D Emi D
R: + proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí,
Emi D Emi D Emi
vždyť ona ne, to já jsem měl vyjít jí vstříc,
Emi D Emi D
proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí,
Emi D Emi D Emi
tu du du du ...
|