VANY jak si vybrat a koupit vanu 
Ponořit se do horkého koupele a příjemně relaxovat ... Kdo by o to nestál? Jenže dřív než si budeme rozmazlovat tělo, musíme k takovému koupeli vybrat správnou nádobu. Koryta dávno nejsou v módě, už před mnoha desítkami let je nenávratně nahradila vana. Její instalace spojená s náročnými stavebními pracemi a vytoužený relaxační účinek pak celou rodinu vybízí k starostlivým úvahám při jejím výběru.
Mohlo by se zdát, že je to lehké, ale není, jak by se mohlo zdát. Otázek bývá hned několik. Jaký zvolit materiál? Bude tvar dostačující? Jakou by měla mít výbavu? Odpověď dostanete na následujících řádcích.
Jak vybírat vanu
Nepodceňujte tvar
Tvar vany se odvíjí od prostorových možností a návyků uživatele. Nejčastěji vyhledávané jsou vany obdélníkové nebo rohové, které se obzvláště v porevolučním době těšily velké oblibě, kdy patřily k novinkám. Nevšední pojetí přilákalo mnoha zvědavců, kteří mu podlehli avšak neuvědomili si několik omezujících pravidel. Rohová vana zabírá v místnosti více místa než klasický tvar, přičemž vnitřní prostor je stejný. Z tohoto důvodu je toto řešení vhodné zejména do prostorných koupelen, kde tvar také více vynikne. Výhodou je naopak větší odkládací prostor, který kromě hygienických potřeb pojme například šampaňské s skleničkami. Další tvarové řešení, např.. kruhová, půlkruhová, šestiúhelníkový vana atd.. si vybíráme zejména s ohledem na prostorové možnosti. Buď jsou vhodné v atypických prostorách, kde neobvyklý tvar zásadně pomůže vyřešit uspořádání zařízení (např. šestiúhelníkový vana) nebo patří k rozměrným modelem a hodí se do prostorných koupelen (např. kruhová vana).
Ať už zvolíte jakýkoliv tvar, mějte na paměti, že neurčuje velikost vnitřního prostoru. A o ten nám jde především. Proto odborníci doporučují si při koupi vanu vyzkoušet. Nestyďte se proto a přímo v prodejně si do vany lehněte a otestujte, zda máte dostatek prostoru. Berte v úvahu všech členů domácnosti, např. dvoumetrový manžel bude potřebovat prostornější model než padesátikolová žena a nezapomínejme ani na děti.
Obecně platí, že vybíráme tvar tak, aby vyhovoval koupelnové místnosti, tedy tak, aby vana zabírala co nejméně místa. Od toho se také odvíjí její umístění. Můžeme si koupit vanu volně stojící, která potřebuje dostatek prostoru, aby její tvar vynikl. Další jsou určeny k zabudování, zpravidla stojí u zdi a jsou s čelním či postranním panelem nebo je můžeme klasicky obezdít a obložit. Poslední variantou jsou vany zápustné, vhodné zvláště do luxusních koupelen, kde působí zajímavým nevšedním dojmem.
Materiály
Kvalitu a tedy životnost vany určuje zejména materiál, ze kterého je vyrobena. I když najdeme na trhu mnoho různých možností, nejdůležitější jsou dvě možnosti : ocel a akrylát. Ocelová vana převzala místo po vaně z litiny. Změna materiálu měla za následek snížení hmotnosti a díky nové výrobě, která se dělá lisováním na trhu objevily nové tvary. Dnes se na výrobu ocelových van používají dva materiály, které zároveň určují kvalitu výrobku. Je to ocelový plech a ocelový plát. Rozdílnost materiálu je dána technologií výroby. Pokud se rozhodnete pro vanu z oceli, pak byste se měli ptát na tloušťku materiálu. Standardně je tloušťka 2 mm, kvalitní modely mají více než 3 mm (ocel + smalt). Dostatečně silný materiál zajišťuje, že je vana samonosná, nepracuje s okolím a tím pádem se nekroutí. Smalt, který ji chrání na povrchu nepraská.
V sedmdesátých letech dvacátého století přišli výrobci s novým materiálem pro výrobu van - akrylátem. Je to nejtvrdší termoplast, velmi pružný avšak křehký, proto se musí po vylisování dno vyztužit dřevotřískovou deskou, a to vše následně zpevnit skelným vláknem a polyesterovou pryskyřicí. Některé firmy používají na zpevnění speciální hmotu, která zdokonaluje pevnost, a tak zvyšuje její kvalitu. Akrylát dobře tepelně izoluje, neklouže a je hygienický. Jeho vlastnosti umožňují jednoduše a rychle vyrobit jakýkoliv tvar vany. Proto na trhu najdete mnohem širší možnosti různých tvarů akrylátových van oproti ocelovým. Pokud si budete kupovat vanu z akrylátu, pak se ptejte na tloušťku materiálu, standardně bývá 4 - 5 mm, luxusnější modely a náročnější tvary jsou silné až 8 mm.
Jak jste asi všichni zjistili, nedá se jednoznačně říci, který z popsaných materiálů je lepší nebo horší, každý z nich má své přednosti, ale i neduhy. Při výběru velmi záleží na požadavcích a samozřejmě i vlastních pocitech - ve vaně jste nazí, tělem se dotýkáte materiálu, cítíte ho.
Ti, kteří chtějí naprosto odlišné pojetí koupelnového prostoru, si mohou koupit vanu z přírodního kamene, skla nebo dřeva. Tyto materiály se nevyznačují žádnými přednostmi, používají se proto, že působí nevšedně, vyhledávají je zejména architekti, designéři a ostatní podobně "zaujatí" lidé, které v první řadě zajímá vzhled. Existují i další materiály, jsou to zpravidla vylepšené akryláty jako například quaryl, což je akryl vyplněn přírodními tvrdými minerálními látkami. Nebo marbrex, co je sendvičové tvořen materiál, jehož horní a spodní vrstvu tvoří akrylát, uprostřed je doplňková pevná vrstva. V této oblasti naleznete dokonce i ocelové vany, které jsou povrchově upraveny akrylátem. Přijdou si tedy na své ti, kteří dávají přednost ocelovým vanám, ale preferují teplý a na dotek příjemný povrch.
Trocha historie v bodech:
- Bohatí občané se v dávných dobách koupali ve veřejných lázních, patřilo to k významným společenským tradicím.
- Lidé se doma koupali v prohlubních, vana patřila k nadstandardnímu luxusu, který si mohli dovolit jen někteří.
- Vana se umísťovala do ložnice.
- Stálá samostatně nebo byla součástí dřevěného obložení.
- Kvůli vlhkosti byla později přesunuta do samostatné místnosti, která zpravidla sousedila s ložnicí.
- Voda se nejprve ohřívala zvlášť a pak nalévala do vany, později byly vynalezeny důmyslné systémy jejím ohřevu. Buď byly součástí vany nebo stáli blízko ní.
|
. |