Kolik máme vypít vody  

Nahoru
Látka po které žízní každá buňka
Různé tipy vod
Co nám a jak škodí
Chlór a Vaše sprchování
Sinice a jejich toxiny
Co dokáže čistá voda
Hloupé názory
Kolik máme vypít vody
Pravda o minerálech
Kolik Magnesie můžeme vypít
Šokující pravda o vodě
Nepodceňujte vodu
Jak to vyřešit
Kvalita vody z vodáren v ČR
Doúprava vody
Význam reverzní osmózy
Filtry na trhu
Časté otázky
Zpráva WQA
Vyhláška
Kontakt  

Kolik máme vypít vody ?

Všeobecně uznávaný názor lékařů, biochemiků i laiků je, že člověk by měl denně vypít zhruba 2 - 3 litry vody. Známé je i to, že do tohoto množství se nepočítají nápoje s kofeinem. Ty naopak člověka dehydrují a měly by se potom nahradit dvojnásobkem vody. To, že by člověk měl denně vypít tolik vody neznamená, že bude pít jako žába, ale pochopitelně se do spotřebované denní dávky vody započítávají i potraviny kde je H2O ( polévka, limonády, špagety, knedlíky, jogurty atd..)

Důležitost pitného režimu v pracovním prostředí

Voda je hlavní součástí vnitřního prostředí organismu. Její množství v lidském těle závisí na věku, hmotnosti a pohlaví jedince, individuálně fyziologicky kolísá podle příjmu a výdeje. Průměrné množství celkové tělní vody u dospělého muže činí 60%, u ženy 50% tělesné hmotnosti.
Voda má nezastupitelné funkce, neboť se podílí na udržení stálého prostředí organizmu, tzv. homeostázy. Vytváří prostředí pro mnoho fyzikálních a chemických procesů, podílí se na termoregulaci, v mozku vytváří mechanickou ochranu a mj. je nezbytná pro výměnu dýchacích plynů. Voda se účastní prakticky všech tělních pochodů. Je to rozpouštědlo, ve kterém se rozpouštějí živiny, minerály, produkty metabolismu, hormony, atd.

Nedostatečným příjmem tekutin se postupně snižuje tvorba potu, což má za následek vzestup tělesné teploty a přehřívání organismu. Další ztráty vody ve vnitřním prostředí organismu mají za následek snížení objemu a zahuštění krve, které stěžují srdeční výkon. Průtok krve a ledvinami a játry se zpomaluje a snižuje se i krevní zásobení plic a svalů. Rovněž poklesá sycení krve kyslíkem a zhoršuje se tudíž nejen nervosvalová koordinace, ale i vyšší nervová činnost.

PITNÝ REŽIM V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ

Vyvážený pitný režim

Základní myšlenkou tohoto odstavce je, že byste svojí denní dávku tekutin měli rozdělit rovnoměrně do průběhu celého dne. Odborná literatura doporučuje vyvarovat se nárazového příjmu vyšších "dávek" tekutin, a to především ve večerních hodinách. Za hodinu je žaludek schopen zpracovat cca 600 – 800 ml vody. Vysokou pozornost je nutné věnovat výběru vhodných nápojů. Zde je nutné se vyvarovat konzumaci nápojů typu coca-cola, fanta, tonic a podobně, stejně tak není možné mezi denní příjem tekutin započítávat kávu a alkoholické nápoje. Naopak vhodné jsou kojenecké vody, některé ovocné šťávy, neslazené džusy, čaje, a též i obohacené speciální nápoje - Fromin Aktimun.

Jak je legislativně chráněno zdraví zaměstnanců

Zákon o ochraně veřejného zdraví 258/2000Sb.
§ 2 Vymezení základních pojmů
(3) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika .Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.
§ 42 Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel.

JAK JE LEGISLATIVNĚ CHRÁNĚNO ZDRAVÍ PŘI PRÁCI - Zákoník práce

Hlava pátá - BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
§ 132 Základní ustanovení
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika”).
(2) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel.
§ 132a Prevence rizik - Zákoník práce
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí …
(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
(3) Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, …

Příslušná legislativa

Zákoník práce.
Nařízení vlády č.178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

Co umí dehydratace

Postupně, jak klesá množství vody v organismu, se nemohou tyto látky rozpouštět, a tudíž se postupně přestávají dostávat na místo, kde jsou v těle potřeba. Procesu, kdy systém ztrácí vodu, se říká dehydratace. Rychlost dehydratace závisí na množství faktorů, z nichž některé ovlivníme (aktivita apod.) a jiné ne (počasí, teplota apod.). Na organismu můžeme postupně sledovat průvodní příznaky jednotlivých stádií. Jednotlivé stupně dehydratace nejlépe odpovídají úbytku tělesné hmotnosti.