Praha -
Montreal - Jarek Nohavica
G C
1. V letadle Praha - Montreal
G C
padají slova jak slzy do lavoru,
G C
na nebi šustí staniol,
G C
staniol z čokolády za třicet pět korun.
Ami D G Emi
R: Žluté jsou vlny Atlantiku,
Ami D G
racek je úředníkem mořské ambasády,
Ami D G Emi
cestujem ze šuplíku do šuplíku
C Hmi Ami
a svět je malý pomeranč,
C Hmi Ami
a svět je malý pomeranč,
D G
ve kterém tam, to není tady.
2. Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj,
do stejných plínek jsme pouštěli hovínka,
ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj,
ostravské dvory nás pojí jako vzpomínka.
R:
3. Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj,
jsou mezi námi jen pomyslné čáry,
ať už jsi kdokoli, jsi bratr můj,
šest světadílů je šest kolíčků od kytary.
R: Žluté jsou vlny Atlantiku,
racek je úředníkem mořské ambasády,
cestujem ze šuplíku do šuplíku
[: a svět je malý pomeranč, :]
ve kterém tam bude i tady.
|