Chcete být oblíbení? Dodržuj tato pravidla:
Pokud máš charisma a tu správnou auru, můžeš dostat i takovou práci, na kterou
bys jinak neměl-a dostatečné zkušenosti či vzdělání. Personalista, případně Tvůj
budoucí šéf zkrátka pozná, jestli jedná se sympatickým člověkem, který je
oblíbený v kolektivu.
Jenže předstírat nebo naučit se tohle nedá. Oblíbeným se prostě musíte buď
narodit, anebo postupně stát. Jak na to? Vypůjčili jsme si pár chytrých rad od
Napoleona Hilla, který napsal knihu Think and Grow Rich, kde mimo jiné odhaluje
zvyky lidí, kteří patří k těm sympatickým a mezi lidmi vyhledávaným.
Tady jsou:
- Pozitivní myšlení
Od toho se to celé odvíjí. Nauč se myslet pozitivně a pozitivní náladu a vnímání světa šiřte kolem sebe. Lidé Tě pak budou vyhledávat, protože se s Tebou prostě budou cítit dobře a nebudou muset poslouchat cizí nářky, když mají svých starostí dost.
- Přátelský tón
Ať už mluvíš se sebevětším nepřítelem nebo hlupákem, mluv milým, klidným a přátelským tónem. Nejen že tak udržíš konverzaci stranou od emočních výbuchů, ale hlavně tím automaticky zklidníte i sami sebe..
- Pozornost
Vždycky, když s Tebou někdo začne mluvit, buď se rovnou omluv, že právě nemáš čas, anebo mu věnuj plnou pozornost. Poslouchat jen na půl ucha je ideální způsob, jak dát někomu najevo, že je Ti ukradený a nezajímá Tě víc než předvčerejší noviny.
- Vyrovnanost
Snažte se být za každou cenu a v každé situaci vyrovnaní. Nehraj to, ale doopravdy se zkus naučit ve všech situacích vidět věci s nadhledem. Pomůže Ti to jednat klidně, nenecháš se už tak snadno vytočit, předejdeš scénám. A s takovým člověkem je radost mluvit!
- Trpělivost
S tím vším souvisí i schopnost trpělivosti. Schválně - vyhledáváš raději společnost někoho, kdo se neustále nervuje, pospíchá, stresuje ostatní, vzteká se a ošívá, anebo radši zajdeš za někým, o kom víš, že Tě v klidu vyslechne a poradí, nebo si s Tebo prostě jen v klidu popovídá?
- Otevřená mysl
Zní to jako další klišé, ale chce to se nad tím zamyslet. Představ si to doslova - jakoby Ti někdo otevřel hlavu a do ní mohly nezaujatě proudit všechny cizí myšlenky a názory, protože není pevně svázána jen Tvými vlastními. Aby Tě lidi měli rádi, musíš se zkrátka umět zamyslet nad tím, co říkají, musíš být ochotný-á přijmout a tolerovat jiné názory, i když s nimi třeba ani trochu nesouhlasíš.
- Úsměv
Ano, skutečně stačí takhle málo. Když se začneš na kolegyni, která Tě z duše nesnáší, upřímně usmívat a budeš na ni milý-á, za chvíli pomalu nebude vědět, co jí na Tobě tak strašně vadilo, a co víc, automaticky Ti úsměv vrátí.
- Myšlenková skromnost
Víš, že všechny Tvé myšlenky nejsou nutně stvořeny k tomu, aby se dostaly ven k jiným lidem? Spoustu věcí si skutečně můžeš nechat jen pro sebe a vůbec nic se nestane. Anebo naopak tím lecčemu prospěješ. Zkus to.
- Prokrastinace
Z prokrastinace vzniká stres a ze stresu jsou lidi nepříjemní na ostatní, protože nic nestíhají, a tím popírají všechna ta výše zmíněná pravidla.
- Poučení
Když se Tivám něco nepovede, rozeber to do té míry, že zjistíš proč, a co šlo udělat jinak, ale víc se tím nezabývej. Nemysli na to, nelituj. Příště budeš rozumnější, protože právě díky chybám se člověk stává moudřejším. A oblíbení lidé jsou nejen příjemní a zábavní, ale také chytří.
- Chvála
Chval ostatní, klidně i za maličkosti (které za to ovšem stojí, nic se totiž nemá přehánět). Uděláš jim tím radost, a zároveň je to tak trochu sobecký dobrý skutek - jejich radost totiž zvedne náladu i Tobě, a zase bude jednodušší se na život dívat pozitivně.
- Důvěra
Je-li člověk oblíbený, chodí za ním spousta lidí. Cítí se špatně a potřebují potěšit nebo rozesmát. Chtějí poradit, slyšet něco chytrého nebo zajímavého. Jenže i oblíbený člověk potřebuje někoho takového. On se zpravidla nemůže opravdu upřímně a intenzivně kamarádit se všemi, kdo za ním chodí. Proto je důležité najít si někoho, komu důvěřuješ a kdo také dokáže potěšit a poradit Tobě.
|
|