STŘECHY - jak ji správně postavit 
Střecha
je významným stavebním prvkem domu. Jsou na ni kladeny vysoké podmínky ohledně
bezpečnosti, odolnosti, trvanlivosti i vzhledu. Protože střechy jsou často
vystaveny nepříznivým povětrnostním podmínkám, je třeba u nich kvalitu skutečně
zajistit co nejvyšší. Významnou roli na kvalitu střechy má použitý materiál. Je
to nemalá investice a kdo chce šetřit na stavbě střechy, tak na to většinou
dříve či později doplatí. Může se to vymstít v nejnevhodnější okamžik.
Odtok vody ze střech menšího rozsahu je řešen sklonem střechy na jednom místě a voda je směřována k žlabu. Ten se nachází většinou na jedné straně stavby. U větších střech se odtok vody řeší rovinami, které mají různý spád a voda stéká do nejnižšího místa a odtéká.
Koncem minulého století se do obliby zas dostaly šikmé střechy, složené z krytiny a krovu, který má zároveň i funkci nosné konstrukce zastřešení. Konstrukce je nejčastěji vyhotovena ze dřeva, oceli, železobetonu nebo kombinovaná z různých materiálů.
Jak postavit střechu a jaké materiály na střechu nejlépe použít ?
- Samotná realizace střechy má naplnit představy architekta a splnit očekávání budoucího uživatele nebo vlastníka střechy. Z tohoto důvodu se na realizaci třeba zodpovědně připravit. Neboť i nejlepší projekt s kvalitním materiálem se v rukou neodborníky stává časovanou bombou. Příprava na realizaci má spočívat v seznámení se s projektovou dokumentací as navrhovaným technickým řešením.
- V současnosti je nabídka materiálů velmi široká a hlavně na takové technické a kvalitativní úrovni, že není problém realizovat střechy nejrůznějších tvarů a konstrukcí. Je na architektovi a investorovi, aby společně našli řešení, které v konečném důsledku uspokojí všechny zúčastněné strany. Dokonce i v minulosti zatracované ploché střechy dokáží vytvořit požadovanou pohodu vnitřních prostor. A v případě teras a zelených střech vytvořit místo na příjemnou relaxaci.
- Stává se, že střecha je v projektu domu řešená jen jednou čarou, jakoby projektant "zapomněl" navrhnout a zaznačit celou skladbu střechy. Na druhé straně je běžná praxe, že majitel do poslední chvíle není rozhodnut pro druh střešní krytiny. Kromě finančního hlediska je ovlivňován tvarem, barvou a v neposlední řadě "zaručenými" informacemi o téměř dokonalých vlastnostech dané střešní krytiny. Pak se nelze divit, že se vyskytují střechy, jejichž sklon je v rozporu s doporučeným sklonem výrobce. Respektive jsou použity nebo zabudované materiály, které k tomu nejsou určeny.
- Důležité je si uvědomit, že střecha není jen to, co je vidět, tedy krytina, ale i ostatní vrstvy střešního pláště. A právě při realizaci těchto vrstev se často zapomíná na jejich úlohu ve skladbě střechy. Při výběru nebo realizaci například pojistné hydroizolace se často podceňuje kvalita materiálu a provedení. Tyto vrstvy následně neplní nebo pouze nedostatečně plní svou funkci. Také nelze zapomínat na související klempířské konstrukce, které se podílejí na funkčnosti střechy. Často pozoruji chyby při jejich montáži, protože nejsou realizovány v souladu s platnou ČSN a technologickými předpisy dodavatelů jednotlivých materiálů.
- Navzdory všem těmto okolnostem by měla každá odborná střechařská firma vypořádat i s nejsložitější střechou. Střechařská firma musí znát materiál, jeho vlastnosti a použití. Důležité je vědět, za jakých podmínek a jak ho třeba zabudovat do vrstev střešního pláště. Tak aby střecha plnila svůj účel nejen z hlediska hydroizolačního, tepelně-technického, ale také z hlediska užívání a údržby.
- Cena následovaná barvou a druhem materiálu jsou tři hlavní kategorie, které zákazníci zohledňují při výběru. Kvalita, která se navenek projevuje jako trvanlivost, stálobarevnost, přesnost a bezúdržbovost, pokulhává až vzadu. Klienti by však měly pořadí obrátit a začít kvalitou. Pokud se totiž počáteční investice příliš zmáčkne, časem se to často vymstí.
- Často se stává, že někteří zákazníci se křečovitě snaží srovnávat jednotlivé druhy střešní krytiny podle ceny za metr čtvereční. Tato cena však může být zavádějící, protože nezohledňuje celek. Doplňky, tvar střechy zda způsob podbití, to vše ovlivní výslednou cenu. Krytina, která se v přepočtu na m2 jeví jako výrazně levnější, po započítání všech položek už vůbec nemusí být až tak výhodná.
- Vypočtená množství kupované krytiny a izolací se obvykle neshoduje na sto procent s reálně spotřebovaným materiálem. Zákazníkovi buď malá část krytiny zůstane nebo naopak chybí. Pokud jde o standardní materiály, nebývá problém s dokoupením nebo zpětným odprodejem. Odchylky vznikají často při samotné realizaci střechy z důvodu drobných nepřesností nebo pokud se jako podklad pro výpočet použil původní projekt bez zaznamenaných změn provedených během realizace stavby.
- Protisněhová ochrana je často nedostatečná. Jakýmsi trendem se v poslední době staly dvě řady protisněhových tašek nebo háků ve spodní třetině střechy. Aby střecha bez problémů držela i jednorázový přebytek sněhu, správně by měly být rozmístěny po celé střeše. Za škody vzniklé poškozením cizího majetku či zdraví osob při sesuvu sněhu ze střechy odpovídá majitel. A to může vyjít draž než vstupní investice do protisněhových prvků.
- Při návrhu a tvorbě střechy, je třeba vycházet z celkového konceptu, architektonického ztvárnění stavby, její funkce a provozu. Důležité je znát kromě způsobu života majitelů i charakter okolí. Střecha ve městě nemůže být stejná jako střecha v malé obci, podobně jako střecha v památkové zóně bude odlišná od vyhotovení v moderním satelitu.
- I účel střechy napoví něco o jejím budoucím tvaru či velikosti. Bude se aktivně využívat podstřešních prostor? Nebo poslouží výhradně jako "pátá fasáda", navržená na dotvoření celkového architektonického díla? Přístup k návrhu obytného a neobytného podkroví je totiž jiný. Rozdíly se mohou projevit ve tvaru, sklonu i materiálovém provedení. Při návrhu obytného prostředí je kromě jiného třeba se řídit i platnou legislativou. Ta určuje minimální podchodnou výšku a předepisuje protipožární úpravu. Architekt musí vyřešit i vhodnou a dostatečnou tepelnou izolaci, podkrovní prosvětlení a podobně.
- I stavby s plochou střechou potřebují jakási opatření. Střechu je možné ukončením třeba atikou nebo římsou, která ji vizuálně uzavře, atd..
- Při rekonstrukci domu a střechy je v první řadě nutné zhodnotit stavební možnosti existující stavby. To, co se v původním podkroví může při změně na obytné zdát na první pohled omezením, jako například původní krovové a trámová konstrukce, může nakonec přinést v interiéru nečekané zpestření. Náročnější jsou renovace střech na památkově chráněných objektech, kdy je třeba skloubit původní charakter a památkovou hodnotu domu s novou funkcí.
- Pojištění nemovitosti kromě stavby jako takové v sobě zahrnuje i všechny stavební součásti, jakož i technické, energetické a technologické vybavení. Při přijetí do pojištění budovy se při střeše posuzuje zejména její technický stav a náklady na pořízení. Ty jsou vyjádřeny v celkové pojistné částce budovy. Samostatně se střecha nepojišťuje. Na typ střešní krytiny se při pojišťování nemovitosti zpravidla nepřihlíží, ale použitá krytina musí vyhovovat stanoveným normám. To se týká i ostatních částí střechy.
- Majitel by měl během životnosti střechy zajistit dostatečnou údržbu, čímž může aktivně prodloužit její životnost, ale i odolnost proti povětrnostním vlivům. Také trvanlivost například na pohled bezúdržbové betonové tašky mohou být znehodnoceny, pokud se nechají zarůst mechem. V něm se následně snadněji zadržují kyselé deště s škodlivými látkami. Ty pak působí destruktivně na povrch a strukturu materiálu krytiny. U některých materiálů se trvanlivost při nedostatečné nebo nevhodné údržbě výrazně snižuje. Takovými jsou například krytiny na bázi pryskyřičných pásů bez ochranné krycí vrstvy nebo krytiny z plechu bez předepsaných opakovaných nátěrů.
- Co se týče zabezpečení střechy proti krádeži, pojišťovna se na střechu dívá ze dvou úhlů. Prvním je odcizení samotné střešní krytiny a jiných součástí střechy. Podmínka je, aby bylo pojištěním kryto i riziko odcizení vnějších stavebních součástí. Střecha nemusí být speciálně zajištěna, smluvně však může být sjednána například podmínka oplocení stavby nebo existence kamerového systému.
- Z jiného aspektu je střecha místo, přes které může pachatel vniknout do nemovitosti s úmyslem krást. Při jejím standardním provedení musí být střecha pevně spojena s budovou a krytina řádně upevněna. Kromě toho se důraz klade zpravidla na otvory nacházející se ve střešní konstrukci, jako jsou okna, dveře, větrací otvory, průduchy a podobně. Tyto otvory musí být uzavíratelné a zabezpečeny proti vniknutí neoprávněné osoby, tedy tak, aby je nebylo možné nenásilně otevřít zvenčí. Při vyšších pojistných částkách může pojišťovna požadovat bezpečnostní fólie na sklech, případně mříže.
|
. |