Poslední pastva - Lojzíci
G
1. Ráno časně vzstávám, dřív, než louky začnou kvést,
A D
stokrát už poznal jsem to, umím to snést,
G
stáda svá jsem pásal už jak malý hoch, ó jé,
D G
"lásku svou koním" bylo vždy přání mé.
G
R: Pasou večer, pasou ráno, pasou se dál, jak známo,
A D
koně jsou to jediné, oč prý jsem kdy stál, já říkám:
G
jednou přijde den, kdy žít už nebudu chtít sám, a náhle
D G
dole v městě čeká na mě parádní flám.
2. Svítí Jižní kříž, to do hor jaro přišlo k nám,
přichází čas lososů, kam táhnou, to znám,
první kvítky jara cestu svou si razí dál,
sníh z okolních kopců mizí, zázrak se stal.
R:
3. Od hor vítr fouká, slunce skrývá svou tvář,
v podvečer už noční ptáci drží svou stráž,
obracím se domů, koně zaháním spát,
na druhý den ráno sen svůj nechám si zdát.
R:
R:
|