STANY - do hor i jen na dovolenou
Jak si vybrat ten správný stan ? 
Stany slouží k ubytování mimo domov a jsou vděčným tématem vzpomínek
nejrůznějšího druhu. Dnešní stany se velmi liší od původních, nejen svojí
konstrukcí, zvolenými materiály, ale hlavně požadavky jejich obyvatel. Svůj stan
si vybírejte pečlivě s ohledem na blízkou budoucnost. Před koupí stanu je třeba
si důkladně promyslet, na co ho budete používat. Je rozdíl mezi tím, zda chceme
koupit stan na dvůr pro děti, kde bude stát celé prázdniny, zda v něm dva týdny
do roka budeme trávit v kempu u jezera, nebo jej využijeme na vysokohorskou
turistiku několikrát do roka. Důležitým faktorem je i odolnost proti vodě. Udává
se v tlaku vodního sloupce v milimetrech.
Počasí je v posledních letech skutečně nevyzpytatelné. To co spolehlivě
fungovalo před deseti lety (například stabilní počasí v Tatrách v září, nebo v
Alpách v červnu, suché a slunečné léto v Andalusii a podobně) se už vůbec nedá
brát vážně. Tím také klesly šance na pokojný nocleh pod širákem a význam stanu
vzrostl. Další důvod pro střechu nad hlavou je hmyz. Mraky komárů v Lotyšsku,
Maďarsku, nebo v italské Pádské nížině nenechají klidně spát ani největšího
masochistu. A i když se to na první pohled možná nezdá, stan pomůže i před
chladem. Ne že by nějak výrazně izoloval, ale chrání před větrem a dovoluje
vytvořit si mikroklima - dá se "vytopit". Důležitých parametrů je několik,
bohužel je dost těžké je sladit.
Levné a méně náročné stany
Na kempování a mototuristiku jsou vhodné dvouplášťové stany kupolovité tvaru, ve kterém se dva nebo tři nosné oblouky kříží v jednom bodě. Stavba takového stanu je velmi rychlá a jednoduchá. To, že je stan dvouplášťový, znamená, že se skládá ze dvou vrstev. Mezi nimi cirkuluje vzduch, který zabraňuje, aby zkapalněné páry kanuly na obyvatele stanu. Pro tento typ stanu stačí, když zvládne 2000 milimetrů vodního sloupce. Taková voděodolnost je vhodná do běžných přeháněk, ale průtrž mračen již nezvládne.
Rodinné stany - stany pro celou rodinu
Pro velké rodinné výlety je vhodné pořídit si větší stan. Rodinné stany
mívají půdorys 6 x 3 metry a výšku 185 až 200 centimetrů. Jsou rozděleny nejméně
na dvě části a mívají i střešní okna.
Nosná konstrukce je kovová a díky barevnému rozlišení jednotlivých částí netrvá
postavení stanu dlouho. Často stany mívají sklolaminátovou konstrukci s kovovými
spojkami. Jde o kombinaci kupole, která slouží jako předsíň, a tunelu, který
tvoří ložnici. Takové stany jsou sice nižší, ale na spaní jsou stále dostatečně
vysoké. Vícečetné rodiny si mohou pořídit stan až se třemi takovými tunely.
Stany na nošení
Kdo se chce vydat na pěší či cyklistickou túru, potřebuje co nejlehčí stan, nízký a pouze s jedním duralovým prutem. Takové stany váží méně než dva kilogramy. Pro dva je vhodný stan s prutem, který ho podpírá po šířce a má proto větší podlahu. Pokud jsou takto umístěny dva pruty, vznikne tunel, který poskytuje dostatek prostoru. V předsíni větších tunelových stanů lze skrýt i kola.
Stany do hor
Drsné podmínky vyžadují odolnější konstrukci a dokonale voděodolný plášť. Ten
by měl vydržet tlak 3000-milimimetrového vodního sloupce. Podlaha by měla
vydržet tlak až 5000 milimetrů vody. Takový stan vydrží i dlouhou průtrž mračen.
Důkladnější větrací systém zabraňuje odkapávání zkondenzované vody. Konstrukce z
více prutů, které se v několika bodech protínají, zabraňuje převržení stanu při
větru.
Kdo chce používat stan v zimě, neměl by zapomenout na sněhový límec, který
chrání před zasypáním sněhem. Vchod do stanu, může posloužit jako odkládací
prostor na boty, pro vaření, atd. v nepříznivém počasí.
Odolnost a konstrukce stanů
Vodní sloupec je jednoznačná záležitost - čím vyšší, tím lepší. Pozor zejména
při podlaze, ne vždy hrubá znamená i odolná. Nejslabším místem jsou spoje, takže
čím je jich méně, tím lépe. Horolezecká stany bývají v tomto bez problémů,
protože jsou stavěny na nocleh na sněhu.
Do čím vyšších nadmořských výšek se plánujeme vybrat, tím více by měl stan
vydržet. V 3000mnm noční teploty i v létě klesají k nule, poryvy větru a bouřky
tu mají jinou sílu než u potůčku v nížině, tak pevnější materiály jsou zde
dobrým základem klidného spánku.
Hledat sněhové chlopně na letním stane je samozřejmě nesmysl. Rovněž jejich
nenajdeme na stanech ultralehkých. Ale to neznamená, že tyto stany nic nevydrží.
Jednoduše přednost dostala jiná vlastnost.
Někdy je právě zvýšená odolnost problém. Zimní stany mívají horší odvětrání,
protože se počítá s chladným vzduchem venku. To může v teplejším počasí způsobit
srážení vodní páry na vnitřní straně plachty - stan se "potí". Je třeba reagovat
preventivní: srolovat sněhové chlopně a nechat pootevřené dveře stanu tak, aby
vzduch mohl proudit. Když venku prší, velmi na tom nezáleží, ale mít stan mokrý
zevnitř pokud je venku sucho opravdu není nutné :-).
Kromě toho, je fajn pokud je stavba stanu jednoduchá. V ideálním případě se dá
postavit rychleji, než sevře voda na čaj. Stan by měl být i samonosný. To
znamená, že stojí i bez kolíků. Velmi užitečné, pokud stavíme na tvrdém (kolíky
se nedají zatlouct), nebo naopak sypkém podkladu (kolíky v zemi pořádně nedrží).
I tak je dobré pro každý případ zatížit alespoň rohy a šňůry kameny, přivázat
stan o kolo položený na zemi nebo o kořen trčící ze země. Zvláště v horách
člověk nikdy neví.
Jaká by měla být správná velikost stanu ?
Aby se dalo ve stanu trochu žít, měl by být dimenzován vždy o jedno místo
navíc:
pro sólisty stan dvoumístný, pokud jsme dva třímístný, pokud tři čtyřmístný. Při
čtyřech a více lidech v partě je rozumné rozdělit posádku na dvoj-až tříčlenné
skupinky. V současnosti nejběžnější "iglú" se dá rozdělit na 3 části - kolíky a
tyče, vnitřní stan, vrchní plachta - takže o váhu se může nejlépe podělit právě
takový počet osob.
Hmotnost stanu
Stan je nejtěžší kus vybavení, vyplatí se pořádně popřemýšlet, než ho
koupíte. Ze srovnání vychází, že jeden větší stan zatíží partu méně, než více
menších. Rozdíl je dost výrazný - jeden čtyřmístný stan je oproti dvěma
dvoumístným lehčí o 1,8 kg (!). Váhu ovlivňují i použité materiály (například
duralové kolíky namísto klasických ocelových), pocítíte to však na ceně. Dále je
to stanovení stanu - expediční kousky mohou být z lepších materiálů a přesto
těžší (protože jsou stavěny do těch nejhorších podmínek).
Ale i s hmotností se dá pohrát, i když na úkor pohodlí. Například při
dvouplášťovém stanu můžete nechat doma vnitřní stan. Dá se spekulovat také s
počtem kolíků (jen nesmí začít pořádně foukat :-)), nebo zrušit síťku proti
hmyzu (pokud jsou dveře dvojité), případně odpařit kapsičku na drobnosti atd.
Barvy stanů
Zatímco pro horolezce je oranžová, případně červená barva jasná volba (aby
byl stan co nejlépe viditelný na skalách a sněhu i za šera nebo při světle
čelovky), při jiné turistice může být výrazná barva na škodu. Každému se občas
přihodí nějaký ten bivak mimo oficiálně povoleného tábořiště a tehdy je lepší
být pokud možno co nejnenápadnější. Tedy optimum je barva hnědá, zelená, šedá,
případně tmavě modrá.
"stan" pro drsňáky
Bivakovací pytle jsou určeny pro nouzové přenocování v případě, že nestíháme
najít normální nocleh. Ale pokud z jakýchkoliv důvodů nechceme brát stan, je
lepší mít alespoň tuto minimální ochranu před deštěm, než nic. A nějakých 300
gramů není až tak odstrašující číslo.
A proč vlastně toto řešení vzpomínám? Protože mnohem lépe se spí vleže v
spacáku, jak vsedě v pláštěnky s zády opřeným o strom :-).
|
. |