Podkovák
Jeden kupec přijel prodávat na velký výroční trh, dělal tam dobré obchody, všechno zboží
prodal a měl opasek napěchovaný zlaťáky a stříbrňáky. Chystal se tedy zase domů a chtěl tam dojet ještě před setměním. Cestovní vak i s penězi naložil na koně, vyhoupl se do sedla a odjel.
Na oběd se zastavil v jednom městečku. Když si odpočinul a chtěl zas dál, vyvedl mu podomek jeho koně, ale řekl:
„Pane, na levé zadní noze mu v podkově chybí jeden podkovák.“
„Nestarej se,“ odpověděl kupec, „těch šest hodin jízdy, které mám ještě před sebou, podkova bude jistě držet. Mám naspěch.“
Odpoledne, když zašel do hospody a dal koně nakrmit, přišel pacholek do světnice a řekl:
„Pane, Váš kůň ztratil z levé zadní nohy podkovu. Mám ho zavést ke kováři?“
„Nestarej se,“ odpověděl pán, „těch pár hodin, co ještě zbývají, to kůň jistě vydrží. Mám naspěch.“
Jel dál, ale netrvalo dlouho, a kůň začal kulhat. Nekulhal dlouho a začal klopýtat, a neklopýtal dlouho: najednou upadl a zlomil si nohu. Kupec musel nechat koně ležet, vak musel odvázat, vzít ho na rameno a šlapat pěšky. Teprve pozdě v noci došel domů. „Celé to neštěstí,“ povídal si mrzutě, „zavinil ten zpropadený podkovák.“
Inu ..... spěch se nevyplácí.
Pokud se Vám pohádka líbila, zvažte prosím, jestli by se Vám chtělo těmto
pohádkám pomoci. Dělám je už několik let a velice by mne potěšila nějaká Vaše
podpora. Podívejte se prosím, zde
krátce píši o jakou podporu jde.
Předem velice děkuji a zároveň přeji příjemné další počteníčko
♥.
|