Povídala mamka - Petr Lutka / Jiří Zych
A E7
1. Povídala mamka, že tě dobře zná,
A
jenom chodíš, hlavu nosíš výše, než se má,
E7
prý máš černý oči a minulost též,
A
jestli je to všechno pravda, půjdu, to mi věř.
D A E A
R: Já chci být s ženou, co se umí smát,
D A E A
[: ale s hloupou vyfintěnou nechtěl bych se zdát. :]
2. Prý si loni všichni vrabci šeptali,
jak kdy v lese chlapci s tebou houby hledali,
naštěstí jim lidé málo rozumí,
a tam v lese pod kapradí jinej nečumí.
R: Trpaslík snad tam kouká do křoví,
[: hledí ale s potěšením a nic nepoví. :]
3. Chtěl jsem ti dát zlatej prsten zásnubní,
s takovou jej vezmu, půjdu rovnou ke studni,
zatížím jej cihlou, hodím do temna,
protožes' mi byla, holka, s jiným nevěrná.
R: Do hospody půjdu, řeknu: vrchní, toč,
[: já chci dneska oslavovat, protože mám proč. :]
4. Nebo raději řeknu: co bych se s tím štval,
nějak bylo, nějak bude, život letí dál,
ať mi nadávají lidé do trouby,
první holku, kterou potkám, pozvu na houby.
R: Do lesa vklouznem, sednem do listí,
[: trpaslíka vodnesou, neb omdlí závistí. :]
|