Po kolejích - Humbuk / J. R. Cash
A D A
1. Po kolejích, po kolejích ujely mně před časem dva vlaky,
E A
ten jeden nohu, a ten druhej vlastně taky,
D E A
vod těch dob jsem zručným přednostou,
D E A
než mi ňáký nohy dorostou.
2. Po kolejích, po kolejích, mastný skvrny před nádražním buffet,
už brzy poznáme se blíž, skvrnitý tyfe,
hrouda másla mázlá na vece,
a v hejnu much pak hurá na WC.
F#mi Hmi E A
R: Po kolejích, hm, po kolejích.
3. Po kolejích, po kolejích transportuje muž z rodnýho ranče
naprosto vše vod vší přes blechy po saranče,
v uniformě ploché drážní miss
tráví cestu nejvzácnější hmyz.
R:
4. Po kolejích, po kolejích, v první třídě prvotřídní zima,
že to až vojínilo generalissima,
zkřehlou rukou šmátrá po vodce
a míří ke své slunné Čukotce.
R:
5. U kolejí, u kolejí karetní hra přešla do roztržky,
šlo vo to, kterak vynášet traťové svršky
a lze-li uhrát čistou kanastu
vprostřed vajglů, slin a marastu.
R: U kolejí, hm, u kolejí.
6. Po kolejích, po kolejích, stevardky jsou mor lúžkových kupé,
čím víc jsou nabroušené, tím více jsou tupé,
po vlaku bez povlaků a cích
řádí jako všude po vlacích.
R: Po kolejích, hm, po kolejích.
7. Po kolejích, po kolejích osožák si nosí domů v tašce
kradenou výstroj, výzbroj, nářadí a pražce,
než ho ňákej sprostej civil udá,
dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá.
A
*: Dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá, dúdá.
Rec: Sedím si, nohy v láku, kam vedeš, nuláku? Nevím.
Na Cashville nebo na Dabilene? Města, města, čí města, čí?
Mně stačí, když slyším, když slyším, jak ty pražce
dúdá, dúdá ...
|