Míry - měny - váhy 
Jednou mi volal jeden kamarád z Ameriky, že mi sehnal dobrou dodávku (jako auto) a že by mi ji mohl poslat.
Zeptal jsem se : " A kolik žere?"
A on mi odpověděl: " No normálka, asi 2 galony na 100 mil."
No a byl jsem v háji .......... trvalo mi snad půl dne než jsem se dopídil k tomu, jak to mám vypočítat ..........
Míry a váhy doznaly během staletí značných změn a jejich vzájemné srovnání je někdy problematické. Pro orientaci uvádím nejběžnější míry délkové, plošné, objemové a váhové:
Míry délkové
Historická jednotka |
Současná jednotka |
Přepočty |
| čárka | 0,0041 m | 1/12 palce = 1/144 lokte |
| palec | 0,0247 m | 1/24 lokte |
| stopa | 0,29673 m | 1/2 lokte |
| loket | 0,5927 m | 24 palců |
| sáh | 1,7778 m | 3 lokte = 72 palců |
| látro | 2,0744 m | 3,5 lokte |
| prut | 4,742 m | 2 látra = 8 loktů = 16 stop |
| provazec | 30,820 m | = 52 loktů |
| míle | 11249,5 m |
Míry plošné
| loket čtver. | 0,3513 m | |
| sáh | 3,1606 m | sáh vídeňský = 3,597 m |
| čtvrtce = měřička | 0,018 ha | 1/16 korce |
| měřice | 0,192 ha | 1/3 jitra |
| korec = strych | 0,285 ha | 8112 loktů čtver. |
| jitro | 0,285 ha | jitro rakouské = 0,5755 ha = 2 korce |
| lán selský | 18,302 ha | 64 strychy |
| lán panský | 23,136 ha | 600 záhonů = 75 jiter |
Míry objemové
| žejdlík | 0,487 lt | 1/48 věrtele = 1/4 pinty = 4 kvarty |
| máz | 1,415 lt | |
| pinta | 1,949 lt | 1/48 korce = 1/2 věrtele |
| měřička | 5,849 lt | 1/16 korce = 3 pinty = 12 žejdlíků |
| věrtel | 23,396 lt | 1/4 korce = 12 pint |
| vědro | 61,117 lt | |
| korec | 93,587 lt | 4 věrtele = 48 pint = 192 žejdlíků |
Míry váhové
| kventlík | 4,014 g | 1/64 hřivny = 1/4 lotu = 4 denary |
| lot | 16,056 g | 4 groše = 1/16 hřivny |
| hřivna | 256,9 g | 1/2 libry = 16 lotů |
| libra | 514,0 g | 1/120 centýře |
| centýř | 61,728 kg | 120 liber |
Ostatní:
tucet - 12 kusů, mandel - 15 kusů, kopa - 60 kusů, veletucet - 12 tuctů
V 17. stol. bývala výměra polí udávána v dutých mírách (korec...), která udávala plochu, kterou je možno osít tímto objemem osiva.
Metrologický systém byl na našem území zaveden až roku 1876, přestože metr byl ustaven již roku 1795. Pak byla i u nás pinta nahrazena litrem, libra kilogramem, loket metrem, sáh metrem čtverečním.
České
mincovnictví se
dělí na tři hlavní období: denárové (kolem 950
- 1300) s krátkým obdobím brakteátovým, dále grošové (1300 - 1520) a
nakonec tolarové (1520 - 1892). V denárovém období je hlavní mincí denár, v období
grošovém pražský groš
(měl 12 penízů). Za Jana Lucemburského byl zaveden zlatý dukát,
v době husitské se razily tzv.
haléře.
Za Vladislava II. se vedle pražských grošů razily peníze "bílé",
jichž bylo za jeden groš 7, a peníze "černé", kterých bylo 14 za
jeden groš. Za Jiřího z Poděbrad byl u nás povolen míšeňský groš,
přičemž se 2 kopy míšeňských grošů rovnaly 1 kopě grošů českých. V
tolarovém období se razí tolary, půltolary, čtvrttolary, bílé groše,
groše, krejcary, trojníky atd. v podstatě až do zavedení korunové
měny v r. 1892.
Dukát krejcar
Tolar (z němčiny - thaler) byla hrubá stříbrná mince, kterou začali razit páni Šlikové od r. 1519 v Jáchymově se svým znakem – českým lvem a obrazem sv. Jáchyma, později všechny mince, které vážily více než 1 lot čili 15 gramů. Měly rozličná jména a hodnotu. Obyčejně se počítal 1 tolar za 30 stříbrných grošů, čili 1,5 zlatého (3 koruny). Mince tolarová byla trvalou jednotkou všech systémů mincovnictví až do doby novější, kdy teprve ustoupila systémům se setinovým dělením – frankům, markám, dolarům a korunám.
Tolar zlatý
Zlatý (německy Gulden, fran. Florin) – původně zlatá mince, ražená nejprve r. 1252 ve Florencii. Po vzoru byzantských peněz měl na jedné straně obraz sv. Jana Křtitele a na druhé lilii s nápisem Florentia. Znenáhla byly tyto zlaté mince nahrazovány dukáty. Stříbrný zlatý byl rozšířenou jednotkou v německýc zemích a jejich okolí. Obyčejně se dělíval na 60 krejcarů po 4 fenicích (haléřích) a všeobecně se 1 zlatý = 2/3 tolaru, čili 3 zlaté = 2 tolarům.
V letech 1561 - 1573 byl v oběhu zlatý rýnský o 60 krejcarech, v letech 1576 - 1578 byl zaveden malý groš. V době třicetileté války byla ražena znehodnocená tzv. "dlouhá" (lehká) mince.
Roku 1750 byla v rámci tereziánských reforem zahájena i reforma měnová. Spočívala ve zjednodušení a sjednocení dosud nesčetného množství mincí a přesáhla i hranice sousedních států. V Rakousku byla zavedena 20 zlatková měna – tzv. konvenční měna - C.M. (podle měnové konvence s Bavorskem z r. 1753) a na základě světových cen byl zakotven poměr zlata a stříbra 1:14, přičemž ve zlatě byl základní jednotkou dukát (císařský nebo kremnický), ve stříbře pak tolar. V ní se počítalo 1,5 zlatého = 1 tolaru, který však neexistoval jako mince fyzicky, ale existovaly 2 konvenční zlaté, jichž 20 připadalo na 1 marku ryzího stříbra. Bavorsko však již po roce ustoupilo od zmíněné konvence a přešlo k měně 24 zlatkové”.
Jeden zlatý konvenční měny se dělil na 60 krejcarů. Krejcar byla stříbrná mince německého původu, jež dostala své jméno od na ní vyraženého kříže. Nejprve byl ražen v Tyrolsku před r.1496, později i jinde a r. 1561 se dostal i do mincovnictví českého. Hodnoty 2 kr, 10 kr, 30 kr a 60 kr (1 říšský zlatý). Poněvadž tím vzalo dosud obvyklé počítání na tolary a groše za své, byla k této měně nechuť a r. 1573 byla zrušena a znovu zavedena až v r. 1619 v hodnotách 3 kr, 12 kr a 24 kr.Krejcar byl ražen ještě za Marie Terezie a r. 1760 byl ražen poprvé jako měděná mince, která prodělala mnoho změn svého průměru a tloušťky.
1. listopadu 1858 došlo k další měnové reformě a Rakousko zavedlo nový rakouský zlatý (zl. rakouské měny - Ö.W. – florenus, maď. forint) jehož 45 kusů se razilo z libry stříbra. Základní mincí byl zlatý, který měl 100 krejcarů. Pak se 100 starých zlatých (konvenčních) rovnalo 105 novým (rakouským). Nový zlatý byl rozdělen na 100 krejcarů. Po zavedení měny korunové 1892 zůstaly jenom zlatníky v ceně 2 korun. V 1870 se razily také zlaté mince v ceně 8 a 4 zlaté v hodnotě rovnající se 20 fr.
Za Marie Terezie a Josefa II. existovala také nejmenší mince, známá jako "grešle" (ražena v letech 1760 - 1782) byla měděná a její hodnota byla menší než krejcar, 1 zlatý se rovnal 100 grešlím. Patřila k prvním tzv. kreditním mincím, tj. poprvé její nominální hodnota nijak nesouvisela s hodnotou kovu, ze kterého byla vyrobena.
Grešle halíř
Na stejném, tj kreditním principu, se od roku 1762 začínají objevovat papírové peníze - bankocetle - v hodnotě 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých. V roce 1811 došlo k státnímu finančnímu krachu a tím byla snížena hodnota bankocetlí, začaly se vydávat směnné listy (Einlö sungsscheine) - “šajny
Rakouská měna v desetinné soustavě zavedená roku 1858 pak od r. 1892 přešla v měnu korunovou (1 zlatý = 2 koruny). Základní jednotkou se stala koruna, která byla ražena v hodnotách zlaté mince 10, 20 a 100 korun a stříbrné mince v hodnotách 1, 2 a 5 korun. Koruna měla 100 haléřů, drobné mince se razily ze slitin niklu a bronzu. Přepočty jsou obtížné, pro informaci uvádím, že 1 zl.r.č. = 2 koruny, 1 kopa českých grošů měla v 2. polovině 17. století hodnotu asi 140 Kč (prvorepublikových), 1 kopa míšeňských grošů za třicetileté války asi 70 Kč, 1 zlatý rýnský asi 60 Kč, 1 tolar měl hodnotu cca 90 Kč.
Konvenční měna:
| Sada mincí: | Jeden tolar měl: | Jeden krejcar měl: |
| tolar | 2 zlaté | 2 půlkrejcary |
| zlatý (konvenční měny) | 3 dvacetníky | 3 grešle |
| dvacetník | 6 desetníků | 4 čtvrtkrejcary |
| desetník | 15 pětníků | |
| pětník | 20 grošů | |
| groš | 60 krejcarů | |
| krejcar |
Kopa se počítala za 70 krejcarů, dukát za 190 krejcarů.
Rakouská měna (1857 - 1892):
| Sada mincí: | Jeden zlatý měl: |
| zlatník | značení fl. nebo zl.r.č. (zlatý rakouského čísla) |
| čtvrtzlatník | 4 čtvrtzlatníky |
| dvacetník | 5 dvacetníků |
| desetník | 10 desetníků |
| pětník | 20 pětníků |
| krejcar | 100 krejcarů |
Poměr mezi zlatým konvenční měny a zlatým rakouského čísla byl 100 zl.k.m. = 105 zl. r.č.
|
. |