ZLATO - Jak vydělat na zlatě 
Jak vydělat na zlatě
Vím do čeho vrazit peníze! V žádném případě nechceme kazit dobré jméno bank.
Ukládat si těžce vydělané peníze na vkladních knížek a těšit se z tříprocentního
roku má také své kouzlo.
Chci Vám jen nabídnout pár faktů, které by měl vědět každý budoucí milionář. Zjistil jsme, co každý boháč ukrývá ve svém sejfu!
Je to .......... ZLATO ...... zlatíčko ....
Šperkovnice Vaší manželky je určitě plná prstenů, náušnic a řetízků. Samozřejmě zlatých. Důvod pro radost z velkého majetku to ale není. Z takového zlata se potěší maximálně Vaši vnuci, kteří to jednou všechno zdědí a dají do zastavárny. Takto se byznys nedělá! Pokud chcete vydělat na zlatě, začněte shánět zlomkové zlato, zlaté pruty nebo mince. Šperky totiž obsahují jen maximálně 75% zlata, zatímco dukáty až 98%! Cena zlata, tak jako při všem ostatním, závisí na poptávce. A ta se bude nadále zvyšovat. Netvrdí to místní věštkyně, ale vývoj na trhu. Většina dostupných zlatých žil už to nejzajímavější dala. Nyní se musí začít těžit na nedostupných a méně výnosných místech.
Cena zlata stoupá neustále a to jste si jistě všimli i Vy. Vím, že banky tvrdí, že nejlepší je dát všechny peníze k nim, ale osobně to nevidím, jako tu nejlepší možnost. Zlato, investišní zlato, zlatí mince a všechno se zlatem spojené je prostě mnohem jistější. Ukládat peníze do zlata je nejjistější už tisíce let. Ještě jsem nikdy neslyšel, že by na zlatě někdo někdy prodělal. A víte proč? Protože to prostě nejde ......
ŘEČ PENĚZ:
Cena zlata dosahuje historická maxima! Kilogramové cihlička stojí přibližně 20.200, - eur, což je o polovičku více než před pár lety.
Jak se zlato dobývá a kde se s ním obchoduje?
Kolik je vlastně na světě zlata? Dobrá otázka.
Odpověď je však paradoxně jednoduchá. Málo.
Proto je tak vzácné.
Pokud by se dala sestrojit kostka všeho zlata, které bylo dosud vytěžené, její hrana by měla 22 metrů. Na první pohled to není mnoho. Pokud by se tato kostka pronásobila aktuální cenou na burze, tak by vzniklo vskutku zajímavé číslo - 4600 mld.. USD. Takovou kostku dnes nikdo nevyrobí. Nejen proto, že 32 tisíc tun je bezpečně uložených v přísně střežených trezorech národních bank, 20 tisíc tun je schované v truhlici na dně oceánů, zakopaných, ztracených a čekají na objevení, ale proto, že tisíce tun zlata se každoročně spotřebují na výrobu různých výrobků. Nejde pouze o různé šperky a klenoty. Zlato je velmi důležitý kov v stomatologii, v plastické a kosmetické chirurgii, v kosmonautice i v elektrotechnickém průmyslu. Na rostoucí cenu zlata tedy ovlivňuje nejen nejistota na akciových trzích, ale také zájem o výdobytky moderní technologie a pokrok v medicíně.
Proč zlato?
Důvodů, proč investovat do zlata, je hned několik. Zlato znamená jistotu. Ochraňuje nás před inflací. Je garantem likvidity, protože se s ním dá obchodovat 24 hodin denně na celém světě. Zlata netřeba mít hodně, aby se uchovalo mnoho peněz. Zlato má svou cenu bez ohledu na politický systém v zemi.
Těžba zlata
Odhaduje se, že 45% vytěženého zlata je vedlejším produktem při těžbě jiných kovů. To však nesnižuje jeho autoritu mezi investory. Zlato má v porovnání s ostatními kovy ojedinělé vlastnosti. Bez ohledu na fyzikální a chemické vlastnosti je to schopnost "shromažďovat se". Zatímco ostatní kovy se rozptýlí v pestré podobě a tvarech do celého světa, drahé kovy se hromadí v rukou investorů a zájemců o ně. Těžit zlato se bude neustále a je málo pravděpodobné, že by světové zásoby zlata klesaly. Snižují se pouze zásoby v současných známých ložiskách. Modernizací těžebních zařízení se dá dostat stále hlouběji a hlouběji do zemské kůry a novými technologickými postupy efektivněji využívat vytěženou horninu. Doposud se podle odborníků vytěžil pouze zlomek objemu zlata, co se nachází v zemském jádře. Objem těžby zlata se zrychluje. Za posledních 50 let bylo vytěženo tolik zlata, kolik se z hlubin země vydobylo za předchozích 5000 let. Ještě před dvaceti lety se roční těžba pohybovala na úrovni kolem 1000 tun. V poslední dekádě jsou to tři tisíce tun za rok.
Zlaté doly
Stavba dolů začíná hloubením šachty z povrchu. Následně se rozdělí do sekcí,
z nichž každá má specifickou úlohu. Nimi se dopravuje hornina, horníci, stroje
nebo se jimi provádějí záchranné akce. Výtahy dosahují rychlosti 60 km za hodinu
a vejde se do nich 40 lidí. V hloubce tří kilometrů je teplota kolem 55 stupňů
Celsia, a proto se doly vyřizují chladícími zařízeními, které stlačí ručičku
teploměru na přijatelnou úroveň. Jen co horníci narazí na horninu obsahující
zlato, začnou kopat šikmé tunely směřující k zlaté žíle. Do zlatonosných slojí
se vyvrtají otvory, které se vyplní výbušninou a v pravidelných intervalech se
odpálují. Roztříštěná hornina se ukládá do vozíků a odváží na povrch. Tam se
drtí a mele na jemný prášek. Chemickými procesy se zlato oddělí od zbytku
horniny. Zlatý roztok se vysuší a směřuje do tavicí pece, z níž vytéká zlato v
90-procentní ryzosti. Takové zlaté cihly se později v rafinérii zpracují na
99-procentní ryzost a odtud směřují na světové trhy. K nejvýznamnějším
producentem zlata patří Jihoafrická republika, USA, Austrálie a Kanada.
Rozšiřování nebo zavírání zlatých dolů se odvíjí v první řadě od ceny zlata na
světových trzích a od nákladů na jeho těžbu. Například v Jihoafrické republice
představovaly náklady na tunu vytěžených rud v letech 1925 až 1939 v průměru
2,15 randu. Již v roce 1971 se náklady vyšplhaly na 7,8 randu. Moderními
technologiemi se v roce 1971 však podařilo vytěžil ze stejné rudy více vzácných
kovů, což přineslo dodatečný zisk. Výtěžnost zlata se podle statistik z roku
1950 pohybovala kolem 3 až 4 gramů na tunu horniny. Začátkem sedmdesátých let to
bylo 12 gramů. V současnosti se tato úroveň pohybuje na sedmi gramech.
Díky vysoké ceně zlata se otevírají další možnosti jeho těžby. Mezi ně patří i
těžba zlata na dně oceánů, ale zatím je to jen hudba budoucnosti, protože nejsou
k dispozici potřebné technologie.
Recyklované zlato
Podobně jako funguje koloběh vody v přírodě, má svůj koloběh i zlato.
Nejjednodušším příkladem je zlomková zlato z poškozených nebo havarovaných
šperků. V posledních letech se do centra pozornosti dostává recyklace zlata z
elektronických přístrojů. Zlaté nebo pozlacené součásti mají mobilní telefony,
kopírky i lahvičky od kosmetických výrobků. "Zlatého šrotu" se ročně zpracuje až
několik tisíc tun. Proces získávání zlata je v podstatě jednoduchý, ale náročný
na technologii. Zlato se musí mechanicky odstranit, roztavit a následně teplem
nebo chemicky oddělit od jiných kovů. Výsledkem může být i zlatá cihlička, která
náleží vlastníkovi "zlatého šrotu".
Ryzost zlata
Na každém zlatem výrobku je punc, který dokazuje obsah zlata. Pro zjištění
ryzosti zlata jsou nezbytné laboratorní zkoušky, jejichž složitý postup vyžaduje
speciální techniku. Množství drahého kovu se označuje v tisících. Ryzí zlato má
označení 1000/1000, což znamená, že žlutý kov je bez příměsí. V praxi takový
status zlata není možné dosáhnout, proto se na nejryzejší zlato razí čtyři
devítky. Čtyři devítky znamenají, že v kovu se nachází nanejvýše jedna tisícina
příměsi.
Zlaté rezervy národní banky
Cenu zlata ovlivňují i národní banky, které mají možnost převést části svých
zlatých rezerv. Národní banky v Evropě mají ve svých rezervách 40 - až
50procentní podíl ve zlatě a snaží se ho postupem času snižovat. Na odprodeje
reaguje křivka poptávky a nabídky, a tedy i cena zlata. Důvodem výprodeje zlata
je vůle politiků financovat deficitní státní rozpočty. Ze všech států se podle
organizace World Gold Council objemy zlatých rezerv v uplynulém roce zvýšily
pouze v několika státech: Mongolsku, Kazachstánu, Rusku, Tádžikistánu, Brazílii
a Bělorusku.
Švýcarsko a zlato
Maličkosti uzavírají obchody. Švýcarsko se stalo vyhledávaným místem zájemců o
obchodování se zlatem díky tomu, že Švýcaři byli ochotni nabízet svým zákazníkům
zlato v takové podobě, v jaké si ho přáli. 400-uncový pruty jsou mnohým
individuálním investorům nedostupné, proto švýcarské banky přistoupily k prodeji
malých zlatých cihliček s váhou jednoho gramu.
Co se zlatem?
Kde všude se dá ještě zlato použít? Střecha hotelu Fox and Hounds v San
Francisku je pokryta deskami ze zlatým povrchem, které v létě odrážejí sluneční
paprsky. Vnější skleněné stěny budovy pojišťovací společnosti Australian Mutual
Provident Society obsahují zlato, protože jeho přítomnost podstatně snižuje
náklady na provoz klimatizačního zařízení. V obou případech jde o velmi tenké
vrstvy zlata. Oba příklady ukazují, kde všude jsou ještě mezery ve využívání
tohoto jedinečného kovu.
Jak se vydělává na zlatě
Možností, jak vydělat na zlatě, je nesmírně mnoho. Zájem o investice do zlata
jako komodity je vyšší v zemích Evropské unie, které na něj neuplatňují DPH.
Dále se dá spekulovat na výnosy ze zlatých depozit, tzv.. gold forward. V
případě standardizovaných objemů a lhůt jedná o gold futures. Mezi další
nástroje patří gold fras nebo indexové akcie (Central Gold - Trust, Gold Bullion
Securities, tracks Gold Trust). Pro zájemce je zde i Exchange Trade Fund iShares
COMEX Gold Trust.
Do zlata lze investovat pomocí investičních certifikátů či podílových fondů
zaměřených na zlatokopecké společnosti (na našem trhu Capital Invest Gold Stock).
Možností investování do zlata na Slovensku je hned několik. Stačí zajít za
zlatníkem a objednat si několik šperků nebo zlatou cihličku. Těm, kteří mají
méně peněz a žluté platidlo jejich přesto láká, mají možnost využít nabídku bank
a obchodníků s cennými papíry. "Klienti našeho privátního bankovnictví mají
možnost nakoupit drahé kovy výhradně v zaknihované podobě ve formě indexového
certifikátu, říká Roman Zack, ředitel PR Tatra banky. Fyzický nákup zlata a jeho
trezorovanie momentálně není zajímavé kvůli nákladnosti a existenci účinnější
formy držby v podobě indexového certifikátu. "Po těchto službách neexistuje
poptávka ze strany běžných retailových klientů, proto jim tuto službu aktivně
nenabízíme," dodává Zacka. V principu u každého obchodníka s cennými papíry se
dá koupit investiční certifikát vázaný na zlato.
Obchodování se zlatem
Se zlatem se obchoduje pouze v několika městech světa. Roky si dominanci
udržel Londýn, kde se prodávalo zejména zlato z Jižní Afriky. Mezi další města
patří New York, Tokio, Hongkong, Singapur, Curych, Dubaj a Šanghaj.
"Gold fixing" je stanovení ceny zlata na londýnské burze. Ceremoniál určení ceny
s počátky v roce 1919 se odehrává v prvním patře Rotschildskej banky. Cenu
určuje celkem pět členů různých bank. V místnosti je jeden velký stůl pro
předsedajícího z domácí banky a čtyři menší pro ostatní členy zasedání. Na
každém stole je telefon s propojením na dealerů a stojan s anglickou vlajkou. V
případě, že někdo z členů vztyčí vlajku, znamená to, že přerušuje ceremoniál a
domlouvá se se svými dealery, kteří jsou v přímém spojení se svými klienty. Jen
co se dohodne, položí vlajku a ceremoniál pokračuje.
Otevírací cena je známá v 10.30 ao 15:00 a ohlašuje ji předsedající. Ta se
rychle dostane k dealerům, kteří ji sdělují klientům. Klienti sdělí, kolik
prodávají a kolik nakupují. Když je známo, který klient kupuje a který prodává,
předseda zjistí, kolik prutů zlata se má zobchodovat. Cena zlata se zafixuje v
momentě, kdy se poptávka rovná nabídce. Pokud se zájmy klientů nesetkají,
stanoví se nová cena, dokud se nevytvoří rovnováha na straně poptávky i nabídky.
Obchodní jednotkou londýnského trhu je bar (cihla, prut), což je jednotka
rovnající se přibližně 400 troyským uncí (12,5 kg) při minimální ryzosti
995/1000. Každý prut musí být označen značkou jednoho z vybraných zpracovatelů
zlata. Celkově jde o 55 zpracovatelů z 26 států. Patří k nim i Severní Korea,
Kyrgyzstán i Zimbabwe.
MOŽNOSTI investování do zlata
ZLATÉ ŠPERKY
Není šperk jako šperk. Některý zlatý šperk má hodnotu zlata v něm, jiný zohledňuje i práci zlatníka nebo historickou hodnotu. Šperky se nejen v minulosti dávala najevo síla, moc i majetkové poměry. Dnes se podle množství šperků sice dá člověk zařadit do určité skupiny, nikoliv však příjmové. Nejpoužívanějším zlatým šperkem, ať už v minulosti nebo v současnosti, jsou prsteny. Prsten je symbolem věčnosti, protože jako kruh nemá začátek ani konec. Podle řecké mytologie prsten vymyslel Zeus, aby Prométhea připomínal, že byl kdysi přikovaný ke skále. Zlatými prsteny se v antickém Římě mohli zdobit pouze senátoři a nošení několika prstenů na jednom prstě nebylo přípustné. Móda si později vyžádala, že zlatem se mohly zdobit i běžní obyvatelé města. A proč se prsteníček jmenuje prsteníkem? Protože staří Řekové nosili prsten na čtvrtém prstě. Mezi nejvzácnější zlaté šperky patří carské velikonoční vajíčka. Každé z nich má hodnotu nejméně 10 milionů. USD. První kus si nechal vyrobit ruský car Alexandr II. v roce 1885 a věnoval ho své manželce na Velikonoce. Tradice těchto klenotů přetrvala 30 let, během nichž se jich vyrobilo 50 kusů. Nejvíce zlata na výrobu šperků spotřebuje Indie. Souvisí to s historickými tradicemi v této druhé nejlidnatější zemi.
|
. |