Šicí stroje - jaký je nejlepší a nejoblíbenější? 
Šicí stroj je asi nejvyšší položkou ve vašich výdajích na šití. Přečtěte si rady, jak ušetřit nejen peníze, ale i čas.
Šicí stroj je asi nejvyšší položkou ve vašich výdajích na šití. Výběrem toho správného šicího
stroje si ušetříte nejen peníze, ale i trpělivost, kterou budete potřebovat na pozdější šití. Přečtěte si
následující rady, které vám určitě ušetří nemalé množství problémům a usnadní rozhodování.
Při koupi šicího stroje se rozhodujeme stejně, jako při každém větším výdeji. Nejprve je nutné určit si finanční hranici, za kterou nechcete jít. Šicí stroje se dnes dají koupit v cenových relacích od méně než sto eur až po sofistikované stroje za více než pět tisíc.
Při pohledu na některé skvosty si někteří z nás řeknou, že potřebují využít každou maličkost, kterou přístroj nabízí. Takovým způsobem se mnozí dostanou do situace, kdy zjistí, že v přístroji, který mají doma, se skrývá celá textilní továrna a že většinu potenciálu stroje nikdy nevyužijí. Proto je nutné si upřímně říct, jak intenzivně budete šicí stroj používat. Odpovězte si na otázku, zda jej využijete jen jednou do měsíce, kdy budete stopka synovi ponožky nebo zašívat deku. Nebo budete chtít ušít dceři kostým, pak nějaké sako a nakonec zjistíte, že za poslední měsíc jste stroj ani neodpojili ze zásuvky?
Meter Mějte na paměti, že cenově výhodná nabídka ještě nemusí znamenat, že je výhodná i pro vás. Mnohokrát se stává, že stroj za nízkou cenu není stavěný na zátěž, kterou něj jeho majitel (nebo majitelka) naloží. Odpověď na tuto otázku vám ušetří spoustu a spoustu hodin frustrace a času. I proto je nutné spočítat si, jako často budete chtít šít.
Podle odpovědi na předchozí otázku si už budeme jisti, který typ modelů nám sedne. Šicí stroje jsou buď univerzální, s kterými si vystačíme při ojedinělém šití. Pokud však používáme šicí stroj jako pracovní nástroj (nebo jako seriózní koníček), otevřou se nám možnosti používání specializovaných šicích strojů.
Neboť jejich existuje nespočet, jejichž využití se od sebe velmi liší nebo jsou použitelné pouze na některé úkony, doporučujeme s tímto rozhodnutím zajít za vaším prodejcem. Ten vám ochotně poradí a najde typ, který naplno využijete a vynaložíte své peníze zbytečně na zbytečně drahý stroj.
Vyberte si nejlepšího prodejce. Odvětví šití a šicích strojů je jednou z mála, která vyžaduje, aby byl prodejce opravdu solidní a renomovaný. Vybírejte si pouze autorizovaných prodejců šicích strojů. Stejně je třeba hledat autorizovaný servis, kterému, stejně jako autorizovanému prodejci, výrobce šicích strojů důvěřuje a zná ho. Je nutné, abyste prodejce opravdu znali a věděli, že firma je reálná a existující, že má blízko k zákazníkovi. Zeptejte se na reklamační řád, na skryté poplatky a odvoz zboží až domů. Zkuste jim zavolat.
Historie šicích strojů
První začátky automatických šicích strojů sahají do roku 1791, kdy si britský vynálezce Thomas Saint jako první nechal patentovat design šicího stroje. Původně ho chtěl používat na šití kůže a plátna, ale k praktickému a reálnému sestrojení šicímu stroje nikdy nedošlo. Podařilo se to až o dvacet let později rakouskému krejčímu, Josefu Maderspergerovi. Po sedmi letech vývoje představil svůj fungující šicí stroj v roce 1814. Následovalo zlepšování technologie a již 17. července 1830 byl ve Francii sestrojen šicí stroj schopen šít rovné lemy řetízkovým stehem a to rychlostí až 200 stehů za minutu, kterou o 17 let zlepšil až na 300 stehů (pro srovnání, krejčí byl schopen za minutu provést pouze 30 stehů). Jeho autorem byl krejčí Barthélemy Thimonier. Jeho schopnost uplatnit vynálezy prakticky využil v podnikání. Po masivních investicích od investorů a kontraktu na šití francouzských vojenských uniforem se stal šéfem ve fabrice s osmdesáti šicími stroji. Jak však bylo v té době v Evropě běžné, v lednu 1831 vtrhli do továrny krejčí, zničily stroje a Thimmonier utekl v obavě o svůj život. Své vynálezy dále zlepšoval, zemřel však jako relativně chudý člověk.
Šicí stroj schopen šít prošívacím stehem vynalezl až Walter Hunt v roce 1833. Používal zakřivenou jehlu, která měla otvor na nit na stejném konci jako hrot. Byl však náročný na údržbu a vyžadoval nastavení po každém doplnění nitě, proto Hunt ztratil zájem o patent a stroj prodal. V USA patentoval první šicí stroj až John Greenough v roce 1842.
O tři roky později, v roce 1845, vytvořil svůj šicí stroj Elias Howe. Byl založený na podobném principu jako ten Hunt, ale šil na látku postavenou svisle. Největším zlepšením bylo přidání žlábku na jehlu, který postupoval v směru od hrotu, počínaje od oka.
Isaac Merritt Singer Synonymem šicího stroje se však stal až Isaac Merritt Singer. Během své inženýrské praxe se seznámil s rotačním šicím strojem, který opravovali v jednom bostonském obchodě. Věděl, že tehdejší stroje byly kazivým a nespolehlivé, proto se pustil do vynálezu vlastního.
Nepoužíval rotační člunek, jehlu upevnil svisle a přidal vodorovnou "nožičku" na přidržování látky. Kombinoval prvky šicích strojů Thimmoniera, Hunta a Howa. Americký patent dostal v roce 1851, patent na pedál pohánějící jeho stroje však dostat kvůli tehdy již rozšířenému používání nemohl. Když se o těchto šicích strojích dozvěděl Howe, podal na Singera žalobu a následně dostal poměrnou část z dosud vyrobených strojů. Později založil Singer společnost umožňující zájemcům bez dostatečných finančních prostředků zakoupit si šicí stroj na leasing.
Z dalšího vývoje si zaslouží vzpomenout Allena B. Wilsona, který po patentových neshodách s Johnem Bradshaw, založil společnost s Nathanielom Wheeler. Další vývoj šicích strojů již nevykazoval podobně rychlý pokrok, ačkoli přinesl některé novinky, jako kmitající člunek nebo čtyřdobé uchytávání nití. Do popředí se dostávala společnost Wheeler and Wilson, která na trhu více než napůl dominovala. Zuřily tzv.. patentové boje, které skončily dohodou Singera, Howa a Wheeler a Wilsona, kteří spojili své patenty a nabízely jejich ostatním. Z dalších jmen si zaslouží uznání například práce Jamese Edwarda Allena Gibsa.
V roce 1946 byl pod vedením majitele koncernu Kiichiro Toyoda vyroben první šicí stroj Toyota, který propagoval funkčnost a design. V roce 1987 se v Izraeli dostaly do praxe první zrakově ovládaná a počítačově řízené průmyslové šicí stroje v obuvnickém průmyslu, které dramaticky zvýšily přesnost a kontrolu šití.
|
. |