6 rozdílů optimista negouš  

 

 

Nahoru
Co u úspěšných neuvidíte
12 kouzelných vět
15 tajemství přesvědčování
3 důvody proč přemýšlet
30 registrací za den
40 marketingových mouder
6 rozdílů optimista negouš
Citáty o cílech
Citáty slavných o MLM
Co to je a co není MLM
Co je třeba pro práci na PC
Co obnáší práce z domu na PC
TLAČÍTKA F1 AŽ F12
Finanční zákony
IDEÁLNÍ BYZNYS
Jak splnit nemožné
Jak vydělávat humorem
Kde vyděláte a kde ne!
Kolik vydělam
MLM produkty
MLM verzus letadlo
Morální Kodex
Můj krátký příběh
Na koho děláte?
Najděte správného lídra
Abatar - největší moudro
MLM prostituce
Nevýhody systémů
Pasivní příjem
PF
Pochvaly
Pravdy o MLM
Proč vydělávat na netu
Pyramida z vody
Rady, jak vydělat více
SDÍLEJTE OPATRNĚ!
Situace na trhu
Situace většiny lidí
SVĚT PO KORONAVIRU
Systém spolupráce
Vaše identita
Vize budoucnosti
Výhody práce na Netu
VZPAMATUJTE SE
Změna komunikace  

6 rozdílů mezi optimistou e negoušem

„Pesimista vidí těžkost v každé příležitosti. Optimista vidí příležitost v každé těžkosti.“ Winston Churchill

Můj společník je optimista. Stále v pohodě a všechno se mu daří.
Před lety mě to vytáčelo. Jednou postřehl mou špatnou náladu a vytiskl mi lékařskou studii, podle níž lidé s optimistickým pohledem na život jsou zdravější a produktivnější. Mají statistiky méně chřipek i vyžádaných návštěv psychiatra, žijí déle.
„A co já s tím? Prostě to nemám vrozené,“ ohradil jsem se.
„Buď optimista – věř, že to vrozené být nemusí.“
Můj společník měl pravdu. Optimistou se člověk nerodí, optimistou se člověk stává. Tak jako úspěšným se člověk nerodí, ale úspěšným se stává. Ostatně, optimismus má mnoho společného s úspěchem. Proč optimismus je dovednost, kterou bychom se měli chtít osvojit? Když dovolíte, nalezl jsem šest rozdílů v jejich myšlení a jednání i metodiku, jak obojího dosahují…
mozek

  1. Vytváří nejlepší výsledek ze všech existujících možností
    Neúspěšní lidé bývají iritováni těmi, které označují za „příliš optimistické“. Nešťastně si vykládají rozdíl mezi optimistou a idealistou. Nejprve si tedy slaďme pojmy.
    Optimista není ani naivní, ani slepý k realitě života. Věří v optimální využití všech použitelných možností bez ohledu na to, jak široká je jejich nabídka. Optimisté totiž umějí lépe vizualizovat a vybrušovat možnosti, které se jim naskýtají. Dalo by se říct, že optimista je pozitivní realista.
    Idealista se zaměřuje jen na nejkladnější fragmenty situace a ignoruje veškeré zápory, obojí dělá ke své vlastní škodě, protože se ocitá v naprosto nereálném světě.
    Pesimista to má ještě jednodušší – ten nevidí optimální východisko v ničem.
    Optimista vidí všechny možnosti, vhodné pro dosažení co nejlepšího výsledku. Názorný příklad:
    Idealista, optimista a realista sedí pod citronovníkem. Idealista si utrhne ten nejzralejší s vírou, že uvnitř bude sladký jako pomeranč. Pesimista sáhne po nejbližším s přesvědčení, že kyselost nezmění. Optimista s úsměvem vymačká všechny citrony, zasype je cukrem a zamíchá si limonádu.
     
  2. Respektuje sám sama za to, kdo je
    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se vyvíjíme?
    Jako děti jsme běhali, skákali, zpívali, tancovali, prostě blbnuli bez jakékoli péče o okolní svět a jakékoli starosti, co si o nás kdo myslí. Pro nic jsme nepotřebovali žádný zvláštní souhlas. Prostě jsme dělali, co nás bavilo, čemu jsme věřili a užívali jsme si, jak je to skvělé.
    S dospíváním nás změnil tlak vrstevníků, médií a společnosti. Začali jsm se porovnávat s okolím. Soudit se a poměřovat své tělo, svůj životní styl, dosaženou kariéru a vztahy oproti jiným – hvězdám šoubyznysu i svým vlastním přátelům. Čím více jsme se rozhlíželi, tím více jsme zjišťovali, že nemáme mnoho věcí, které mají jiní. Hořkli jsme a přestali oceňovat to, co naopak máme my oproti druhým.
    Optimista se tomuto sebepoškozování brání dvěma mechanismy.
    Předně důvěřuje své intuici. Je si jist, že vnitřní hlas ho vede správnou cestou, ať průběžné kulisy vypadají jakkoli. Vede ho správnou cestou proto, že směřuje k výsledku, který si přeje. Nevyhledává cizí názor, protože nikdo jiný nemůže vědět, po čem kdokoli z nás vnitřně touží a co nás dělá šťastnými. Pokud děláme to, co není naší přirozeností nebo naší vůlí, potěšíme leda osobu, která nás k tomuto kroku zmanipulovala, ale určitě ne sebe. Optimista tedy dělá to, co je dobré pro jeho srdce. A za druhé…
    Optimista sám sebe nehodnotí ve vztahu k dalším osobám. Nemá žádný ideál. Nesnaží se nikomu druhému vyrovnat, protože to z biologického hlediska ani není možné. Jsme tak unikátní a tolik jiní, že i jednovaječná dvojčata mají odlišnou DNA.
    Optimista ví, že může být lepší, než momentálně je. Ví to proto, že každý den znamená novou zkušenost. A ta znamená nové poučení a růst. Optimista tedy ví, že v každém okamžiku je tak dobrý, jak může být pro to, aby byl lepší. Neohlíží se zpátky, na svou starou verzi, aby zpytoval svědomí, jak mohl být tak hloupý a nezkušený. Nedělá to, protože takový nejen mohl, ale musel být. Jinak dnes nebyl moudřejší.
    u moře
     
  3. Odděluje štěstí od dosažení
    Optimista je ve stálém napojení na život a sebe sama. Protože v životě a v nás je obsaženo všechno štěstí, které hledáme. Ve všem, co děláme. I v práci.
    Kdykoli se snažíme hledat štěstí někde mimo nás, dostáváme se do dvou kardinálních problémů:
    a) Nikdy neuspějeme. Kdykoli cítíme, že jsme špatní, zaostalí a nedostateční, a opravdu v nějakém bodě neuspějeme, dostáváme se do negativní spirály. S každým dalším neúspěšným pokusem se cítíme hůř a hůř a sami před sebou stojíme za méně a méně. Začneme říkáme „smůla“ tomu, za co si můžeme sami. Jsme totiž neschopni úspěchu už proto, že přestaneme věřit ve své schopnosti.
    b) Uspějeme, ale nestačí nám to. Pokud cítíme, že jsme špatní, zaostalí a nedostateční, a přesto v nějakém bodě uspějeme, můžeme zjistit, že to, čeho jsme chtěli dosáhnout, nám vlastně nestačí. Příklady? Anorektičky zhubnou na kost a chtějí ještě víc. Cíl, který si vytkli, jim není vhod.
    Turista, který si dá za cíl dojít na obzor, zjistí, že nedošel na konec světa – obzor je znovu daleko před ním.
    Běžní lidé to nejvíce poznávají v souvislosti s penězi. Touží po určité výši platu s přesvědčením, že ta jim bude stačit. Jakmile té úrovni dosáhnou, vidí, že jim nestačí. Že náhle chtějí dům ne za dva miliony, ale za dvacet. Problém není nikde jinde než v hlavě. Tam je příčina nikdy nekončícího cyklu, kdy nejsme s ničím dosaženým spokojeni.
    Lidé nejčastěji nedosahují pocitu štěstí proto, že ho hledají mimo sebe. Vždycky bude mimo nás dost věcí, které nemáme. Pokud se tím trápíme, nikdy nebudeme uspokojeni.
    Optimista nespojuje své štěstí s tím, čeho dosáhl. Dovoluje si, aby byl šťastný v jakémkoli momentu života bez potřeby něčeho dalšího. Ale pozor, být šťastný pro něj neznamená být spokojený. Optimista pořád má cíle, pořád pracuje, pořád má s čím pomoci dalším, pořád má pro co růst. Nicméně naučil se milovat cestu, po které jde, ne až cíl, kterého jednou dosáhne. Dobře ví, že cíl je jako dvě kolejnice, které se na horizontu mají seběhnout. Je to iluze, k jaké nikdy nemůžeme dojít.
     
  4. Vyhýbá se negativním lidem, vyhledává pozitivní
    Člověk je adaptabilní tvor. K jeho škodě i prospěchu. Bývá pouze tak dobrý, v jaké společnosti se zdržuje. Jestliže tráví čas s lidmi, kteří jsou nepřejícní, závistiví, žlučovití a nic jim není vhod, s pravděpodobností blížící se jistotě ani on nenajde příliš toho, kvůli čemu by měl být spokojen. Dělejme sami sobě tu laskavost, že se budeme vyhýbat negativitě jiných lidí. Obklopujme se pozitivními jedinci, které poznáme tak, že podporují své přátele a společně tráví čas způsobem, který všechny přivádí k úsměvu.
    Pozitivní pohled na život, tedy optimismus, je návyk, který se dá naučit, a je vysoce nakažlivý. Když se budeme pohybovat ve společnosti pozitivních „bacilonosičů“, převezmeme jejich dobrou náladu a způsob myšlení. Nebývá to obtížná operace. Ke změně pohledu na svět někdy stačí slyšet, jak dobře vypadáme, aby nám někdo dal přednost v jízdě, aniž by musel, aby nás někdo v supermarketu pustil dříve ke kase, když máme jen pár položek v ruce.
    Pozitivní slovo nebo čin nestojí vlastně vůbec nic. Ale má úžasný, posilující efekt. Optimismus také vychází z ničeho, ale dokáže vybudovat sebedůvěru, která stojí na začátku velkého úspěchu.
    Nikdy nezapomeňme, že život je příliš krátký na to, abychom si ho zkracovali ve společnosti lidí, kteří ho zošklivují. Dbejme na to, abychom kolem sebe měli ty, kdo nás zvedají, když padáme, a kteří vracejí našemu životu barvu, kdykoli máme pocit, že vybledla.
    smutek
     
  5. Předpokládá, že život je série vzestupů a pádů
    Jen to, že je někdo optimista, neznamená, že neprochází špatnými dny. Prochází a dobře to ví, protože taková je realita. Právě pochopení a přijetí skutečnosti pomáhá držet věci ve správné perspektivě a předcházet negativním náladám, když se něco momentálně nedaří.
    Předpokládat, že život bude úžasný po celou dobu, je jako chtít po vlnách v moři, aby se jen zvedaly a netříštily o hladinu. Teprve když pochopíme, že vzestupy a poklesy vln patří k moři, můžeme tohoto cyklu využít ve svůj prospěch. Tedy plavat nebo surfovat s daleko menší námahou. Nic v životě se nezměnilo. Jen jsme porozuměli situaci. To je celé umění úspěšných.
    Americký investor Warren Buffett, třetí nejbohatší muž světa, říká: „Připravujme se na pády, vydělávejme na vzestupech. To první nás dělá pozornými, to druhé optimistickými.“
    náročný den
     
  6. Používá pozitivní mluvu
    Naši náladu určuje nejen to, co se kolem nás děje, ale hlavně to, jak to interpretujeme. Tedy – jak o životě, který vedeme, a o sobě samých mluvíme.
    Když optimista dosáhne úspěchu, řekne: „Předpokládal jsem to. Učil jsem se a pracovitost se mi vyplatila.“ Když uspěje pesimista, řekne: „Panebože, jaká náhoda, že jsem dostal dobrou známku.“ Rozdíl je v tom, že pesimista si nikdy nepřikládá žádnou zásluhu a má talent najít porážku i ve svém vítězství.
    Když optimista natrefí na úkol, se kterým si sám neví rady, řekne: „Buď jsou instrukce nejasné, nebo to vyžaduje více úsilí, než jsem si myslel, nebo prostě mám jen špatný den.“ Všimněte si, že optimista vede se sebou pozitivní rozhovor, kde všechny těžkosti jsou 1) venku (instrukce), 2) překonatelné (více úsilí) a dočasné (špatný den). Pesimista činí přesný opak. Sráží sám sebe a veškeré překážky vidí v sobě, nepřekonatelné a trvalé.
    Zdá se to nepodstatné, jak sami se sebou mluvíme. Ale celé tělo je propojené. Úsměv dokáže lusknutím prstu zlepšit naši náladu. Naopak když se cítíme špatně, mozek ukládá obličeji, aby byl smutný, obličejové svaly poslechnou a mozku se vrátí vzkaz: „Ano, jsem nešťastný.“
    Někdy se přes všechny nepříjemné okolnosti stačí vnitřně vzepřít, udržet své úpony v obličeji v pozitivním nastavení a do mozku odletí vzkaz: „Ale jo, docela to zvládám.“
    Ne, nikdy nezáleží na okolnostech, které se nám dějí. Někdy nám život může snášet všechna pozitiva a my je nevidíme. A někdy i v dešti dokážeme najít to, na co se těšit. Protože víme, že jen po dešti se objeví duha.
    120 stran unikátního vydání časopisu FC 3/2013 plného obyčejných lidí, kteří jen změnou svého myšlení naprosto změnili svůj život, vychází už 30. května. Časopis, který má zcela odlišný obsah než tento web, je k dispozici pouze předplatitelům, mezi něž se můžete zařadit i Vy zde. V prodeji je pouze do vyprodání kapacity.