Píšeš o naději - Devítka
E Esus4
1. Světla polykají noční špínu, odněkud odcházím,
F#mi A E
čas je tak mladý, že nemám chuť spát, přestože svítá.
E Esus4
Pod lampou plná náruč stínů, ještě ti neschází,
F#mi A E
ještě ti nevěřím co učíš se hrát za sklenku skrytá.
F#mi
R: Naděje všeho co jsem z tebou moh mít,
A
jistota lásky co neumím skrýt,
E F#mi
je možná na píseň a desku a na dva litry stesku
A E Esus4
nic víc, nic víc.
2. Světla polykají noční špínu, odněkud odjíždím,
z času co prožít stokrát není mi dost, aspoň co vím.
Děvče já přiznávám, že mám svou vinu, že někdy ublížím,
jenomže šance, to je pro mě tak moc, že neslevím.
F#mi
R: Z nadějě všeho co jsem z tebou moh´ mít,
A
z jistoty lásky co neumím skrýt,
E F#mi
je možná na píseň a desku a na dva litry stesku
A
nic víc
E F#mi A E Esus4
nic víc než na píseň a desku a na dva litry stesku.
|