Velikonoce  

  

 

Nahoru
10 rozdílů  žena a dívka
Božskej klid
Cestování po světě
Citáty, Přísloví, Moudra
Dárky pro muže
Děti - výchova
Dieta
HOROSKOP
Jak se stát oblíbeným
Jak se zbavit blech
Jak se zbavit dluhu
Jak udělat partnera šťastným
Jak využít logr z kafe
KOČKY, KOCOUŘI a KOŤATA
Kuře, kuřecí jídla a speciality
Láska
MDŽ
Koupím nemovitost
Oceány
PF
POHÁDKY pro malé i velké děti
PŘELIDNĚNÍ PLANETY
Přesný čas v ČR
Solarní energie pro celý svět
Svatý Valentýn
Trávník
Vánoce
Váš den narození
Věděli jste to?
Velikonoce
Výdělky na internetu
Zajímavé stránky na FB
ZPĚVNÍK ČESKÝCH PÍSNIČEK
z ostatni
Zbozi  


 

______________________________

 

 

VELIKONOCE - Pomlázka a vajíčka   

 

Zvyky a tradice Velikonoc - "Veselé Velikonoce!"

Velikonoce, Velikonoční vajíčkaV České republice je prastarou tradicí hodování a ručně vyrobené pomlázky, rákosky neboli tatar z vrbového proutí. Ráno na Velikonoční pondělí muži a chlapci chodí ke svým známým a sešlehají jimi ženy a dívky.
Podle tradic muži zároveň odříkávají Velikonoční koledy. Smyslem šlehání dívek a žen není způsobení bolesti ani příkoří. Je to spíše symbol zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uraženy. Sešlehané ženy a dívky dávají koledníkům malovaná vajíčka jako symbol díků a prominutí. Podle starých pověr dívky mají být na Velikonoce sešlehané proto, aby byly zdravé a zachovali si plodnost. Ženy mohou zase odpoledne na úplatu za sešlehání polévat chlapce studenou vodou. Tyto zvyky se v Čechách mění v něčem podle jednotlivých krajů.

Velikonoce byla vždy považována za jakési Čarodějné období a proto jsou s ní spojeny různé zvyky a obyčeje, které někde přetrvaly až dodnes. Před Velikonocemi je tradicí vynášení Morany. Tuto slaměnou loutku svobodné dívky házeli do vody. Ta, k níž domu se šaty z Morany doplavili, měla být první provdána.

Květná neděle

Na Květnou neděli je zvykem dávat do vázy kočičky, tedy vrbové proutky, které jsou posvěcené a jsou symbolem těchto jarních svátků. Kdysi lidé věřili, že i jídla v tento den mají kouzelnou moc a proto se jedli různě dlouhé těstoviny s mákem, aby na obilí vzrostly dlouhé klasy s množstvím zrna. Ze zeleniny se nejedli všechny druhy, ale pouze ty, které lidé chtěli, aby jim co nejdříve vzrostly. Například se nejedlo vůbec zelí, protože by hned mohlo vyhnat do květu.

Škaredá středa:

Tipy na velikonoční dárky (nejen) pro děti - jedna z pěkných tradic Velikonoc je darovat svým blízkým nějakou roztomilou maličkost, „aby vás beránek nepokakal“. Jak můžete beránka uplatit? Můžete to zkusit třeba pamětními mincemi, roztomilými, heboučkými plyšáky anebo tím, že dětem věnujete daleko víc času než obvykle a vyskotačíte se s nimi na gymnastickém míči.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek se lidé umývali v potoce. Dívky věřily, že budou potom krásně, nebudou mít pihy na obličeji a když si umyjí i vlasy, budou jim rychleji růst. Velikonoční vodou pokropili celý dům, aby v něm měli dobrý život. V noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek se prý scházeli Strigy a lidé si mysleli, že jim chtějí ublížit, a proto své příbytky i stáje potírali česnekem.

Velký pátek

Na Velký pátek se značkovali zvířátka, protože méně cítili bolest a také se roubovaly mladé stromky, protože se jim rychleji hojily všechny rány. Tuto čarodějnou atmosféru velikonočního období se snažili využít vdavekchtivé dívky a do vody házeli malé jedlové větvičky. Pokud je voda nesla po proudu, znamenalo to, že se dívka vdá ve vlastní obci. Pokud je však vír stočit jiným směrem, dívka se mělo vydat jinam.

Bílá sobota

Na Bílou sobotu se vařilo a peklo celý den. Připravovala se šunka, někde i jehně, pekl se velikonoční beránek a vajíčka na různé způsoby byly základem. Byl to den považován za šťastný pro sázení a někde kutáleli dokonce v tento den kulatý koláč po poli kvůli dobré úrodě.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle, každý spěchal domů z kostela, jak byl rychlý, tak měl být rychlý i při sklizni úrody. Stolování v tento den připomínalo Štědrý večer. První chod bylo vajíčko, které se rozdělilo na 4 části jako jablíčko a hlavním chodem bylo drůbeží maso. Pokud se dobře lidé najedli, měli být sytí po celý rok.

Velikonoční pondělí

Na Velikonoční pondělí se šlehalo a polévalo. Chlapci šlehali zejména hospodyňky a za to dostali odměnu - malovaná vajíčka, koláče a peníze. Starší chlapci se chodili koupat již v neděli odpoledne a končily nad ránem. V pondělí odpoledne pokračovali a z vybraných peněz večer uspořádali zábavu, kde se setkali s dívkami.

V úterý po Velikonočním pondělí

V úterý si holky mohli vynahradit mokré šaty a štípance na těle. Číhaly za plotem a polévali každého muže, který měl méně než 50 let.

Kdy končí Velikonoce ?

Období velikonočních svátků se končilo na Jiřího, tehdy skončily zábavy a všichni se věnovali pracím na poli.
Tyto tradice dnes nejsou všude běžně rozšířené, ale i tak se najdou místa, kde se lidé k nim vracejí a mnohé z nich dodnes dělával.

Symboly Velikonoc ... Velikonoce nebo-li Velikonoční svátky

Velikonoční pomlázka

Pomlázky jsou splétané z osmi, dvanácti nebo dvaceti čtyř proutků a jsou od půl do dvou metrů dlouhé, ozdobené vypletená rukojetí a barevnými stuhami.

Velikonoční Beránek

Symbol beránka se nachází již v předkřesťanských tradicích. V židovské tradici se používal jako obětní zvíře za hříchy. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.

Velikonoční Kříž

Kříž je dnes nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. · Oheň - Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapalují velikonoční svíčky.

Velikonoční Svíčka

Svíčka je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšeného Krista - tento symbol pochází ze starověkého slavení Veliké noci, při níž se zapaluje svíce (zvaná též paškál) od ohně. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, t. j. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu - aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též zapaluje při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem. Talíř se šunkou, vajíčkem, hrudku a zeleninou.

Velikonoční vajíčka - kraslice

Protože vajíčko obsahuje zárodek života, bylo v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislosti s lidovou tradicí vznikl zvyk malovat tato vejce; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Kraslice jsou velkou českou specialitou známou po celém světě.

Velikonoční zajíček

Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. · Pomlázka - Tento v některých regionech Slovenska důvěrně známý symbol Velikonoc má také původ ve starých pohanských zvycích.

Jak obarvit vajíčka pomocí přírody

 

  

 

 
   

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace